Americký gigolo

Mluvím špatně americky, mám naprosto průměrně velký penis, nevlastním žádný oblek šitý na míru a neumím být okouzlen z každé dámy, ani když mi za to zaplatí - proto se nikdy nemohu živit jako americký gigolo Julian Kay. Nicméně po premiéře filmu jsem si tím až tak jistý nebyl a pořídil jsem si stejné závěsné boty k posilování, jaké měl Julian. Ke kariéře souloživého povaleče mi to sice nepomohlo, ale vzpomínky na tu dobu mám celkem příjemné. Mně se tento snímek prostě celkem líbí a soundtrack, v čele s úžasnou skladbou Call Me od Blondie, vždycky dokázal zaujmout mé uši. (03.12.2015)

Americký gigolo je první trošku známější krimi z roku 1980. Ve škatulce romantický/erotický thriler vzniklo v 80-90. letech spousta filmů a většina z nich byla nuda, což platí i tady. Táhne se to, zmínka o vraždě padne až po 3/4 hodině, žádná akční či napínavá scéna a konec vlastně nic extra neobjasní. Ani erotiky se nedočkáte. Na druhou stranu to mělo určitou atmosféru, jako náhled do prázdného světa luxusních gigolů to nebylo špatné, Moroderova hudba byla vynikající, k tomu je tu ústřední motiv Call Me od Blondie, což byl v roce 1980 jeden z těch větších hitů. A Gere? Toho prázdného panáka hrál... inu jako prázdný panák spoléhající se na šarm a hezkou tvářičku. Má to klady i zápory, za týden nebudu vědět o čem to bylo, takže neutrální 3*. (06.02.2024)

Zaujímavé v detailoch (štýlové kostýmy, atmosferické neo-noir nasvietenie v interiéroch, neóny nočnej ulice), ako vo zvyšných zložkách nanajvýš priemerné a v celku nesúrodé. Veľmi nevyvážené hlavne ku koncu: akoby film potrebovali na rýchlo dokončiť a cez stmievačky naservírovali sériu skratkovitých scén, ktoré som im neveril ani zďaleka. Záverom, od takého kalibru akým je Schrader (Taxikár, Hardcore) by som čakal prepracovanejší príbeh. (23.10.2018)

Paul Schrader je přeci jen lepší scénárista než režisér. Je dokonalou ukázkou kultivovaného psavce, který tvrdošíjně odmítá přijmout fakt, že film není literatura. Přitom scénář si Schrader napsal včetně dramaticky vděčných zápletek, aby se pak jako režisér bránil hrát do důsledků podle pravidel žánru. Jakoby se bál, že jsou pro něj příliš přízemní a on by tak mohl ztratit pel své intelektuální důstojnosti. Ve scéně, kdy Gere vběhne do svého bytu a hystericky hledá podvržený vražedný důkaz, místo akce kamera nezúčastněně poodjede a spustí přemýšlivá hudba, jakoby si autor bokem odkašlal: "Jsme přeci rozumní lidé, tak se tu místo dětinského napětí raději všichni hezky zamyslíme..." Film tak zůstává rozkročený mezi thrillerem a sondou mezilidských vztahů a ztrácí body tím, že se brání být víc dirty. Navzdory všem dějovým peripetiím pak působí film trochu utahaně. (01.09.2009)

Trošku bezžánrový snímek, který spatřil světlo filmového světa pod pečlivým dohledem tehdy neznámého producenta Jerryho Bruckheimera. Hlavním tahákem je vedle slušné atmosféry 80. let bezpochyby přesvědčivý Richard Gere, jehož Julian Kay je na vrcholu sil a ke svému řemeslu přistupuje velmi zodpovědně. Osamělých paniček, které solí prašule svých zaneprázdněných manžílků, je totiž spousta. Jenže v téhle branži není daleko od nekalých praktik, a tak se Julian dostane mezi hlavní podezřelé z brutální vraždy jedné klientky. Bývalý filmový kritik a především uznávaný scénárista (Zuřící býk, Taxikář nebo Obsession Briana De Palmy) Paul Schrader se k tématům sexu rád vrací, nelze mu upřít, že pro filmový svět definitivně objevil Richarda Gerea (ten chlap snad vůbec nestárne) a pomohl mu tak trochu vykročit k „titulu“ sexuálního symbolu. (10.07.2009)