Da Vinciho kód

Co napsat o filmu, na který má svůj názor už snad každý, filmový fanda nefanda. Tyler víceméně napsal to, co si o filmu myslím já, takže jen doplním, že Ron Howard myslím odvedl poctivou filmařskou práci, rozhodně bych film nebral jako čistý výcuc paněz bez vloženého úsilí. Kompozice některých scén a práce s kamerou je výborná, zvláště oceňuji zrnité flashbacky a "historické" exkurzy. Film jako takový je samozřejmě limitován knihou, výhrady bych neměl ani tak k obsahu, jako spíš ke značné překombinovanosti děje a samozřejmě k přizpůsobování si některých faktů, ale v tom zase není Šifra zdaleka výjimkou, dokonce bych řekl, že se stále jedná o historicky přesnější dílo, než většina americké produkce :)). Herecké výkony odpovídají ději, Hanksův účes není tak strašný a Audrey vypadá docela roztomile. Hodnocení je přesně na 3,5, dal bych tak 7/10, v pětistupňové škále volím nakonec 3, film je totiž ke své škodě moc známý projekt, za jiných okolností bych asi dal 4. (28.05.2006)

Nemám rád hamižnou církev. Hlavně její vrcholný management, který má patent na rozhovory s Jesus Christ Superstarem. Proto ze zásady fandím každému, kdo si provokativně troufne označit největší příběh v dějinách lidstva za lež. Da Vinciho šifra tak činí způsobem, který je mi velmi sympatický, poměrně napínavý a vizuálně zajímavý. Škádlení Vatikánu mne zkrátka baví a i když se do filmu nevešly ty nejzajímavější postřehy z knihy, tak jako Ježíšův otec (syn, matka, prasynovec, milenka či bratranec z třetího kolene) nemohu jít s hodnocením pod čtyři hvězdy. (07.10.2015)

Break The Codes. Původně jsem přemýšlel dokonce nad jednou hvězdičkou, ale poté jsem si přátelé řekl ne, že tohle rozhodně není film, jehož směrem by se měla ubírat současná hollywoodská produkce a že nedat odpad jenom kvůli Ianu McKellenovi, který si z filmu délá otevřenou legraci, by bylo poněkud hloupé. Užil jsem slova "film", omlouvám se - Ron Howard, naprosto neschopný vypravěč, natočil za "přispění" nenápaditého scénáristy Akivy Goldsmana spíše divadelní hru anebo adventuru o přesunu z jednoho bodu do druhého (vykonstruovanou, schématickou, klišovitou, křečovitou...) bez možnosti ovládání, při které je nejdůležitější vyslechnout si neskonale hloupé a postupem času průměrně inteligentního člověka svou nafoukanou hloupostí urážející proslovy postav (dokonce i akční scény jsou situovány jako dialog!). Upřímně by mě zajímalo, kde se podělo 130 milionů amerických dolarů, když Šifra není dobrá ani po technické stránce a co víc, nedá se vnímat ani jako žánrová dobrodružná zábava, když si okázalým užitím hudby jako z německé televizní kriminálky a mystického střihu hraje na něco víc (takhle hloupý a nechtěně směšný blábol tady nebyl od Umučení Krista). Svícení scén podřízené přístupnosti, nulová práce s mizanscénou a téměř žádná hloubka ostrosti, zmatečný a okázalý střih dílo zkázy dovršují, o logických dírách velikosti průvanu v mých trenkách po čočkové polívce nemluvě. Herecké výkony na tom nejsou o nic líp, Howard je špatný dir-actor a když člověk pomine figurky jako Molinu a Rena, zbývá mu obstojný Bettany, neuvěřitelný Hanks a ve všech filmech špatně hrající Audrey Tatouová. Svým způsobem mám ten film ale rád, dialog mezi symbyolologem a jeho starým přítelem, který na něj vytáhne skutečnou vědu sémiotiku, mě vždy dokáže svou pompézní arogantností a demencí pobavit. To se nedá ale říct o celku, blockbusterové dno léta páně 2006. (11.01.2007)

V uplynulém týdnu jsem viděl dvě výborné literární adaptace (pozn. - dnes je 29.5.2006) - Kingova Nadaného Žáka a Brownovu Šifru Mistra Leonarda. Nebudu kopat do pana Browna, který si namastil kapsu povedenou trefou do rádobykontroverzního tématu, které samozřejmě současná společnost bude nadšeně rozebírat a za rok po Svatém Grálu ani neštěkne. Mimochodem - Brownovy romány jsou si podobné jako vejce vejci, takže pokud jste četli Šifru, nemusíte dál utrácet;) Vtírá se myšlenka, že Brown je další sui generis popovou hvězdou naší doby - nepřinese vlastně nic objevného, jenom "to svoje" zajímavou a přitažlivou formou podá (DaVinci Code je sakramentsky čtivá věc, to nelze popřít), vydá album nebo dvě (v jeho případě tři nebo čtyři knížky) a zase se nad ním zavře voda. A je to tak dobře. A jak je na tom tedy filmovka? Casting - bez výhrad, herecký projev hlavních představitelů rovněž...tedy až na Jeana Reno - ten byl na mou knihou živenou představu málo démonický;) Paul Bettany jako Silas to však divákovi bohatě vynahradí, s kouzelnou italštinou a latinou k tomu. Sir Ian zase pobaví svojí angličtinou, která chtě nechtě tvoří z latiny cosi směšně nechutného. Když jsme u humoru - tady scénárista nebo snad sám režisér měli šťastnou ruku, neboť v románu se ničeho takového jako je drobné odlehčení situace nedočkáte. Co už tak šťastné není, je pozměnění vztahu "Princezny Sophie" k jejímu dědečkovi...je to změna zbytečná a podle mého závěr filmu krapet shazuje. Nevysvětlenosti z knihy přetrvávají i zde, ale díky kabátu, do kterého se celá ta šaráda navlékla, si je uvědomíte až po delší době. Možná až na Jürgena Prochnowa, který schytal tu nejméně domyšlenou roli ze všech. Dost o tom, jde se dál. Hudba - Hans Zimmer si jde tvrdě za svým a kromě občasného hannibalovského či batmanovského úletu se na svém prostoru nevykrádá. A jeho prostor je velký, vzhledem k (dalšímu správnému) režisérskému rozhodnutí v některých scénách vysadit románové proslovy a nechat vše na hereckém výrazu a hudbě. Kolkolem vzato, z nepříliš hlubokého originálu vymáčkla Howardova kumpačka maximum - výbornou zábavu s občasným zamrazením (ať už příjemným či nepříjemným), úsměvem tuhle a šibalským mrknutím tamhle. Na závěr mi nezbývá než říct, že žádná Šifra nezboří církev...už proto, že víra je dogmatická, iracionální, s kořeny hlubokými jako peklo samo. A fakt, že kdosi ve Vatikánu cítí potřebu vydat katechismus k výkladu tohohle filmu pro věřící svědčí tak leda o tom, že si páni s černými pozadími nejsou jistí už ani těmi svými ovečkami. Ale jak říkám, tímhle filmem se nic nezmění, to jenom lidi reagovali přehnaně nadšeně...a ejhle, přišli na to, že takhle snadné to nebude. Alespoň do chvíle než Al Pacino konečně přestane předstírat, že je jen "so fucking good" herec;) 70% (29.05.2006)

Ježíš byl taky jenom člověk aneb Mnoho povyku pro nic. Doprovázena pískotem kritiků z Cannes a obdobně nesouhlasným mručením církve, sklidila filmová adaptace nejdiskutovanější knihy posledních let hromadu proklatě nízkých hodnocení. Právem? Jistěže právem, právo na mylný názor má každý, ale skutečně šlo ten velkohubý brak (ano, četl jsem jej) zfilmovat lépe? Struktura filmu je totožná s tou knižní, tzn.: kecy, kecy, útěk, kecy, kecy, útěk, kecy, kecy, útěk, kecy, kecy, kecy, kecy, konec. Akiva Goldsman z knihy pouze pietně vyextrahoval to nejpodstatnější a pohořel v iniciativní snaze vdechnout plochým postavám nějaký život – z chodících charakterových vlastností učinil nechtěně směšné chodící charakterové vlastnosti. Nechtěně směšný je rovněž akurátní casting. Nudný historik Tom Hanks (obecně akceptovatelný), stejně jako divák nic nechápající vyšetřovatelka Audrey Tautou (je fešná, i když nemá co hrát), britsky šarmantní profesor Ian McKellen (sázka na jistotu), zavilý francouzský inspektor Jean Reno (no comment) a jako (jediná) nečekaná třešnička na dortu albín jménem Paul Bettany. Odměřené, užvaněné, nepřekvapující. Svou bezguľovostí šokující nanejvýš pro neznalce knihy. Ale špatné, mizerné, neukoukatelné? Sakra, lidi, nebuďte tak rozmlsaní. Ron Howard si režíruje svůj standard, Zimmer mu obrušuje hrany okázale temnou hudbou a vše svižnými, ač opatrnými kroky směřuje k „teď zadržte dech“ finále. K dobru režiséra budiž přičteno, že jsem jej (i při znalosti elementární myšlenky) na chvíli zadržel. Dobrý thriller, dobrá zábava, proč ta špatná nálada? 60% Zajímavé komentáře: Marius, Faidra, Jordan, Tommy987, k212, Nick Tow, gr8 escape, Morien, PALINO, tEnCo, f1, Le6n, Konikolec (13.09.2008)