X-Men: Posledný vzdor

Ratnerův přístup (pro celou rodinu) se opravdu do X nehodí, stejně tak tempo, jakým příběh vypráví. Na vině jsou i sami scénáristé, viz. to, že postavy umírají naprosto bezúčelně. Snad Singer zvolil dobře, když odešel točit Supermana, každopádně má u mě velký vroubek (a jestli potkám Ratnera, ať radši zdrhá). (25.05.2006)

POSLEDNÍ VZDOR je rozhodně nejrozmáchlejším dílem celé mutantské trilogie. Navzdory výměně režiséra (Ratner místo Singera) se podařilo natočit výpravnou trikovou zábavu, která umně využívá psychologii rozpracovanou v prvních dvou X-Menech. Děj se točí kolem objevení léku na mutaci (stále častěji se objevující "vykulený" Cameron Bright). Magneto využívá příležitosti a rozšiřuje řady svých stoupenců (Juggernaut, Callisto, Phoenix...) a připravuje se na již tak dlouho zmiňovanou válku. Což dává prostor ke spoustě hračičkování. Ratner přišel dokonce s několika výtečnými novinkami (hodnocení podle stupně vyspělosti mutanta 1-5, Wolverinův vylepšený bojový styl) a úžasnými scénami (Wolverinův výstup k Jean je absolutně prefektní, stejně tak měření sil Xaviera s Phoenix). Ratner ale není Singer a tak psychologii postav trochu odflákl. Dokončil naťuklé věci z dvojky a snažil se otevřít i nějáké nové (Angel, Mystique), ale to jen proto, aby je vzápětí uzavřel. Těžko říct jak by to celé dopadlo, kdyby Brian Singer neutekl k chlapíkovi k červené pláštěnce, ale i tak zůstávají X-MEN: POSLEDNÍ VZDOR prozatím nejlepší blockbusterovu událostí letošního roku. P.S. Famke Janssen mám hodně rád, ale tady jsem z ní měl husí kůži a skoro jsem se jí bál. (17.07.2006)

Podceňovaná comicsovka, která se povedla mnohem víc, než jak by se dalo z pověsti Bretta Ratnera vytušit. Jistě, některé dějové zvraty jsou příliš uspěchané a pár psychologických momentů by si zasloužilo hlubší prokreslení, ale po technické stránce jde i po letech o špičkový blockbuster, rozmáchlejší víc než Thor se Singerovým Supermanem dohromady a ve zlomových pasážích (vlastně všechny scény s Jean Grey) vyloženě strhující. Po Wolverinových soĺovkách dvojnásob cenná popcornovka. (22.11.2013)

Za poslední záběr jednu přidám. Jinak mi to bohužel přijde jako veskrze průměrný a zbytečný film, který se převážně veze na úspěchu svých předchůdců. Scénář je úplně pitomý, ale efektní pičičančičky to aspoň částečně zakrývají. Co filmu chybí nejvíce je nějaký konec, protože jestli tohle má být úplný závěr série, to, k čemu předtím všechno spělo, tak je to trestuhodná slabota. (17.08.2008)

Ne tak emotivní a takřka dokonalé jako první díl a ne tak comicsové a ucelené jako díl druhý, přesto i přes změnu režiséra adekvátně x-menovské a nezaměnitelné. Wolverine s tváří tradičně nabroušeného Hugha je sázka na jistotu a nelze se divit tomu, že zůstal hlavní postavou. Ostatní za ním tentokrát až překvapivě zaostávají, což zamrzí zejména u tolik upřednostňované Storm, od které se žádného nového překvapení nedočkáme. O to větší škoda je pak nerozvinutí velmi zajímavých postaviček v pozadí (Angel a hlavně Kitty). Před Singerovým odchodem se slibovalo velkolepé finále celé mutantí ságy, což se nakonec překvapivě nekoná. Neměl jsem totiž pocit, že bych sledoval poslední díl, spíše snad jeden z finálních. Po prvních pár projekcích jsem hodnocení vlivem mojí lásky ke škole pro nadanou mládež viděl až někam k 90%, protože jsem po tříletém natěšeném čekání a následném strachu z výsledku cítil vysokou spokojenost s cestou, kterou se Ratner vydal. S odstupem to ale taková sláva není, hlavně kvůli zbytečně slátanému scénáři. Pro díl, kde se skloubí dvě velké zápletky v podobě řádění Phoenix a léku na mutaci, je škoda zahodit takové eso v rukávu jakým je Juggernaut. Jeden z nejkultovnějších záporáků komiksu mohl být tahákem dalšího dílu, takhle je jen řadovým nevýrazným pěšákem. S odstupem a porovnáním se zbývajícími díly (včetně Loganových sólovek, První třídy i Budoucí minulosti) je pak potřeba přiznat, že se skutečně jedná o nejslabší dobrodružství Dětí atomu. Naštěstí to pořád znamená jasnou výhru. (04.06.2006)