Červený barón

Kinofilmový debut německého televizního režiséra, který je naprosto schématickou biografií, ozvláštněnou akorát tím, že vrcholy scén nevidíme (je to natolik důsledné, že nelze film podezřívat z děr ve scénáři anebo nízkého rozpočtu). RUDÝ BARON krom výborné hudby a českých herců v menších či větších rolí nemá pořádně čím zaujmout, protože sledujeme typické drama o namyšleném a ješitném hejskovi, který si uvědomuje své chyby, ale na to je už příliš pozdě, okořeněné sentimentální romancí, patetickými výjevy a intenzivní akcí. Jediný rozdíl mezi německou a americkou velkoprodukcí je tak v tom, že v oné první jmenované se proklamuje "boj s noblesou", což ve spojitosti s minulostí je ideologicky problematické... a to jediné zajímavé na celém filmu. (28.09.2008)

Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. (26.09.2022)

Mohl to být opravdu výborný film. Takže tedy dle mého obrovsky promarněná šance. Všechno potřebné pro kvalitní podívanou tady je. Zajímavé postavy, vyvíjející se charaktery, fungující vztahy i velké bitvy. Ovšem, filmaři buď neměli dostatek peněz, nebo scénárista byl tak zbrklý, že ve snaze dobrat se konce přeskočil ty nejzajímavější scény. Mnohokrát během filmu se schyluje k něčemu velice zajímavému, ale následuje střih o několik hodin či i dní později a vy se tak už jen z vyprávění dozvídáte, co se doopravdy stalo. Chápu, že jde o historický snímek a historie je někdy nepřesná. Jenže tohle je také film. Nejde o dokument. Takže i když nelituji, že jsem Rudého barona viděl, lituji rozhodně promarněné šance na pětihvězdičkový film. Mohl to být film výborný, takhle je bohužel pouze průměrný. Málokdy jsem tak naštvaný, že musím takovému filmu dávat tak nízké procento. Na druhou stranu o to více si zase vážím tvůrce, co důležité scény nepřeskakují, ale ukazují opravdu vše. Jmenovitě konkrétně teď myslím Jean-Pierre Jeuneta a jeho Příliš dlouhé zásnuby. Pokud hledáte kvalitní film o První světové válce, doporučuji právě ten. Rudý Baron někoho jako Jeuneta potřeboval. Snad toto nebyla jeho poslední šance. 60% (04.07.2014)

Rudý baron aneb taková pohodová německá pohádka na dobrou noc. Richthofen, který chce válčit s noblesou je sympatický chlapík a jeho silná osobnost hodna následování. Nevím toho o Richthofenovi tolik, ale jsem si jistý, že nebyl tak uvědomělý. Ano, film je to velmi patetický, velmi uhlazený a podává obecné poselství války. Ale přesně takový film chci v době nejrůznějších mediálních zprávách o válkách ve světě vidět. A věřit, že lidé mohou být přáteli i přes rozdílné strany barikády. "Našemu příteli a nepříteli..." Hrůza 1. světové války, opravdu velmi zbytečné a kruté války, na nás stále působí a je mementem dalším generacím. Myslím, že filmaři, ať už natočili v tomto případě jakoukoli sentimentální sračku, tak vsadili na rovinu příběhu o lidskosti a hodnotách, za které stojí za to bojovat. A v dnešní sarkastické a apatické době se cení takový film o to víc. (31.10.2008)

Víceméně obyčejná a neurážející podívaná, která nepřinesla příliš nového a je natočena přesně tak, jak byste od životopisného snímku o Richthofenovi (ať už o Baronovi něco víte, nebo ne) asi čekali. Tedy pokud byste také očekávali, že to bude příšerně roztahaný film s málo leteckými scénami, z nichž opravdu dobrá je jen jedna (bombardéry nad Ypry), s podivnými "výpadky děje" (tak třikrát jsem měl pocit, že ve filmu chybí důležitá scéna a zbyly jen její následky) a s odbytým závěrem. Scházelo jakékoliv napětí, překvapení, zkrátka šťáva. Abych ale jenom nenadával, kromě zmíněné bojové sekvence se mi ještě líbila uvolněná epizoda v zemi nikoho a také několik scén ústředního páru. Zkrátit Rudého barona tak o půlhodinu a dát mu spád, mohlo to být lepší. Dvě a půl. (25.01.2015)