V ako vendeta

Nehodlám se nijak zaobírat oprávněností boje proti diktátorskému režimu vyhazováním budov do vzduchu. Každopádně obecně "boj proti totalitě" patří k mým oblíbeným tématům. Film přináší dost zajímavých myšlenek, fašistická Anglie je vykreslena zajímavě - i když by přeci jen ještě stálo za to více propracovat atmosféru bezvýchodnosti a zrůdnosti tohoto systému. Velice se mi líbily herecké výkony, obzvláště bych vyzdvihl ve vedlejších rolích dva Stepheny - Fry a Rea. V náročné roli obstála Natalie Portman a s gesty a hlasem si na výbornou vyhrál Hugo Weaving. Celkem se snad povedlo vyvážení osobní a "politické" roviny snímku. Uřvaný John Hurt a jeho nohsledi vs osudy konkrétních lidí (nejvíce zaujme osud pronásledované lesbické ženy). (22.05.2006)

Film je nejslabší ve svém akčním začátku a konci, všechno mezitím je překvapivě duchaplné vyprávění plné úvah na téma boje jedince proti diktatuře, jeho práva být odlišný a neuniformní (zajímavé přiblížení osudu lesbické ženy, asi nejemocionálnější část filmu) a jeho ochoty podřídit svůj život boji proti zlu a totalitě i za cenu ztráty vlastního života. Ano, myšlenkově podnětné, ale v konečném důsledku poněkud rozporuplné, opravdu si totiž nemyslím, že vyhazování historických budov do vzduchu po vzoru teroristických frakcí je tím správným a efektivním krokem v boji proti státnímu zřízení. Akční scény nic moc, jejich nedostatek ve filmu byl v mých očích spíš plusem. Hlavním problémem filmu je nepřesvědčivé vyobrazení totality. Při něm je sice zřejmá narážka na všemocnost médií a jejich schopnost manipulovat davem, ale chyběla mi tu ta orwellovská beznaděj, tíživost života v totalitním systému. I proto byl celkový emocionální dopad filmu na mojí osobu poněkud mizivý. Na tohle téma příště raději sáhnu po Radfordově 1984, Truffautově Fahrenheitu, či Kachyňově Uchu. (24.09.2006)

Ľúbivý odkaz, ktorý v sebe Vendeta nesie, žiaľ nieje podporený ani formou, ani scénarom. Obe sa pohybujú v rovine mierneho nadpriemeru a vyslovene postrádajú hĺbku, ktorej absencia je maskovaná prostou kriminálkou. Inými slovami nemastné, neslané, nevýrazné, ale zaujímavé. Keby sa v duchu poslednej 20 minútovky niesol celý film, mohla to byť pecka. Ináč sa plne ztotožňujem s Civalom. (03.07.2006)

ŠtýloVo cool! Toto je presne a do bodky to, čo chýbalo tretím X-Menom. Akýsi iný rozmer, nielen nabúchaná pozliepaná akcia a pár prázdnych dialógoV. Perfektné prepojenie Všetkých prvkoV s akýmsi odkazom, ktorý je síce Viditeľný, no do podVedomia sa zachytáVa Veľmi nenápadne. Toto sa dáVno nepodarilo a Wachowsi Bros. si napraVili chuť po skazených pokračoVaniach Matrixu. Z každého žánru je tu ukrojený perfektný a VybalancoVaný kus. Kus kValitnej akcie, Vizionárskeho a reálneho sci-fi, ťažkej drámy a nerVného thrilleru. Natalie som žral, no celý čas som čakal ako bude "V" Vyzerať pod maskou, no Huga som sa nedočkal. To ale môj Vôbec nekazí. Aj keď z časti mi to neprofesionálne pripomína moje obľúbené 'Equilibrium'. 90%. (08.01.2007)

„Česť a sloboda sú viac, než len slová. Je to životný názor.“ Nemá zmysel čakať akčnú nálož... ale tá hŕstka akčných scén, ktoré tu sú, je zvládnutá dobre. Po vizuálnej stránke sa nejedná o taký monumentálny film, ako Matrixy – ale všetko je krásne zladené, od rekvizít cez výpravu a kostýmy až po nenápadne použité počítačové efekty. Herecké výkony nie sú také explicitné, ako v Matrixoch, ale vyholená Natalie Portman a 99% filmového času (!) zamaskovaný Hugo Weaving (ale tiež John Hurt, Stephen Rea a kamarát Hugha Laurieho a najhomosexuálnejší Brit na svete Stephen Fry) môžu byť na svoje výkony plným právom hrdí. Snímka provokuje, naznačuje, že anarchia je najlepšia a ponúka jednu mimoriadne dlhú dojemnú scénu (samotka). Bravo. Mooreov komiks je samozrejme kult, prečítajte si ho. (29.11.2006)