Kvarteto

Divný film o divných lidech, kteří jsou ve většině ohledů svého života totální outsideři. Jenže naštěstí jsou zdejší divnopostavy inteligentní, takže se nejedná o partu idiotů, ale jen introvertů, co se prostě chovají trochu jinak. A připadá mi, jako kdyby tohle byl záměr filmu (a opak postav z Díky u Hanušovic, předchozího filmu Krobota) a v něm se tak nějak ztratil příběh, který jen tak plyne a úplně se v něm moc neděje. A to je mimochodem důvod, proč je krásně překvapivé, jak dobrej a fukční má Kvarteto konec. PS: v tomto filmu se nevyskytuje žádný űber-papouch, zdravíme Zčajenku (o=´ (20.03.2019)

Tak tohle je můj 3000 komentář... 13 let koukání na filmy, 13 let poznámek k filmům... Chtěl jsem aby to k tomu dnešnímu jubileu nebyla nějaká odpadovka a tak jsem vsadil na Krobota. Díra u Hanušovic byla slušná a tenhle film měl jednu velkou devizu. Někomu se líbí, někomu ne, někomu přijde blbá a někomu zase všestranně nadaná. Ano, řeč je o Báře Polákové. Já jí můžu kdekoliv a jakkoliv, navíc ji považuji za velmi krásnou ženu, takže když už nic jiného, tenhle film jí byl plný. Ovšem co k obsahu říci... Utahaná nuda. Ne bez myšlenky, ale utahaná. Měl jsem skoro pocit, že koukám na Indiánské léto po X letech... Teenagery kdesi na venku vystřídali čtyřicátníci ve městě. Brutus pak jakási rocková uskupení a samozřejmě kusy smyčcového kvartetu. Dialogy však byly téměř identické a podobně prázdné. To ale není Krobotova chyba. Možná je to situací ve které se momentálně nalézám, ale tak nějak mám pocit, že dnešní čtyřicátníci jež dokonale reflektovaly filmové postavy jsou na tom se svými intimními životy povětšinou slušně řečeno v prdeli. Materiálně jsou zabezpečeni, žijí ve svobodě, v otevřeném světě plném příležitostí, ale co se týče vztahů, je někde problém. Kam se podívám tam se podívám, ztroskotává kolem mne jedno malželství za druhým, lidi jsou nestálí.. Chtějí svobodu, individualitu, nezávislost... Partnerství je svazuje a to nemluvím o manželství. Ano jsou vyjímky, kde to klaplo, kde je ruka v rukávu... Ale těch ohnivých chvostů na obloze v poslední době vidím kolem sebe až moc. Myslím, že to zmatení, to přebažení se všeho co dnešek nabízí Krobot nabídl skvěle. Otázkou je zda jsem to chtěl k reálu ještě vidět i ve filmu... Alespoň tam byla ta Bára... Takže já dávám za 3 trubky z lešení. * * * (24.08.2018)

Generační výpověď bez udání důvodů, ve které se kalafuny prosté žíně smyčců potkávají s nevyladěnými strunami života. Krobot nás poSmékal po Olomócu a jeho osamělých bloudech se svým typickým neprůrazným humorem („Můj soused. Psychopat. Jdu spát..“) a spíše než ve vývoji postav se porochnil v jejich stagnaci. Berte, nebo nechte být.. (13.12.2020)

Herec Miroslav Krobot se po Díře u Hanušovic podruhé usídlil na režijní sesli a jeho druhý film je v podstatě stejný jako první. To znamená: 1) Nehledejte žádný děj. Stejně jako u Díry u Hanušovic se jedná o film poskládaný především ze situací. 2) Humor ve filmu je, ale většina jich vychází pouze na půl plynu. 3) O postavách se toho moc říct nedá, především se o nich v podstatě dozvíme pouze detaily a nic víc. Krobot se v podstatě pokouší zachytit život třicátníků na pokraji krize středního věku a daří se mu to na půl plynu. Jakékoliv ambice totiž jdou stranou a v podstatě to vypadá jako Krobot střídal několik žánrů. Je to komedie? Je to romantika? Je to drama? Letos vzniklo plno horších filmů než je Kvarteto. Avšak vzniklo také plno lepších. (04.12.2017)

Tak máme Krobota, který točí peckové seriály (Čtvrtá hvězda a Zkáza divadla), ale na druhé straně máme Krobota točícího filmu, které mají mít ukrutnou hloubku. Díra u Hanušovic byla strašná a s odstupem času bych u ní hvězdičku snad ještě ubral. Kvarteto jsem čekal komičtější, ale opak byl pravdou. Ano, záběry jsou pěkné, herci slušní, myšlenka filmu o osamělosti umělců jistě správná, ale film je to jinak totálně o ničem, nezajímavý, nevtipný, strašně nudný. Jo, má jen 90 minut, ale i tak se bolestně vleče. (11.05.2020)