Psia duša

Velmi hezký příběh o psím pánovi Baileym. Ono je důležité říci, že celý příběh je založen na tom, že u psů funguje reinkarnace, tudíž když umřou, tak se znovu narodí. A proto Bailey prožil několik životů. První příběh se mi líbil nejvíce, tam do té rodiny mi Bailey seděl nejvíc. Ale tam mě naštval ten blbej kluk, jak zničil Ethanovi kariéru a vlastně celý život tou blbou petardou. Další životy byly také zajímavé, ale jsem rád za ten poslední, tvůrci to hezky vymysleli a příběh na sebe krásně navázal. (19.06.2018)

Som psickar a na film som sa dost tesil, ale nejak ma to vôbec nebavilo. Nie je to ani dostatocne dojimave a ani zabavne. Nemam rad tento epizodny styl filmov v ktorom sa rychlo strieda viacero pribehov, takze si ma ziadny z nich nestihne ziskat. Vsetci tí psi sice boli roztomili, ale vôbec ma nezaujali ludske postavy a tym padom sa u mna nedostavili ani ziadne emocie, ked sa na konci kruh uzavrel a pes sa stretol so svojim pôvodnym panom. Jedine, co sa mi pacilo, boli epizodky medzi psom a kocurom. Tie boli fakt vtipne. Zvysok je sterilny priemer. 4/10. (13.05.2017)

Tentokrát priznávam, že hodnotím len srdcom. Psí život tu bol vykreslený príliš idylicky a povrchne samozrejme, presne tak ako sa ľudia na psy dívajú. Skutočnosť je rozhodne drsnejšia, hlavne ak je pes na reťazi niekde na špinavom dvore a bez prísrešku v horúčavách či mrazoch. Páčilo sa mi však to, ako boli vykreslené tie pozitívne vzťahy medzi človekom a psom, takto by to malo byť! Doporučujem vidieť a to nie len dospelým, ale kľudne deťom tak nad desať rokov. (22.03.2017)

Mám-li si vybrat mezi kočkou a psem, vždycky volím psa. Je sice trochu hloupý, že v Psím poslání psi představující hlavnéího hrdinu hrajou lépe než lidi, taky mezi nimi není známější jméno vyjma Dennise Quaida - který má roky největší slávy dávno za sebou -, ke škodě je až moc dlouhá stopáž, ale jinak nemám námitek. Režisér udržel humorné vložky na uzdě stejně jako dojímavé scény. Ne tedy, že by se divák nedojímal, to ani náhodou, ale Psí poslání nesklouzává k patosu, na tento typ filmu si počíná poměrně střízlivě. Hrozně mě bavily hrátky s časem, zobrazení 60. i 80. let, jak nenásilně, bez nějakého tlačení, jen v náznacích příběh časově posouvají dál. Jo, Psí poslání je jen hezkou pohádkou, vale pohádkou veskrze pěknou, naplněnou optimismem, vkusně, citlivě a opatrně natočenou pro celou rodinu. Byla by hloupost po takovém filmu chtít víc. Já se bavil i dojímal a v závěru si utíral slzy. (02.03.2018)

Všední až méně vkusné výjevy o tom jak jsou pejsci rozkošní, jak se mají s lidmi rádi, apod. Sama jsem jednoho psa měla a měla jsem ho moc ráda. Nicméně tento film hraje prvoplánově na city, je to spíše pro děti a neplnoleté. Mně osobně toho tato rodinná komedie mnoho nepřinesla. Až na to "překvapivé zjištění", že štěňátka jsou roztomilá a podobné světové objevy. Filmy by měly vzbuzovat emoce, nebýt chladné, ale ani nemají diváka lacině citově vydírat. Neříkám, že se nad tím filmem nedá místy laskavě usmát nebo uronit slzu. Lze to brát jako oddechovku, když není po ruce nic lepšího, nicméně těch současných 81% co film má, mě poněkud zaráží. Příběhy jsou skutečně slabé, rozmýšlela jsem se zda nedat ještě nižší hodnocení. (05.07.2017)