Réžia:
Julian SchnabelScenár:
Ronald HarwoodKamera:
Janusz KamińskiHudba:
Paul CantelonHrajú:
Mathieu Amalric, Emmanuelle Seigner, Marie-Josée Croze, Anne Consigny, Patrick Chesnais, Niels Arestrup, Jean-Pierre Cassel, Marina Hands, Max von Sydow (viac)Obsahy(2)
Film známého režiséra Juliana Schnabela (Než se setmí, Basquiat) se skvělým hereckým výkonem Mathieua Amalrica (Mnichov) a brilantní kamerou Janusze Kaminskeho, který je dvorním kameramanem Stevena Spielberga, byl uveden za velkého zájmu diváků i odborné kritiky. Film byl natočen podle skutečného příběhu na základě knižní předlohy Jean-Dominiqua Baubyho, který pracoval jako šéfeditor ve francouzském časopise Elle. Charismatický a úspěšný Jean-Dominique si užíval života až do tragického momentu, kdy po náhlé mozkové příhodě ochrne na celé tělo. "Znovuzrodí se jako oko", je totiž schopen komunikovat pouze mrkáním jednoho oka. Jeho vůle dál žít a pracovat je obdivuhodná, ve filmu je vykreslena jemně a s nadsázkou své vlastní tregédie. Hrdinovi skutečného příběhu se totiž podařilo doslova "namrkat" knihu. Bohužel v českém vydání zatím nevyšla. Mathieu Amalric, který ztvárnil Jean-Dominique Baubyho, převzal roli po původně obsazeném Johny Deppovi, který pro svoji vytíženost z filmu odstoupil, a vdechl do postavy silný náboj, který navíc podtrhuje subjektivní kamera. Právem si Julian Schnabel odvezl z Cannes cenu za nejlepší režii a je jasné, že o tomto filmu ještě uslyšíme. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (338)
Po první půlhodině dokonale sestřelující a doslova zrak vymývající, ale po retrospektivách a "klasické" kameře už snímek překypující originalitou začne značně zpomalovat. Koncepcí mi to hodně evokovalo Hlas moře, které se mi líbilo o kapičku víc (možná díky Bardemovi, možná díky tragičtějšímu závěru). To však nic nemění na tom, že Kaminski je bůh a Skafandr a motýl je hned vedle Klass nejlepším cizojazyčným filmem roku 2007. S tím sepsáním knihy ale musela být dřina. [Přesná stopáž: 112 min] ()
Zpracovat téma z řady tělesných postižení, psychických poruch či umírání, aby film zůstal působivý, nezaváněl citovým vydíráním, nespadl s vyústěním do hluboké deprese a současně ani náročné téma nezjednodušoval, je docela kumšt. U nás se to opakovaně dařilo Karlu Kachyňovi i Jaromilu Jirešovi. Podobným způsobem, byť s odlišným stylem, na mě včera zapůsobil i tento film Juliana Schnabela. Ač lze obdivovat nekonvenční práci kameramana, první půlhodina plná rozostřených detailů, subjektivních záběrů a rychlých pohybů a střihů ve spojení s náhledem do duše zcela ochrnutého muže, vidícího ke všemu pouze na jedno oko, přenášela na mě až silně nepříjemný prožitek a podívaná to nebyla lehká. Rvoněž mi chvilku trvalo, než jsem pevně začal chápat způsobu navazování komunikace přes neustále hláskovaný sled abecedy, ale začal jsem si zvykat podobně jako Jean-Do, být vděčný za každé zastavení obrazu se zjemněním atmosféry směrem k vlídné starostlivé komunikaci a některé umělecký výjevy na sypající se skály nebo detailní zákoutí přírody mě fascinovaly. Pocítil jsem vyloženě vydechnutí, když se Jean-Do se svým stavem obdivuhodně smířil, kamera se tak poprvé naplno vzdálila a atmosféra i nadále zůstala podobně citlivá, uhrančivá, nabízející možnost plného procítění s hlavní postavou. Výkon v hlavní roli (Mathieu Amalric) na mě působil (ne)uvěřitelně hodnověrně a taky jsem zaplesal nad účastí Maxe von Sydowa, který i na ploše dvou výraznějších scén rozehrál v roli otce podobně dechberoucí výkon. Paradoxně během nejzásadnějšího flashbacku ke konci s objasněním příčiny se mi vyprávění začalo zdát lehce utahané, ale i tak rozhodně silný zážitek. [85%] ()
Dojemný a "neuveritelne skutočný" príbeh človeka, ktorý napísal román len mrknutím oka. Prvá hodina je priam dychvyrážajúca a úžasná, v tej druhej nastala určitá monotónnosť bez silnejšej emocionálnej katarzie. Každopádne to čo predvádza kameraman Janusz Kaminski sa inak ako genialita nazvať nedá, spolu s režisérom Schnabelom invenciou rozhodne nešetria. Citlivo natočený, umelecko vysoko kvalitný film a viac než dôstojne vzdaný hold jednému zaujímavému a v podstate obdivuhodnému človeku. ()
Locked-in Syndrome → E S A R I N T U... , → Jean-Dominique Bauby . Ako som pred nemalou chvíľou sľúbil, podujal som sa na obtiažny, fyzický film Skafander a motýľ, od profesionála Juliana Schnabela, ktorému som sa ale dlhú dobu vyhýbal, pretože som ešte nebol „mentálne vyspelý” , aby som ho zvládol na jeden záťah. Je to predovšetkým extrémne náročná, filmová záležitosť, ktorá ale nie je určená pre úplne každého jedinca ? Oslovili ma v ňom najviac : 1. herecký výkon Mathieua Amalrica, ktorý sa strhujúco prevtelil do J-Do Baubyho, a síce to neprebehlo až takým extrémnym spôsobom, ako keď sa upútal na vozík Daniel Day-Lewis, čo taktiež stvárnil reálne jestvujúceho človeka - Christyho Browna vo fenomenálnom snímku - Moja ľavá noha, stále sa jedná o kvalitatívne vyvážený výkon, hodný rešpektu a obdivu ! Bauby komunikuje i svojim vnútorným hlasom, ktorý počuje iba on sám, ale najmä rozumie všetkému, čo mu rozpráva protistrana, čiže pomocou špeciálnej abecedy bol schopný žmurkaním svojho oka nadiktovať terapeutke knihu, podľa ktorej sa nakrútil veľmi podarený film z roku 2007, pričom vtedy mali premiéry parádne snímky, na aké môžme dnes už iba spomínať so smutnou nostalgiou na tvári... Zaujímavá je účasť dvorného d. p. Stevena Spielberga, 2. Janusza Kaminskiho, ktorý naprosto špeciálnou metódou sprostredkováva svet Jeana-Dominiquea Baubyho + 3 .STRIH - strihačky Juliette Welfling, je fantasticky účinný ! PS : 4. Režisér Schnabel nakrúca naozaj výnimočne, a našťastie nie je tak filmovo plodný, ako trebárs Woody Allen, čiže už mi nebude extra dlho trvať, pokým doženiem jeho zopár snímkov... Víkend s Julianom stál za to ! ()
Hrôza pomyslieť, že by mal človek prežiť to, čo tento statočný chlapík. Plný života, bohatstva a skvelej kariéry no zrazu je tu jedna osudná sekunda a človek nemá nič... len jedno oko a mrknutia. Príšerný, ale príšerný osud byť väzňom vlastného tela... Dejová linka síce miestami strácala tempo a topila sa v nepodstatných veciach, no potešila ma kamera a výborní herci. A záver so sebou priniesol aj peknú melodrámu. Vlastne sa to dá chápať aj ako taká metafora o motýľovi - konečne voľnosť... Spokojnosť, nadpriemer. 75/100 ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (11)
- Režisér Julian Schnabel se kvůli filmu naučil francouzsky. (HellFire)
- Johnny Depp měl hrát ve filmu jednu z hlavních rolí, Jean-Dominique Baubyho. Bohužel, musel odmítnout kvůli právě roztočenému filmu Piráti z Karibiku 3 - Na konci světa. Jeho role se ujmul herec Mathieu Amalric. (formelin)
- Mrkání oka hlavní postavy bylo simulováno tak, že přímo před kamerou se dělaly nůžky. Myšleno pohyb znázorňující nůžky ve hře "kámen-nůžky-papír". (DaViD´82)
Reklama