Harry Potter a Fénixov rád

Kvůli téhle hovadině jsem si zřídil účet na CSFD! Musím dodat, že předchozí díly Harryho se mi docela líbily. Schválně jsem s filmem čekal na večer, až bude taková ta filmová pohodička, abych si ho lépe užil. Ale tu nudu, která mně byla naservírovaná, jsem mohl krájet. Nestává se mi často, že bych kontroloval, za jak dlouho film bude končit. V tomto případě jsem se ale konce opravdu dočkat nemohl. (27.07.2007)

´Potterovský´ literární fenomén šel vždycky kolem mě (a pravděpodobně půjde i nadále) a jejich filmová zpracování beru jako takovou přehlídku pěkných obrázků a zdařilých triků, které jednou vidět, příjemně strávit a zapomenout. Ovšem to co se nepodařilo ani Mistru Cuarónovi, se povedlo až ´televizákovi´ Davidu Yatesovi - plně mě vtáhnout do děje a probudit zájem o osudy zúčastněných postav. Možná je to i díky předloze, která díl od dílu houstne směrem k lehce hororové atmosféře, což je jen a jen dobře. A Stephen King má pravdu, Dolores Umbridge se svým sladkým a zároveň zlověstným úsměvem je vskutku jednou z nejodpornějších záporaček, co se kdy ve filmu zjevila (sestra Ratched z Formanova ´Přeletu´ by skoro mohla závidět :o) ). PS: Děcka se fakt asi budou nudit, je tu málo stvořeníček a havěti všeho druhu a ani prdáckýho famfprálu se nedočkají. Dobře jim tak. :o) (31.07.2007)

Jedinou cestou je vzpoura... A to pořádná. David Yates se ukázal býti hrdinou, jako vystřiženým z nejlepších zástupců Brumbálovy armády, když dokázal, navzdory všem výtkám vůči jeho televizním kořenům a posléze televiznímu looku prvních obrázku a teaseru, vytvořit téměř dokonalou potterovskou adaptaci. Stejně jako je v knižní podobě Fénixův řád mým nejmilejším dílem, stalo se tak i na celuloidu. Nový scénárista Goldenberg (pro kterého byl Fénix bohužel jen jedinou potterovskou zkušeností) piplá každou scénu tak, aby se klidně i odklonila od předlohy, ale aby nenarušila jejího ducha. Navíc bradavická atmosféra zhoustla přesně podle mých představ. Yates násobí každý náznak deprese a Umbridgeovou mění z nepříjemné v nesnesitelnou a z nesnesitelné na naprostou nemesis celých Bradavic. Brumbál pak získává auru nejmocnějšího žijícího kouzelníka a jeho finální souboj s Voldemortem bere dech, stejně jako překvapivě přehledně zpracovaná mytologie kolem věštby, propojení obou kouzelnických protipólů a dokonce se dostalo i na mou nejoblíbenější knižní část se Snapeovou vzpomínkou. Těším se na Prince o to víc, že Yates se bude moci rozjet z jistější pozice. Viteály čekají s otevřenou náručí. (15.08.2007)

Impérium vrací úder Potterovské filmové série. David Yates zahodil kouzelnická cingrlátka a soustředil se na psychologii a emoce. Pod tlakem mačká z dospívajících herců maximum a nutí je dýchat na zátylky veteránů, kteří se navíc musejí vypořádat s radikálně omezeným prostorem před kamerou. Do 138 minut se přesto vešlo všechno důležité a Fénixův řád tak kromě ukázkové deprese přináší i velmi solidní tempo. Nečetl jsem předlohu, nemám prostěradlo s Harrym, ale po pětce a Radcliffově výkonu uznávám, že na ten kouzelník má něco do sebe. A těším se na šestku. (13.07.2007)

Druhý nejlepší film série, jedničkou je Vězeň z Azkabanu - to jsem tvrdila bezprostředně po vzniku, teď už si tím nejsem zase tak jistá. Konečně alespoň nějaká atmosféra, ačkoliv film obsahuje několik trapných momentů. Například scéna Harryho líbání s Cho vyložene sklouzává k nechtěné parodii, stejně jako následný rozhovor o ní. Jako jsem si dřív myslela, že Emma a Rupert hrají líp než Daniel, nyní o tom rovněž začínám pochybovat. Herecké výkony sice mdlé i od ostřílených hráčů, což je asi způsobeno tím, že jsou zatlačeni do pozadí. Helena, Jason nebo Alan pořád drží laťku. Herecký ohňostroj Michaela Gambona propukne plně až v Princi dvojí krve, ale dost zřejmý je už zde. (09.01.2008)