Červený barón

Kinofilmový debut německého televizního režiséra, který je naprosto schématickou biografií, ozvláštněnou akorát tím, že vrcholy scén nevidíme (je to natolik důsledné, že nelze film podezřívat z děr ve scénáři anebo nízkého rozpočtu). RUDÝ BARON krom výborné hudby a českých herců v menších či větších rolí nemá pořádně čím zaujmout, protože sledujeme typické drama o namyšleném a ješitném hejskovi, který si uvědomuje své chyby, ale na to je už příliš pozdě, okořeněné sentimentální romancí, patetickými výjevy a intenzivní akcí. Jediný rozdíl mezi německou a americkou velkoprodukcí je tak v tom, že v oné první jmenované se proklamuje "boj s noblesou", což ve spojitosti s minulostí je ideologicky problematické... a to jediné zajímavé na celém filmu. (28.09.2008)

Film jsem plně ocenil až napotřetí. Primárně očekávaný napínavý akčňák plný leteckých soubojů se nekoná, něco soubojů sice užijeme, ale těžiště děje leží v psychozrání mladíčka von Richthofen, kdy z rozmazleného floutka pomalu vyrůstá zodpovědný muž. K tomu mu napomáhá vztah se zdravotní sestřičkou a postupná smrt všech jeho kamarádů z letky. V tomhle filmu se americké přímočarosti nedočkáme, je tu znát spíš frustrace z porážky a tíha viny. Potěší i spousta českých herců a lokací. Myslím, že tenhle film se vcelku povedl, kéž by evropská produkce stvořila ještě mnoho aspoň takových filmů, jsme své historii mnoho dlužni a ty americké splácaniny to nenahradí. 70% (10.07.2011)

Posbírejte všechna klišé z válečných opusů a naházejte je na hromadu. Přiběhne neinvenční režisér a do hromady se zavrtá a vytáhne vše, co by měl jeho filmový potomek mít. Někteří herci se tváří jak vyoraní krtci, kteří před kamerou pronáší docela pitomá souvětí. Hlavní blonďatý hrdina s dětskou tvářičkou nijak nezaujme, ostatně ani zbytek ansámblu zvlášť nestrhne, tvůrci alespoň při vznesení digitálních letadel vzhůru lehce dokáží zaujmout. Jenže chybí to „pravé“ válečné peklo, špína, zoufalství, opravdovost, strach, krutá tvář války. Tohle skoro televizní zachycení slavné kapitoly leteckých bitev obecně nemá šanci v zaoceánské konkurenci obstát. Selhává takřka v každé rovině (historické, válečné, psychologické i romantické), přitom dělá docela velká ramena. (05.03.2016)

Manfred von Richthofen létal s rudým trojplošníkem Fokker DR 1. Měl 80 sestřelů. Stal se ikonou flotily První světové války. Vyprávějí se o něm legendy. V dílnách Filmového studia Barrandov se vyrobilo 19 dvojplošníků, tři jednoplošníky a letecké vraky. Ve filmu mi chybělo více leteckých soubojů a vypjatých situací. Mohly být také zajímavější. Milostná zápletka také není zrvona příliš přesvědčivá a moc dobře nefunguje. Měla jsem jinou představu o legendě jménem Red Baron. Pokud budete pozorní, tak poznáte pár českých herců. Za zmínku stojí pan Vinklář, Frej a Vlasák. (28.02.2009)

Bylo to přesně to, co jsem čekala. Guláš, kde nic nedrží a všechno je na kousky. Chybí tomu absolutně jakákoliv dějová návaznost. Pozemních bojů je tam pomalu víc, než těch leteckých, což je trochu podezřelé, pokud to měl být film o pilotovi. Za zmínku aspoň stojí jímavá hudba, která je ale použita úplně nevhodně. I herci bohužel stojí za nic. Milostná zápletka je mimo, ti dva vypadají spíše jako matka a syn. Nejvtěí chyba je, že o esu se o něm jen mluví, to co z něj to eso dělá, se ale asi báli ukázat. (27.08.2008)