Volání vlků

Priliš komedionálne ladená dráma, postavená na dementnom, krotkom a neskúsenom dobrodruhovi, ktorý sa dobrodruhom chce stať až priamo v nehostinnej divočine a to pomocou knižky na prežitie. Herci nie sú zaujímaví a vlastne všetky scény s nimi. Vlastne aj na príbeh treba rýchlo zabudnúť. To, čo stojí za pozornosť, sú nádherné zvieratá, akými vlky nesporne sú a tiež prekrásna nehostinná (ale vlastne aj pohostinná) kanadská Arktída. (01.10.2014)

Vlci jako filmový námět, proč ne, uvážíme-li, že mají svůj vlastní inteligentní svět, tak jak vidno jejich démonizace nadále platí. Celé vyprávění je milé i proto, že se netváří hlubokomyslně. Prazvláštní poetika a vizuální radostnost kouzel obrazů krajiny umocňuje příjemně zážitek z filmu. Herec Charles Martin Smith v postavě (Farley Mowat) to zahrál naprosto autentickým způsobem. A kromě toho, okrajově podává také svědectví, jak mimoděk někteří lidé stále bezmyšlenkovitě život v přírodě pošlapávají. Ačkoliv filmové dílo nedosahuje zcela velikosti literární předlohy, je jistě potěšitelné, že se vyslovuje apartně k vážným věcem. Možná to bude znít nadneseně, ale příběh se skutečně zajímavě zamýšlí nad otázkou přírodních hodnot a vztahu člověka k vlkům, nu což, to posuďte již sami. :-)) Kdo nehledá ve filmu jen komerci, ten mne určitě pochopí. (08.10.2016)

Jestli ten nehrdinsky vypadající badatel očůrá vlky, tak mě teda tvůrci prostoduchého scénáře neopijí rohlíkem. V prostotě je sice síla, ale ten scénář je tak přihlouple šroubovaný, že od skutečné přírody odpoutávají pozornost "akce" při příletu letadla, při prolomení se ledu nebo myší invaze a následná degustace myší za přihlížení myší... Navíc se filmaři nevyvarovali chyb a po scéně, kdy má badatel zamrzlé brýle, se v další vteřině ve stejném prostředí a pravděpodobně za stejné teploty dívá přes brýle čisté... Krásy přírody obdivuji dvěma hvězdičkami. (08.12.2011)

Veľmi príjemná záležitosť s veľkým posolstvom, na ktorú ale treba byť duševne naladený. Krásne súznenie človeka s prírodou, aspoň symbolický jeho návrat tam, kam patrí.... Človek, ktorý je tesne spätý s prírodou nemá čas a ani chuť na rôzne intrigy a zlo proti druhému, čo je žiaľ pre moderného človeka tak príslovečné a šíriace sa našou civilizáciou ako mor. Jednoduchý život, no zato krásny a nesmierne bohatý. Jediné čo by som vytkol je to, že tu bola pomerne častá náhodilosť (napr. hneď prvý deň chlapík stretne inuitu, ktorý ho zachráni) a pár ťažko uveriteľných scénok. Inak veľká spokojnosť. 80/100 (13.12.2016)

Never Cry Wolf bojuje zejména s falešným nenávistným mýtem o zlém "karkulkovském" vlkovi, který se v lidech během staletí usadil, a ačkoliv nevnucuje žádné pevné stanovisko, ponechává mnoho podnětů k zamyšlení. Scénáristická gradace je úchvatná, od rozpačitého začátku s přistáním v zasněžených končinách putuje přes dokumentaristicky laděnou pasáž s pozorováním vlčí rodiny až k uhrančivě nasnímané scéně se stádem karibu. Následuje už jen přímočarý, avšak realisticky tvrdý závěr, který v dokonale načasovaném momentě odhalí propastné rozdíly mezi vysněnými ideály a krutou realitou. Mladému vědci nezbývá, než se bezmocně poprat s faktem, že i v dobrém úmyslu vyslaná sonda může znamenat předvoj smrti, a že technologický pokrok lidské civilizace ruku v ruce s bezohledností automaticky deklasuje bezelstnou divočinu do role obětního beránka. Nic moc objevného, "pouze" natočeno fascinujícím způsobem s několika nezapomenutelnými scénami, nádhernou hudbou i kamerou a úžasnou severoamerickou přírodou. Never Cry Wolf je zkrátka hezky přirozený film, s nádherně sladěnou formou a obsahem, který si i přes svou krásu zachovává střízlivost a dává s přehledem přes ústa všem filmům o divočině z (nejen) poslední doby. Pro vlkofily povinnost a pravděpodobně láska na první pohled. (23.08.2009)