Harry Potter a Fénixov rád

´Potterovský´ literární fenomén šel vždycky kolem mě (a pravděpodobně půjde i nadále) a jejich filmová zpracování beru jako takovou přehlídku pěkných obrázků a zdařilých triků, které jednou vidět, příjemně strávit a zapomenout. Ovšem to co se nepodařilo ani Mistru Cuarónovi, se povedlo až ´televizákovi´ Davidu Yatesovi - plně mě vtáhnout do děje a probudit zájem o osudy zúčastněných postav. Možná je to i díky předloze, která díl od dílu houstne směrem k lehce hororové atmosféře, což je jen a jen dobře. A Stephen King má pravdu, Dolores Umbridge se svým sladkým a zároveň zlověstným úsměvem je vskutku jednou z nejodpornějších záporaček, co se kdy ve filmu zjevila (sestra Ratched z Formanova ´Přeletu´ by skoro mohla závidět :o) ). PS: Děcka se fakt asi budou nudit, je tu málo stvořeníček a havěti všeho druhu a ani prdáckýho famfprálu se nedočkají. Dobře jim tak. :o) (31.07.2007)

Yates stejně jako Cuarón pochopil, že dobrá adaptace neznamená přepis knihy slovo od slova a k látce se musí přistupovat nestranně. Navíc silně zapracoval na psychologické stránce, k čemuž mu vděčne dopomáhá samotný Radcliffe, který konečně předvádí skutečný herecký výkon. Střihové sekvence byly rovněž skvělým nápadem, stejně jako výměna scénáristy a dosazení na post skladatele Nicholase Hoopera (hudba je mnohdy dechberoucí). Díky tomu všemu film funguje nejen jako celek, snad poprvé totiž budete mít pocit, že se série někam posunula a někam směřuje. Připočtěme bombastické finále a dostaneme zatím nejlepší potterovku. (20.07.2007)

Pátý filmový Potter se od těch předchozích v mnohém odlišuje, především je místy příjemně "civilní". Yates pojal látku po svém, více než na monumentálnost vsadil na charaktery jednotlivých postav a emoce. Naštěstí se neopakuje problém čtyřky, kdy byl příběh odvyprávěn jakoby "z rychlíku" (i když při opakovaném zhlédnutí budí i čtyřka lepší dojem). Obsáhlost knihy je opět problém, který mohou filmaři jen těžko vyřešit k absolutní spokojenosti všech čtenářů, ale s tím se potýkají již od třetího dílu. Nečtenář bude ale zřejmě opět lehce zmaten, ale to se vzhledem k počtu těch, kteří knihám podlehli (včetně mě), dá snadno odpustit. Fénixův řád příjemně volně plyne, vše podstatné se do něj podařilo dostat a přestože zamrzí malý prostor, který dostává většina vedlejších postav, celkový dojem je veskrze kladný. (13.07.2007)

Naprostou většinu stopáže je pátý Harry Potter naprosto fenomenální. Yates má hroznou spoustu nápadů a velkou vizuální představivost (velmi často jsem si říkal, že PŘESNĚ TAKHLE jsem si to představoval). Bohužel, poslední třetina je až příliš zmatkovitá a oproti knižní předloze značně zkratkovitá a v akčním finále je vidět, že zde ještě nemá Yates pevnou půdu od nohama, což se projevuje na značné nepřehlednosti (kontinuální i prostorové) a ani 3D tentokrát nepomáhá, spíše naopak. K tomu spousta nevyužitých postav a téměř totální absence Hedwig's Theme (hudba je ale sama o sobě velmi fajn) nakonec sráží "JEN" na velmi soldní 4 hvězdičky. (31.07.2007)

Impérium vrací úder Potterovské filmové série. David Yates zahodil kouzelnická cingrlátka a soustředil se na psychologii a emoce. Pod tlakem mačká z dospívajících herců maximum a nutí je dýchat na zátylky veteránů, kteří se navíc musejí vypořádat s radikálně omezeným prostorem před kamerou. Do 138 minut se přesto vešlo všechno důležité a Fénixův řád tak kromě ukázkové deprese přináší i velmi solidní tempo. Nečetl jsem předlohu, nemám prostěradlo s Harrym, ale po pětce a Radcliffově výkonu uznávám, že na ten kouzelník má něco do sebe. A těším se na šestku. (13.07.2007)