Reklama

Reklama

V roku 1916 mladý pruský šľachtic Manfred von Richthofen odchádza, tak ako väčšina mladých mužov, do vojny. Vďaka svojej neohrozenosti, rytierskemu prístupu k leteckým súbojom a úcte k nepriateľovi, sa z neho už čoskoro stane obávané stíhacie eso a uctievaná ikona leteckej flotily Prvej svetovej vojny. Manfred lieta s priateľmi Wernerom Vossom, Sternbergom a Lehmannom, s ktorými ho spája rešpekt k vojenskému drilu a rytiersky spôsob súbojov. Svoj stroj, trojplošník Fokker Dr.1, si dá zafarbiť na červeno a stane  sa postrachom všetkých protivníkov a letcov Dohody. Francúzi ho prezývajú Červený diabol, Briti na jeho hlavu vypíšu odmenu. Počas vojny zostrelil najmenej 80 lietadiel, najviac zo všetkých pilotov na oboch stranách. Náhodné stretnutie so zdravotnou sestričkou Käte mu však otvorí oči a poznáva skutočné barbarstvo vojny. (TV JOJ)

(viac)

Videá (1)

Trailer 1

Recenzie (199)

Smok 

všetky recenzie používateľa

Ďakujem tvorcom za ozrejmenie niektorých mojich medzier z histórie 1.sv. vojny, čo im ale nemienim odpustiť sú absolútne nelogické strihy vždy, keď sa udialo niečo podstatné v Manfredovom živote. Vyslovene ma to vytáčalo, podobne ako príbeh orientovaný na citové dojenie nežnejšej časti populácie príbehom lásky s belgickou sestričkou. Čo už, keď chceme, aby niekto prišiel do kina, tak musí byť aj romantika. Tiež ma napríklad zaujalo "bojové" pomaľovanie lietajúceho cirkusu, kde sa na dvojplošníkoch dala nájsť vedľa seba Dávidova hviezda spolu so Železným krížom a barónov stroj v duchu hesla "Nechcem byť nenápadný, chcem aby sa ma báli" :) Celkovo ale dobré. ()

FilmFan24 

všetky recenzie používateľa

První světová válka...Byli mladí, byli krásní, byli to báječní muži na létajících strojích. Jeden z nich se stal legendou. Baron Manfred von Richthofen (Matthias Schweighöfer) ve svém mladém věku byl pilotem stíhačky a jeho činy inspirovaly mnohé k následování. Film je nádherně natočený, okamžiky štěstí s životní láskou Käte (Lena Headey) střídají momenty beznaděje. Zásadní problém je, že bohužel příběhu chybí vrchol v podobě leteckého souboje s Hawkerem (Richard Krajčo), což byla dozajista klíčová událost v krátkém baronově životě. Takhle nakonec zůstaly střípky pospojované do ne zcela uspokojového tvaru. I když co se týká pečlivé výpravy, českých lokací a herců z našich luhů a hájů, tvaru líbivému. ()

Reklama

Necrotongue 

všetky recenzie používateľa

Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. ()

Marze 

všetky recenzie používateľa

Sledujeme jen okouzlené a technicky vypulírované obrázky leteckých soubojů, štábních porad a chlapských (či chlapeckých) radovánek v nevěstinci. Kdyby si někdo takto dovolil natočit film z druhé světové, bylo by to na soudní žalobu.Naštěstí jde o první světovou válku, a ta zdaleka není tolik poznamenaná ideologickou zátěží, jež by se s německých národem doposud táhla.Válka v Rudém baronovi každopádně vyznívá jako vznešená záležitost pro noblesní muže, jako hra a vzrušení, prostor pro frajeřinky a vybouření mladistvé energie. Všichni mají čest, nepřátelé jsou uctíváni a nezabíjejí se; letci si jen počítají zářezy sestřelených letadel. Von Richthofen jich sestřelil celkem přes osmdesát. Zkrátka Top Gun s dvouplošníky a šálami kolem krku. Hudba je chvílemi tak legračně pompézní a patetická, až to působí sebeparodicky, a letci se tváří tak zaťatě, jako by chroupali křídu a ze sezení za kokpitem se jim hluboce zařízly rajtky až kamsi. Životopis nejslavnějšího stíhacího letce Manfreda von Richthofena zvaného Rudý baron je celkově hodně plochý a nesnaží se jakkoli vysvětlit, proč je hlavní hrdina hrdinou, jak se mu daří být nejlepším pilotem, či nás alespoň přesvědčit o jeho vášni pro létání. Tomu nafrněnému blonďáčkovi jde prostě všechno snadno.V tom má film natáčený v Česku poněkud němečtější charakter; Hollywood by si nejspíš lépe ohlídal motivace postav, a hlavně by se snažil učinit hrdinu sympatickým. Ale tím je vlastně Rudý baron výjimečný. Všichni se tu chovají tak nabubřele, že je jedno, zda se s nosem nahoru špulí Matthias Scheighfer coby von Richthofen, Richard Krajčo coby britské eso Hawker, Josef Vinklář coby maršál von Hindeburg či Ladislav Frej jako císař Vilém II. Snad jen Til Schweiger nasazuje pózu a la Marek Vašut "mám všechno na háku".Jenomže výše napsané platí jen do určité části děje. Von Richthofena probudí a polidští krásná zdravotní sestřička Kate (velmi špatně německy nadabovaná Lena Headeyová), která mu ukáže, jak vypadají následky války dole na zemi. Rudý baron se konečně myšlenkami snese z oblak a zachová se statečně, když před nejvyšším velením navrhne stejnou strategii, jakou uplatňuje při leteckých soubojích: když nemůžeme vyhrát, stáhneme se.Těžko říct, jaký byl přesný záměr tvůrců filmu. Jistě chtěli překonat americký film béčkaře Rogera Cormana Red Baron z roku 1971, digitální efekty jim umožnily předvést komplikovanější bojové scény. Zřejmě se také chtěli vymezit vůči již příliš comicsovým Rytířům nebes a vnést do tématu 1. světové více realismu, byť jisté umělohmotnosti a "photoshopovému" vzhledu se nevyhnuli ani oni.Co ale zůstává nejasné, je poselství, s nímž autoři přicházejí. Jejich film tak dlouho razí "německy nadřazenou" linii, že náhlý, téměř pacifistický obrat zanechává pachuť dvojznačnosti. Snímek byl vyroben pro vyznavače military show, již ocení hlavně technické detaily, ale přitom se skrze hlavního hrdinu snaží zobrazit Němce jako antinacionalisty, kteří pouze plnili rozkazy tupého velení. Od "užívání si" bombastického spektáklu se tedy máme pohroužit až k jakémusi rozjímání ve stylu Na západní frontě klid. Vzhledem k tomu, jak vypadá většina filmu, a že hrdina pořád zůstává nevinným snílkem a gentlemanem, je finální poučení o nesmyslnosti války spíše pokryteckým gestem tvůrců, kteří vědí, že jednoznačná oslava německé armády by jim neprošla. () (menej) (viac)

M.i.k.e 

všetky recenzie používateľa

nenadchne,neurazí...na můj vkus tam byly některé momenty zdlouhavé a jaksi navíc a na druhou stranu tam některé zásadní momenty nebyly vůbec...viz např.Richthofenův souboj s Hawkerem-Krajčem...pro českého diváká může být Baron zajímavý i díky Hindenburgovi-Vinklářovi a Ladislavu Frejovi v roli císaře Viléma... ()

Galéria (39)

Zaujímavosti (29)

  • Lanoe Hawker létal v době svého sestřelení von Richthofenem na Airco DH-2. (Michel24)
  • Werner Voss byl v době své smrti dvacetiletý hubený mladík menšího vzrůstu, Til Schweiger tak svému předobrazu příliš neodpovídá. Z postavy má divák dojem ostříleného stíhače věku kolem 30 let, který zbytečně neriskuje. Skutečný Voss byl povahou pravý opak. Létal sám a na hranici možností svých fyzických sil i letových vlastností svých letadel. Po jednom vítězství přistál vedle své oběti a odmontoval z letadla všechno ještě použitelné, hlavně kulomety. Místo přistání se nacházelo v tzv. pásmu nikoho, tedy mezi frontovými liniemi. Když odstartoval, na místo nouzového přistání jeho oběti se sbíhali britští vojáci, kteří postupovali během svého útoku na německé pozice. (Zdroj: valka.cz) (Michel24)
  • Ve filmu lze označit za zbytečnou postavu Friedricha Sternberga (Maxim Mehmet), fiktivního židovského pilota. Voss byl totiž nejúspěšnější pilot židovského původu. Dva ze strojů, se kterými se Voss utkal, se jsou v některých pramenech uváděny jako sestřelené, ale nemohou být pilotovi uznány, protože sám v souboji zahynul a nemohl na ně vznést nárok. Motor letadla nebyl od Bentleyho, jak je řečeno Vossem (Til Schweiger) ve filmu, ale Le Rhone ze sestřeleného Nieuportu XVII z jara roku 1917. (Michel24)

Reklama

Reklama