Sluha dvou pánů

Výkon Donutila byl opravdu výjimečný. No ale co ten zbytek? Za prvé, tohle mělo být to naše Národní divadlo? Vrzající prkna, divná akustika? (ano, nikdy jsem tam nebyl a vypadá to, že spíš než o divadelní zážitek tady jde o historickou hodnotu a vlastenectví). Dále celé to zpracování - chabé kulisy, běhání ze strany na stranu, hudební stránka. To všechno mi přišlo takové ledabylé. A pak samotná hra - nevím, jestli to bylo psané tak, aby se divákům neustále sdělovaly vnitřní pochody, myšlenky a vysvětlování souvislostí. Ono vlastně všechno, kde nebyl Donutil, mě nebavilo - výběr ostatních herců docela zklamání. A i ten pitvořící, gestikulující Donutil časem docela omrzel. Na druhou stranu tam byly dobré momenty, kdy se dalo od srdce zasmát. Pudlik a komunikace s publikem, slovní hříčky a jiné vychytávky sedící přesně k Donutilovi. Takže je to pro mě takové poloviční. Z jedné strany na mě kouká Donutil, bez kterého by ta hra byla ztracená, z druhé strany ten zbytek, který to celé umrtvoval. Dám 3, ale vidět to už nepotřebuju. Aspoň jsem konečně viděl, jak vypadá dabér Bruce Willise. (26.05.2021)

Neblázněte, 94%? Myslel jsem si, že slavný Sluha dvou pánů v Národním bude tedy větší terno. Moc dlouhé, všechny převleky a záměny postav se po čase přejí, Donutil, kterého mám normálně rád, se tady akorát dvě a půl hodiny pitvoří. Ano, někdy je vtipný, někdy dokonce velice vtipný, ale to se utopí ve všech těch opičkách a grimasách... 70% (13.02.2011)

Já tedy nevím, ale neskutečně jsem se nudil a ačkoliv s Donutilem nemám žádný problém, to jeho poskakování a natřásání je neskutečně nudné. Mně prostě ta divadelní přehnaná gesta, nepřirozená intonace a neustálé přehrávání neuvěřitelně vadí a utvrdilo mne to v tom, že já a divadlo nikdy nebudu kamarád. (13.02.2011)

Těžko se hodnotí divadelní hra, kterou vidíte na svém notebooku. V tom divadle by to mělo stoprocentně mnohem větší grády. Ale byla jsem nadšená i tak - Miroslav Donutil mě většinou svých výroků, grimas a pohybů rozesmál a rozhodně bych ho nenazývala estrádním umělcem jako někteří zdejší uživatelé. Jeho Truffaldino je neodolatelný. Je pravda, že první polovina mi přišla trošku lepší, druhá opravdu malinko ztrácela na dechu a navíc mi místy přišlo, že herci trošku přehrávají. Ale jinak jsem moc ráda, že jsem tento komediální dell´arte skvost objevila:-). "Já nevím jak to tady všechno rozprostřu a ty mi cpeš nějakej pudlik!" (16.09.2015)

Když jsem včera psal komentář k doktoru Martinovi, netušil jsem, že budu večer doslova donucen sledovat další donutilovinu. Co jsem ale mohl dělat? Na jiných televizních stanicích nedávali už vůbec nic, ostatně jako každou sobotu, dokonce i nikdy nezklamávající Tv Šlágr po odchodu Vratislava Měchury nestojí za nic. Mimochodem mám pocit, že včera na ČT art (!!!) pouštěli tu verzi z 2010, ovšem na druhou stranu, ty fotky zde v galerii odpovídají tomu včera viděnému, a csfd se snad nemýlí. No každopádně, protože se jsem rytíř bez bázně a hany, fouknu odpad a tenhle komentář k oběma verzím. Odpad je možná trochu nefér k ostatním účinkujícím, protože v těch chvílích, kdy ze scény zmizel šišlající a přehrávající Donutil, se na představení dalo relativně i koukat. Ovšem těch chvil bylo bohužel pomálu. Obecně mě fascinují lidé, kteří se považují za kulturní či za něco víc proto, že chodí do divadel. Já byl naposledy v divadle 19.8.2016 na Romeovi a Julii v rámci Shakespearovských slavností (kde jsem jako jediný na konci nezatleskal, chachá!) a pak jsem po pěti letech viděl tohle další přestavení. A musím říct, že jsem se ve svém názoru jen utvrdil. Ti, co chodí do divadla, jsou povětšinou pokrytci, kteří by tleskali i Babovřeskům, pokud by je Troška napsal jako jevištní přestavení. (14.02.2021)