X-Men: Posledný vzdor

Při celkem vlažném rozjezdu člověk kouká na to, co už dnes počítače dokážou, a říká si, kdy ho to sakra chytne. A pak přijde ta strhující bitka v rodném Jeanině domě a jste v tom až po uši. Nadupaná akční jízda, která je tak dobrá právě díky propracované psychologii postav v Singerově dvojce. Rozhodně velmi dobrý důstojný konec, který nemůže urazit. (25.06.2006)

Ratnerovi jsem věřil, když ho ostatní zatracovali a udělal jsem dobře. "X-Men 3" se plnohodnotně vyrovnají oboum předchozím dílům. V porovnání s nimy je ovšem trojka o dost drsnější. Dost se toho změní opět jsou tam nečekané dějové zvraty a při pár scénách mi opravdu spadnul ksicht. Nové postavy jsou hodně dobré, i když třeba Colossus má jen o minimum větší prostor než ve dvojce a Angel se tam taky zrovna moc neohřeje. Z nově příchozích vám, ale asi nejvíc utkví Beast a britsky hláškující Juggernaut. Phoenix v podání Famke Janssen je strašná masérka (a taky je fakt pomrdáníhodná) a vůbec všechny postavy se dost povedly. A abych pořád jen nechválil musím poznamenat, že jsem fakt nestihl finále, když Magneto vezme ten most a je normálně odpolední světlo a asi o sekundu (střih) pozdějc je největší noc. Tohle Ratnerovi fakt ujelo a nechápu, že si toho nikdo ze štábu nevšimnul. Celkově fakt bomba, přesně takhle si představuju pořádný kus žvance poctivého blocbusteru. (27.05.2006)

Oproti druhému dílu mnohem méně náročnější na divákovu pozornost a znalost celé mutantské mytologie. Rovněž akce trochu ubylo. Konec vše však bohatě vynahrazuje. Stále stejný herecký ansámbl potěší stejně jako kovové drápy starého dobrého Wolverina. Postava Famke Janssen mi zde však přišla naprosto zbytečná. Narušuje celou hlavní kostru děje a ani do vyhypovaného finále mi moc nezapadla. Vizuální efekty jsou však naprosto dech beroucí. Na scénu s mostem jsem jen nevěřícně zíral, stejně jako na tu s Xavierem. Ratner ví velice dobře jak ukojit chtíč mainstremového diváka, aniž by nějak výrazněji degradoval příběh a postavy v něm. Zde se mu to povedlo velmi slušně. Celek však působí vcelku dost nevyrovnaně a nezáživně. Alespoň komornější pasáže a romantika jsou příjemně koukatelné. (19.07.2006)

Ratner výrazně nezklamal a ani nepřekvapil. V jeho podání se inteligentní komiksová adaptace s hutnou psychologickou základnou přetavila v neškodnou rodinou zábavu alá Spider-Man. Jenže stejně tak jako není Ratner Singer, tak má daleko i do Raimiho. Ratner má jediný, zato dost výrazný problém – naprosto neumí pracovat s emocemi. Pokud jde o efektní akci, je Ratner víceméně doma, ale jak jde o charaktery, je nejistý a výsledek je značně rozpačitý. Ratner bohužel nepochopil mnohé postavy, díky čemuž se občas některé charakterově mění prakticky z minuty na minutu a tak třeba po pár stylových větách náhle Wolverine vyšvihne heroický proslov, ovšem takovým způsobem, že se to k němu vůbec nehodí. Podobných „odboček“ je ve filmu až příliš mnoho. Scénář rozhodně měl potenciál a ani Ratner ho nedokázal naprosto zabít. Ale z každé druhé scény čiší průměrnost a některé vyšumí tak, až to zabolí. Nikoli ostudné, ale trestuhodně průměrné zakončení (22.05.2006)

Ačkoliv se jedná bezesporu o nejhorší díl série, v porovnání s mnoha jinými komiksovými adaptacemi jde stále o vysoký nadstandart. Ratner prostě není Singer, což se projevuje především v přístupu k akci vs. psychologie a v celkové logice, vyznění scén a dialogů, které mnohdy budí rozpaky. Přiznám se, že tentokrát jsem všechny ty procítěné a apokalyptické řeči hrdinů nemohl jinak než dementovat přezíravým úsměvem a soustředit se na akci. Efekty nebyly v průběhu celé x-menovské série nikdy dvakrát převratné (v Singerově podání spíše rozvážně dávkované po efektních troškách) a ani tento díl není výjimkou. Je zjevné, že tvůrci si většinu financí šetřili na rozmíšku v levitujícím domě a na několik monumentálních záběrů na konci. Celkově nejde ani o zklamání, ani o rozjuchané radostné vzplanutí. Slovy Premiere: Nic proti ničemu. (29.12.2007)