Bratři

Námet tohto dánskeho filmu sľuboval zaujímavý divácky zážitok. So škandinávskou kinematografiou, vrátane dánskej, mám prevažne dobré skúsenosti a bol som primerane zvedavý, ako si tvorcovia so zaujímavým námetom poradili. No nepretrhli sa. Pozitívom boli herci, pre mňa neopozeraní a slušne hrajúci, zaujímavý hudobný motív, ale to všetko likvidoval nedbalý scenár, ktorý často predpisoval niečo, čo nevyplývalo z logiky deja, ani z psychológie postáv, iba z priania scenáristu. A tento závažný delikt pripravil film o hviezdičku, ktorú by som inak bez problémov dal. (05.11.2012)

Místy hodně nepříjemná lekce přirozenosti.. Pokud jsem americké verzi (2009) vyčítal uhlazenost a absenci odvahy, tak tady je vše dávkované poměrně s rozvahou a hlavně pořádným realismem. Postdogmatický dánský zástupce představuje dva bratry, Michaela a Jannika. Ten poté, co je jeho milovaný bratr prohlášen během blízkovýchodní mise za mrtvého, dostává příležitost dokázat, že je schopen změnit se k lepšímu, a nebýt brán jen jako nezodpovědný rváč a vymetač barů. Chopí se role toho, jenž se musí o Michaelovu rodinu (sympatická manželka a dvě rozkošné dcerky) postarat. Takže občas něco přitluče.. anebo někoho políbí.. jenže válka si bere jen některé oběti. Ruční kamera je v permanentním pohybu, příznačné je i začernání okrajů, což diváka nutí soustředit se na to podstatné, co se děje ve středu plátna. Susanne Bier pumpuje do každé druhé scény výtečné nápady a od prvních záběrů skvostně buduje atmosféru. Divákovi nedává vydechnout ani herecká práce. Trojice hlavních představitelů naplno využívá výborný scénář, který jejich postavám vtisknul neuvěřitelný ranec přirozenosti. Asi každý bude znát hlavně dánskou krásku Connie Nielsen (Gladiátor), jejíž vnitřní síla je z plátna cítit. Pár chyb jsem přesto našel, hlavní byla ale v tom, že jsem remake viděl dřív, než originál a byl jsem do jisté míry ovlivněn tím, že mě máloco překvapilo!! Moje chyba.. (17.11.2010)

Bier si vzdy zakladala na kvalitnim scenari, coz plati i pro tento snimek. Jedinou kanku na celem filmu vidim v casti, ktera se odehrava v Afganistanu, kdy mi spousta scen, vcetne nalezeni a nasledne zajeti prislo dost pritazene za vlasy. Co se ale odehravalo v Dansku bylo uzasne ve vsech smerech. Potesi i vyborny a minimalisticky zaver. Spousta vybornych dialogu a hereckych galakoncertu, vcetne hercu v mensich rolich. Narozdil od jinych uzivatelu, me dogmaticka kamera bavi a pusobi na me skutecne verohodne. Jeste jsem nenarazil na lepsi reziserku nez je Susanne Bier, strasne me bavi jeji neobycejne pribehy o obycejnych lidech. (10.10.2012)

Páni, Bratři mě překvapivě dosti uhranuli. Není to film, u kterého by si člověk od začátku do konce říkal jak je to celé geniální, nebo se podobně před obrazovkou rozplýval, to ne, ten film má prostě obrovskou vnitřní sílu, která přebíjí i některé nedostatky. Trochu mi vadilo použití ruční kamery, ale jinak už nemůžu vytknout prakticky nic. Naopak vyzdvihnout si zaslouží herecké výkony v čele s Ulrichem Thomsenem, který zvládá obě polohy své postavy s velkým přehledem. Jsem velice zvědav jak si s totuhle látkou poradí pánové v Americe. (01.06.2008)

Tak jestli mě dostala Druhá šance na kolena, tak Bratři mě přibili k zemi, jak kladivo hřebík. Až k neuvěření, že tohle natočila ženská. Ovšem pozor ne ledajaká. Když se spojí Zuzanka a Anders, tak to vždycky stojí za to. Ulrich snad ve své nejlepší roli. Ten jeho klukovský úsměv, který se postupem času promění v jedno velké utrpení. Na vině, jak jinak pocuchané nervy a otřesné zážitky z války. To co musel udělat, aby přežil a vrátil se k rodině, ho nemilosrdně poslalo do pekel. A Nikola Šohaj, jako skoro vždy v roli lůzra, rozervaného na všechny světové strany. Je, jak časovaná bomba, nikdo neví, jak se v příští chvíli zachová. A jakoby se jejich cesty v jisté chvíli protnuly a oni si role prohodily. Prostě nemám slov. (23.01.2018)