X-Men: Posledný vzdor

Já musím opravit - snížit svoje hodnocení u X-Men 2, protože tohle se mě líbilo mnohem víc, především postava Famke Janssen i když ona není bohužel uplně top herečka, tak ta situace na konci byla docela silná. efektivně lepší než předchozí dva díly. Oceňuji i kratší stopáž, protože pak film vypadá víc nabušeněji. (24.09.2023)

Oproti druhému dílu mnohem méně náročnější na divákovu pozornost a znalost celé mutantské mytologie. Rovněž akce trochu ubylo. Konec vše však bohatě vynahrazuje. Stále stejný herecký ansámbl potěší stejně jako kovové drápy starého dobrého Wolverina. Postava Famke Janssen mi zde však přišla naprosto zbytečná. Narušuje celou hlavní kostru děje a ani do vyhypovaného finále mi moc nezapadla. Vizuální efekty jsou však naprosto dech beroucí. Na scénu s mostem jsem jen nevěřícně zíral, stejně jako na tu s Xavierem. Ratner ví velice dobře jak ukojit chtíč mainstremového diváka, aniž by nějak výrazněji degradoval příběh a postavy v něm. Zde se mu to povedlo velmi slušně. Celek však působí vcelku dost nevyrovnaně a nezáživně. Alespoň komornější pasáže a romantika jsou příjemně koukatelné. (19.07.2006)

Ratner konečne priniesol tých X-menov, ktorých poznám z komixu a hlavne kresleného seriálu. Akčných. Samozrejme bez prvých dvoch častí pod vedením oveľa zručnejšieho filmára akým je Singer, čo dá film pocítiť hneď v úvode, by to nebolo ono. Akcia mu vychádza a nesústredí sa na nejaké citové výlevy, lebo i to málo čo tu zostalo vyvolalo skôr úškrn a nie nejaké dojatie. K príbehu nemám výhrad, veď je to už tretia časť a o prekvapenie tiež nie je núdze. Prídeme o dosť veľa obľúbených postáv, ale ktoré nie sú obľúbené, pravda? (27.06.2006)

Ratner výrazně nezklamal a ani nepřekvapil. V jeho podání se inteligentní komiksová adaptace s hutnou psychologickou základnou přetavila v neškodnou rodinou zábavu alá Spider-Man. Jenže stejně tak jako není Ratner Singer, tak má daleko i do Raimiho. Ratner má jediný, zato dost výrazný problém – naprosto neumí pracovat s emocemi. Pokud jde o efektní akci, je Ratner víceméně doma, ale jak jde o charaktery, je nejistý a výsledek je značně rozpačitý. Ratner bohužel nepochopil mnohé postavy, díky čemuž se občas některé charakterově mění prakticky z minuty na minutu a tak třeba po pár stylových větách náhle Wolverine vyšvihne heroický proslov, ovšem takovým způsobem, že se to k němu vůbec nehodí. Podobných „odboček“ je ve filmu až příliš mnoho. Scénář rozhodně měl potenciál a ani Ratner ho nedokázal naprosto zabít. Ale z každé druhé scény čiší průměrnost a některé vyšumí tak, až to zabolí. Nikoli ostudné, ale trestuhodně průměrné zakončení (22.05.2006)

Hodiny se začaly točit nazpět a Brett Ratner se vrátil zpět do 80-tých let, vzal s sebou partu frajerů přes triky a natočil velkohubě údernou akční podívanou, která by jistojistě sama o sobě byla plnohodnotným filmem, kdyby se mermomocí nechtěla vázat na předchozí dva díly své série. Samotný námět a scénář (až na příšerné dialogy!) jsou OK, ale Rattner absolutně nepochopil smysl celé zápletky a tak si pouze hraje na vypravěče. Mutanti jsou postavy bez psychologie, historie a osobitého rozměru. Kvantum nových příchozích, z nichž většina nemá ani jméno, je kočírováno nepřehledně a jakékoliv jejich jednání je naprosto samoúčelné. Bez této osobitosti pak vyznívají jejich emoce vůči sobě samým buďto směšně a nebo (a to spíše) absolutně nepochopitelně. Pouze parta starých harcovníků z pole páně Singerova táhne snímek dopředu, ale ani oni nestačí k tomu, aby se mutanti (smutně) nepohřbili. Napoprvé pecka, napodruhé absolutní kolaps. (10.09.2006)