Tam, kde jsem nikdy nebyl

Takže zkusím vyjmenovat žánry, které by se daly přičíst tomuto filmu: psychologicko dramatická životopisná retrospektivní fantazy pohádková detektivka s romantickou náladou. A výsledek přitom vůbec není blbý, ba naopak nečekaně příjemný. Nejvíce oceňuji propletení dvou příběhů a také barvy a paprskové světlo. Tento film je asi svým charakterem (mají-li filmy charakter) nejblíže k Faunovu labyrintu, ale pokud mám vybrat mezi nimi, rozhodně dávám přednost tomuto snímku - Tam, kde jsem nikdy nebyla. (15.07.2011)

Obsadit charismatický hlas a výzor Iana McKellena do fantasy šmrncnutého projektu byl samozřejmě chytrý tah a sám McKellen dělá co může, aby jeho pojetí domnělého krále z fantaskní říše bylo co možná nejméně podobné jeho zásadní roli (pro žánr i jeho samotného), tedy Gandalfovi. Právě na něj jsem si ale při sledování filmu vzpomněl nejčastěji a celkovým vyústěním filmu zdál se potom docela zklamaný a snad i podvedený, protože podobný koncept předvedl už SVĚT PODLE PROTA, kde ty pocity byli velmi podobné, přesto film jako celek daleko lépe držel pohromadě a nebudil tak neodbytný pocit nekomletnosti. Nemůžu si pomoci, ale psychologické drama (navíc velmi dobře obsazené) mohlo přeci klidně dopadnout jako přiznaná fantasy, vůbec nic by se nestalo a zase by to bylo alespoň nějaké oživení. Překvapení tam, kde ho již člověk nečeká. 60% (24.11.2009)

Svět fantazie, který patří jen zoufalcům, snílkům a šílencům. Lidem, kterým skutečnost utíká mezi prsty, ocitli se na dně a nemají nic, čeho by se mohli chytit. Jediné, co jim zbývá, jsou představy a sny. Díky nim vám snad může být i teplo, když jste promrzlí na kost, a můžete hodovat na královské hostině, když už jste několik dní nevzali sousto do úst. Můžete být zavření v blázinci, a přece být králem celého pohádkového světa. Možná jste zůstali úplně sami, ale můžete mít nespočetné množství imaginárních přátel. Naproti tomu, pokud k oněm zoufalcům nepatříte, můžete stát nohama pevně na zemi a jen tak něco vás nerozháže. A váš život rozhodně není nudný, protože se chodíte bavit. A nejlépe se pobavíte většinou právě díky těm zoufalcům, co mají představivost, a dokážou vymyslet, napsat, zfilmovat či jinak ztvárnit nějaký příběh a pocity, a poskytnout tak vašemu veskrze realistickému nazírání na svět trochu toho smyslu. (16.01.2016)

Tohle byl příjemný snímek o psychiatrovi (Aaron Eckhart), který se v dospělosti jako terapeut vrací do sanatoria, kde se léčil jeho otec (Nick Nolte). Ten byl slavným spisovatelem hlavně díky pohádkové fantasy knize Neverwas, kterou pro Aarona napsal a v níž je jeho syn hlavním hrdinou, který pomůže zachránit království za Mechovou horou. Vzpomínky na dětství a na tátu nutí psychiatra přerušit slibnou kariéru a vrátit se na bolestně známá místa. Ke svému úžasu tam potká pacienta Gabriela, schizofrenika, který s nikým nemluví a kterého si již 40 let předávají psychiatrické ústavy. Ten nejen naváže s Aaronem kontakt, ale dokonce tvrdí že v sanatoriu na něj celou dobu čeká. Je totiž králem království za Mechovou horou a potřebuji pomoci porazit armádu Nohsledů. Aaron si nejprve myslí, že se Gabriel ztotožnil s příběhem knihy jeho otce a realitu zaměnil s prožíváním příběhu z knihy, posléze ale zjistí, že vše je jinak a Gabriel, že by mohl být skutečným králem.... ---- Jak zde někdo napsal, příběh plyne pomaličku, je lehce kouzelný a lehce fantasy a záleží jen na vás, zda se jím necháte unést do krajiny Neverwas nebo nikoliv. Hudba i podzimní lokace (zejména lesní) byly opravdu krásné a i herecké výkony byly na velice vysoké úrovni prakticky u všech. Nejkrásnějším a vskutku pohádkovým pro mně byl však Ian v roli Gabriela! Zkrátka, celé to bylo velmi milé mně tomu však něco málo chybělo. Snad nějaké logičtější vysvětlení na závěr ohledně Gabriela a záchrany království. Film mi připomenul také hezkého - Krále rybáře. Dávám tedy 3 cukry v sáčku. PS. Jinak obsah od distributora je teda fakt o ničem...otec tam nepracoval, otec se tam léčil. * * * (20.10.2015)

Nebýt té kostrbatosti ve vyprávění, šel bych s hodnocením na plný počet. I tak je to film pozoruhodný. Film o lidské fantazii, která je neomezená, ale hlavně o touze po svobodě (pro nás, "postkomunisty" zvláště důležité). Lehce schizofrenní muž je vláčen po ústavech, aniž by někomu ubližoval. Má totiž velkou fantazii a žije v pohádce. Tím se liší a proto je ho třeba zavřít. Naštěstí potkává jiný, podobně "chorobný" mozek a ten celé jeho vyprávění zachytí v knize. Pohádce pro svého syna. Ten se pak v tomto filmu snaží rozuzlit tajemství této knihy. Tento film mě pobavil, proto 4*. (26.11.2011)