Shutter

To se tak v Asii závodilo, kdo přinese zákeřnější lekačku, čí bílý ksicht uloví více infarktů a které černé vlasy se vynoří z tmavého kouta hrůzostrašněji. Dostihy v děsu ale jaksi zapomínaly na fakt, že opakovaným prezentováním téhož na různé způsoby už zkušenějšího diváka nijak nezaskočí. Kruhy, Nenávisti, Temné vody, Oči a řádka dalších vytřeštěných záhrobních bubáků zkrátka zprofanovala látku natolik, že by v jakémkoliv dalším filmu šokoval snad už jen bíle natřený Jet Li, hrající na pikolu a hopsající kankán. No a vida. Shutter je milý už svou přímočarostí. Ústřední dvojice sejme autem holku, od nehody ujede a záhy nachází nehezké věci nejen na fotkách. Nezbývá jim než pátrat, jakouže bačkoru to rozšmelcovali, když se jim nestydí objevovat v nesympatických chvílích na nesympatických místech a navíc i po smrti zdrhat od bouraček. Na nekomplikovanou linku naváže nezbytná linka s hořkou láskou a ještě nezbytnějšími zvraty v závěru, ale nebojte se, v příběhu na nic překvapujícího nenarazíte. Ten je pro tenhle film jen pěšinkou, byť hezky upravenou a spolehlivou. Shutter více sází na lekačky a napětí, aniž by se snažil o nějaké narušení zaběhlých chodů. Rejžové zrecyklovali co se dá, nicméně zrecyklovali to na výbornou a především dávkují tuto ingredienci s takovým přehledem, že by si Shimizu se svými padesáti Nenávistmi rval vlasy závistí (nebo nenávistí?). Když zhruba půl hodiny před koncem začne Natre vysloveně bombardovat svou neživou existencí Tuna a pořád ne a ne slézt z obrazovky, začíná film působit až parodicky - naprosto funkčně parodicky. Pokud si nedokážete představit, že vám po zádech běhá mráz maratón a vy se k tomu všemu skvěle bavíte, tady najdete odpověď... ale jak tak koukám na ostatní komentáře, asi jsem s tímto názorem jediný. Shutter 8/10, nejzábavnější asijská duchařina. A ten konec... jak by řekl zdatně ocoolený teenager, ten konec je prostě mega pecka. (04.02.2009)

Po dlouhé době jsem si zase pochutnal na nějakém hororu (myšleno horor a ne nějaký thriller s jednou lekačkou). Na tomto faktu nic nezmění ani skutečnost že jsem jako první viděl americkou předělávku. Ta mě sice ničím neoslnila a jako největší slabinu jsem spatřoval velice slabé herce. Tady je to úplně jiné kafe a hodně lituju že zápletku jsem dopředu znal. Thajská Clona má správnou duchařskou atmosféru, kterou se snad může pochlubit jen Kruh. (14.07.2010)

Neskutečně jednoduchý a přesto působivý horor. Bát se je čeho, pořádně jsem se lekla asi čtyřikrát (a to je sakra hodně - klasické lekačky na mě většinou nezabírají), ale vrcholem byla opravdu překvapivá a nečekaná pointa. Sice by se jinak dalo polemizovat o relativní neoriginalitě (teda až na ten konec) - počínaje bledolící plazící se mrtvolkou, předvídatelnými posuny v ději, i samotné odhalení důvodu, proč Natre straší, je dopředu jasné. Vše se odvíjí očekávaným směrem, napětí je ale neustále udržováno, i když graduje jen pomalu. Jako celek ale velmi působivé a atmosféru to taky má. (16.12.2007)

Hrozně uspávací! U hororu je něco takového vždycky průser, co si budeme povídat... Pro třetí rudou hvězdu jsem se nakonec rozhodnul díky bezvadnému konci - kdo by tvrdil, že ho nezamrazilo, bude si jen lhát do kapsy. Dále určitě stojí za zmínku perfektní herecké výkony mladého páru a solidní začátek včetně expozice vybraných duchařských fotografií. Zde ale veškeré kvality snímku, zdá se, končí, protože od té chvíle jsem již pravidelně každých pět minut sledoval hodinky. A docela mě štve, že mě nenapadá nic, čím by se dala ta druhá půlka vylepšit, aby to tolik nedrhlo... (10.07.2010)

Mám rád horrory, ale musia aspoň trošku fungovať. Toto nie je ani napínavé, ani strašideľné, ani originálne - naopak absolútne predvídateľné a veľmi veľmi nudné. A tie "šokujúce" pointy, nie sú šokujúce vôbec - obidve som ich už videl niekoľkokrát a záver (a teda druhá šokujúca pointa) je pomerne dosť smiešny. Má to aj pár pozitív; hudba je celkom mrazivá a občas zachraňuje aj scény, ktoré zachrániť nejde. A ešte... vlastne už nič. Je to nudná sračka. (03.06.2012)