Loď duchov

I po letech jsem se nenudil! Řemeslně zdařile natočená duchařina čerpá z příběhů Bludného Holanďana či Mary Celeste. Nejlepší je samozřejmě úvodní scéna z tanečního sálu. Stačí jedno lano a všechno lítá, i co peří nemá. Likvidace posádky nepřináší sice nic nového, ale divák stejně touží jen po pěkných scénách smrti - jako třeba rozdrcení v obřím soukolí... Mladý Karl Urban a Emily Browningová z Řady nešťastných příhod... Zrezivělá loď připomíná spíše Vetřelce než Poseidon. A pak ty dušičky...Zámek hrůzy a jemu podobní...jo a šlapající Mudvayne s Not Falling! Viděno dvakrát..... (03.11.2016)

Čekal jsem opravdu málo, dostal podstatně víc. Není to nic světového, ale nic sračkového zase taky ne. Největší průser je, že k nejlepší scéně dojde hned asi v 6-8 minutě a tato scéna slíbí mnohem víc, než je pak film schopen splnit. Ale jinak jsem se nijak nenudil. Barová zpěvačka a malá holčička byly docela dobré.... Film rozhodně nijak neurazí.... (16.12.2008)

Duchařské horory mi už nějak začínají lézt krkem. Loď duchů jsem viděl už dávno, ale moc si ji nepamatoval a tak jsem ji ohodnotil a okomentoval, až nyní, kdy jsem ji shlédl znovu. Naprosto průměrný film, který ničím neurazí, ale ani nenadchne. Dobré je samozřejmě prostředí staré lodi, která bloudí mořem a "hledá" další duše. Vše je pěkně rezavé, vlhké a prohnilé. Když začnou kolem vířit dávno mrtví lidé, přijde mi to už ale, jak špatný vtip. Čekal bych více strachu a emocí. Jde přesně o ten typ filmu, který zasunete mezi ostatní, kde bude ve svém průměru ležet do doby, než dostanete chuť vidět něco staršího, co si moc nepamatujete. (28.09.2011)

Žádná špička, ale koukat se na to dalo. Některé morbidní scény byly opravdu pošušňáníčko a ponurá atmosféra dokreslovala některé dějové nedostatky. Celkově bych to hodnotil jako takový oddychový horror pro masy, ve kterém není radno hledat originalitu a složitější děj. Prostě brutální boj o přežití. Každopádně si myslím, že zdejší hodnocení je až příliš kruté. 60% (30.03.2010)

Horůrek pro nepříliš náročné diváky. Opravdu skvělá a nezapomenutelná scéna přijde hned na začátku, pak se film různě potací a pokulhává, až doklopýtá k závěru. Příběh je klasická béčkovská duchařina - lehce zmodernizovaná profláklá historka, kterou si na kost prosolení mořští vlci v různých obměnách vykládají už bůhvíkolik generací. A aby toho nebylo málo, nese se v naivním duchu (hehe) mnou neoblíbeného seriálu Věřte, nevěřte. Má to slibné momenty (zmíněný úvod však nepřekonají) a rychle to uteče, takže nakonec proč ne. Dvě a půl. (16.03.2014)