Chaplin obětí nešťastné lásky

Chaplin v zajatí (ne)šťastnej lásky, zmietaný medzi priazňou a nepriazňou osudu (a vtipkujúcimi sluhmi, ktorí si z neho robia žarty). Rómeom a Júliou mierne zaváňajúci zvrat v druhej polovici je trochu netradičným a zaujímavým prvkom, ktorý u Chaplina príliš často nevidíme, už kvôli tomu stojí za to si ju pozrieť. Inak opäť priemer, i keď miestami zábavný. 60% (20.04.2014)

Tak toto mi nepripadalo zrovna podarené. Samozrejme zlá kvalita a zrýchlený obraz zodpovedajú dobe, ale toto si ma nezískalo, nezabavil som sa, podľa mňa to nie je jeden z Chaplinových najlepších filmov a u ďalších vystupujúcich a tvorcov ani nevravím. Pre verejnosť sa týmto známymi nestali, nie je to nič extra a podľa mňa ani dobré. (05.01.2013)

"Dear Charlie, There has been terrible mistake. I still love you. Minta"     Začiatky génia filmového plátna v štúdiu Keystone boli dosť biedne, ako ukazuje aj táto krátka groteska obvyklej (ne)kvality. Ono je to skôr tragédia než komédia (aspoň väčšiu časť filmu), tie tragické grimasy, ktoré tu Charlie dokáže vystrúhať, sú priam neskutočné. Partnerku tu Charliemu robí Minta Durfee, ktorá sa mi zo všetkých "jeho žien" páči asi najmenej. Humor tejto grotesky ma síce nerozosmial, ale evidentne sa dobre zabávali aspoň protagonisti (stále sa tam niekto prihlúplo smeje, hlavne služobníctvo). Zaujme aspoň Chaplinov netradičný vzhľad (podobný ako v jeho prvotine Making a Living (1914)). Nebyť tých debilných kopancov z výskoku na konci filmu, bol by môj dojem lepší. Videná verzia z roku 2010 s veľmi dobrou hudbou The Mont Alto Motion Picture Orchestra, so zhoršenou obrazovou kvalitou (zašumené). (26.09.2023)

Raný Chaplin – nehraje tu Tuláka, ale bohatého nápadníka, který se kvůli zlomyslné služebné pohádá se svou snoubenkou. Rozejdou se, on vypije nějakou skleničku, udělá se mu špatně, a mysl si, že se otrávil. Nakonec to celé dobře dopadne, podivným neustále se smějící člověk mu odhalí tajemství skleničky – byla v ní jen voda. Tento film není ani tak zábavný, jako spíš zajímavý, a to ze dvou důvodů. Tím prvním je něco na způsob skutečného příběhu (maximálně zhuštěného), kterých v těchto raných grotekách mnoho nebylo. Tím druhým důvodem je nestandardní Chaplinův výkon, který je na hony vzdálen Tulákově líbivosti. Chaplin se tu neuvěřitelně šklebí a jeho gesta jsou maximálně teatrální. U tohoto filmu si živě dovedu představit onoho člověka, který v časech němého filmu postával vedle plátna a popisoval, co se na něm právě odehrává. Například scéna v níž Chaplina popichují svými vidlemi dva pekelníci jistě sváděla k barvitým popisům. (07.06.2006)

Mně se líbí i ranné Chaplinovy grotesky, které ještě nejsou tak vymakané jako jeho pozdější filmy. Tento film patří v pořadí asi na deváté místo ve studiu Macka Sennetta, kdy ještě Charlie nebyl první hvězdou studia. Zápletka je těžce neoriginální, když se nevinný Chaplin zaplete s družkou své milé a ta ho zavrhne na věky věků. To by nebyl Charlie, aby se z toho nějak nevyhrabal. Motivace Chaplinova komorníka zaměnit jed za vodu, jen aby byla sranda) je poněkud morbidní. Co kdyby ho napadlo udělat to opačně? Film byl považovaný za ztracený, později zrekonstruován, ale zachovalo se jen devět minut ze šestnácti. (21.06.2023)