Sluha dvou pánů

Kdyby takové byly všechny komedie... Svět by byl hned krásnější... Aneb ať žijou holubi, hodobóžový pudlici a psaníčka voblemcaný chlebem. Tohle nemá chybu, jen kdyby ten konec nebyl tak typicky typický... ;-)) Čímž myslím: "Dej sem ruku. Tak a teď si moje" :-D (proč se to jen točí kolem svateb, lásek? - né, že bych mu ne nepřála, Trufaldýnovi jednomu iteligentně hloupýmu...). Prostě skvělá a iteligentní inscenace. (19.10.2007)

Výkon Donutila byl opravdu výjimečný. No ale co ten zbytek? Za prvé, tohle mělo být to naše Národní divadlo? Vrzající prkna, divná akustika? (ano, nikdy jsem tam nebyl a vypadá to, že spíš než o divadelní zážitek tady jde o historickou hodnotu a vlastenectví). Dále celé to zpracování - chabé kulisy, běhání ze strany na stranu, hudební stránka. To všechno mi přišlo takové ledabylé. A pak samotná hra - nevím, jestli to bylo psané tak, aby se divákům neustále sdělovaly vnitřní pochody, myšlenky a vysvětlování souvislostí. Ono vlastně všechno, kde nebyl Donutil, mě nebavilo - výběr ostatních herců docela zklamání. A i ten pitvořící, gestikulující Donutil časem docela omrzel. Na druhou stranu tam byly dobré momenty, kdy se dalo od srdce zasmát. Pudlik a komunikace s publikem, slovní hříčky a jiné vychytávky sedící přesně k Donutilovi. Takže je to pro mě takové poloviční. Z jedné strany na mě kouká Donutil, bez kterého by ta hra byla ztracená, z druhé strany ten zbytek, který to celé umrtvoval. Dám 3, ale vidět to už nepotřebuju. Aspoň jsem konečně viděl, jak vypadá dabér Bruce Willise. (26.05.2021)

Těžko se hodnotí divadelní hra, kterou vidíte na svém notebooku. V tom divadle by to mělo stoprocentně mnohem větší grády. Ale byla jsem nadšená i tak - Miroslav Donutil mě většinou svých výroků, grimas a pohybů rozesmál a rozhodně bych ho nenazývala estrádním umělcem jako někteří zdejší uživatelé. Jeho Truffaldino je neodolatelný. Je pravda, že první polovina mi přišla trošku lepší, druhá opravdu malinko ztrácela na dechu a navíc mi místy přišlo, že herci trošku přehrávají. Ale jinak jsem moc ráda, že jsem tento komediální dell´arte skvost objevila:-). "Já nevím jak to tady všechno rozprostřu a ty mi cpeš nějakej pudlik!" (16.09.2015)

slavnou hru ubíjí v tomto nastudování především popularita miroslava donutila... sorry, ale salvy smíchu jenom kvůli tomu, že vejde na jeviště? celý národní se v tu chvíli chovalo jako cvičenej vopičinec a toho se já odmítám zúčastňovat, až bude hlavní postava obsazena někým míň machroidním, rád se na ní podívám znovu, dokud jí bude hrát donutil, budu se jí obloukem vyhýbat.. (20.08.2008)

Se Sluhou dvou pánu mám v zásadě pouze dva problémy; styl a představitele hlavní role. Co se týče stylu, tak jde o ukázkového představitele commedie dell'arte. Spousta slovních hříček, záměn postav, vyznání lásky, situačního humoru a samozřejmě znaku nejtypičtějšího v podobě vychcaného sluhy v roli intrikánské šedé myšky v pozadí. V této inscenaci, pravda, spíše v popředí. Doslova. Všechny komedie tohoto stylu jsou na "jedno brdo". Viděli jste jednu? Tak jste viděli všechny. A k tomu Donutilovi. Není zlý, ve své podstatě je opravdu vtipný, ale... Je estrádní, a to nemyslím nikterak pejorativně. Jde o one-man show, která zabíjí a zbytečně upozaďuje ostatní postavy tím, že veškerou pozornost strhává pouze a jen na sebe. Což je špatně. Pokud nevěříte, tak zkuste adaptaci stejné hry v podání jiného souboru či i nějakou jinou od Goldoniho. (12.11.2007)