Piadimužíci

Myslím si, že na devadesátý léta, se parádně podařilo předhodit zpracování (prakticky pořádně bez PC sraček) malých človíčků s velikostí člověka! A to paradaxně s velikostí člověka váhy Gooodmana, kterej je v bijáku bezvadnej. Jinak nezapomenu na plakát, kterej leštil stěnu naší základky s tehdejším pocitem o mega trháku a bomba novince v kinech... Dnes nostalgicky za 55% (01.01.2021)

Pidilidi jsou hodně podobný film jako CO JE MALÝ, TO JE HEZKÝ. Akorát tady americký humor nahradil ten britský, který se hodně podobá tomu z HONU NA MYŠ. Kromě výborné rodinné komedie je to i film excelentních triků v podobě života pidilidí, kteří jsou velcí asi pět centimetrů. [4846. hodnocení, 77. komentář, 54%] (13.05.2019)

Milý a sympatický film! Prvních deset minut jsem koukal a bavil jsem se jak malý dítě, protože to " půjčování " pidilidí mně opravdu bavilo a ta akce , kdy ta malá holka zůstala v mrazáku byla opravdu skvělá. Jenže po tom se z toho stala obyčejná honička mezi pidilidičkama a velkým člověkem. A už to ztratilo to kouzlo, jenž to mělo ze začátku. John Goodman v roli slizského, tlustého, a hnusného advokáta byl celkem dobrý. Ovšem nejlepší výkon předvedl Hugh Laurie. Docela mu to sluší bez těch vousů, co nosí v Dr.Housovy. Dále nechápu, že zrovna génius jako je Hans Zimmer k tomuhle filmu zkomponoval hubu. Na to je ho docela škoda! Jsem rád, že jsem to viděl, byla to celkem hezky ztrávená hodina a půl ale vidět už to na pár let nemusím! (22.12.2007)

Zajímavě podaný film, který je spíše hodně pro děti. Proprvé když jsem byl malý jsem byl šťastný bez sebe. Dostalo mě, že postavu jménem hrášek stvárnil Malfoj z Harryho Pottera, ale pojďme k filmu. Komediální film je bravurně udělaný a tak i zahraný. John Goodman jako hlavní záporák byl geniální nápad a jak je zavřenej v té místnosti a k němu hovoří naši malí přátelé nemělo chybu. Sice je film docela krátký, ale za to pořád dobrý. Sice už nejsem dítě, ale koukat na něj stejně můžu. (21.03.2015)

Príjemná rodinná dobrodružná komédia o takých malých hajzlíkoch pod parketami, čo si radi požičiavajú. Od začiatku so svižným tempom aj cez pár chybičiek (doočíbijúcich, ale prepáčiteľných), neurází ani nenudí. Za veľké plus rátam aj dobové zasadenie s atmosférou 40-tých rokov s pár naozaj vychytanými detajlami. (27.08.2005)