Král a já
The King and I
The King and I
The King and I
Réžia:
Walter LangScenár:
Ernest LehmanKamera:
Leon ShamroyHrajú:
Deborah Kerr, Yul Brynner, Rita Moreno, Martin Benson, Terry Saunders, Rex Thompson, Alan Mowbray, Charles Irwin, Maureen Hingert, Carlos Rivas, Evelyn Rudie (viac)Obsahy(2)
I na královském dvoře se chodí do školy. Yul Brynner a Deborah Kerrová v hlavních rolích slavného amerického muzikálu, oceněného pěti Oscary... Proslulý americký herec Yul Brynner (1920–1985) je u nás patrně nejznámější postavou pistolníka Chrise z legendárního westernu Sedm statečných. Pravdou ovšem je, že jeho nejslavnější rolí byl siamský panovník Mongkut v muzikálu Král a já dvojice Richard Rodgers-Oscar Hammerstein II. Jeho premiérové nasazení se odehrálo na Broadwayi v letech 1951–54 a obnášelo celkem 1246 představení. Mimořádný divácký úspěch této inscenace korunovala i různá ocenění, mj. pět prestižních cen Tony (z nichž jedna byla i pro hlavního představitele). Brynner se s touto rolí na broadwayské jeviště ještě dvakrát vrátil (1977; 1985) a samozřejmě byl prakticky jediným kandidátem i do připravované filmové verze. Ta vznikla v produkci hollywoodského studia 20th Century Fox v roce 1956 ve scenáristické úpravě Ernesta Lehmana a v režii zkušeného specialisty Waltera Langa, který vedle Brynnera použil i další tvůrce z jevištní verze (mj. choreograf Jerome Robbins a kostýmní výtvarnice Irene Sharaffová). Jeho partnerku ve filmu hrála britská herečka Deborah Kerrová, neboť divadelní představitelka Anny Leonowensové, známá diva Gertrude Lawrenceová, už v době natáčení nežila.
(Česká televize)
Recenzie (35)
Mám slabost pro starší filmové kousky a zároveň si umím představit, že v roce 1956 to muselo být zjevení... Očima dnešního diváka to může být místy úsměvné a možná i příliš divadelní, ale mně to vůbec nevadilo... Yul Brynner je jako král Siamu úžasný, jeho ohromné a krásně mužné charisma mě dostalo, no a k němu půvabná Deborah Kerrová v roli učitelky Anny, která přináší nový vítr do plachet.. Pro mě velice příjemné pokoukání... ()
Jako mocný vládce Siamu a přilehlých vesmírů si dovoluji tvrdit, že musím mít hlavu nejvýš ze všech, že Lincolnovi chybí k úspěšnému vedení války sloni a že Britové nejsou dost na úrovni, aby jedli hůlkami. A taky si troufnu tvrdit, že Yul Brynner je jako vědecky mazaný král prostě dokonalý - i v těch srandovních pumpkách. Jenže to kolem jedinečného krále je celkem průměrné - děj, písničky, neposlušná Anna, více či méně poslušné manželky, jejich 106 dětí, et cetera, et cetera, et cetera. ()
Příběhově a herecky moc hezké a kvalitní, po muzikálové stránce však pro mně osobně o ničem. Ani jediná píseň se mi nelíbila, taneční výstup pouze jediný, a to ještě skočná polka (tedy nic vizuálně zajímavého). Filmu by spíše slušel klasický vypravěčský formát bez písní. Jsem až překvapen, jak mě to vůbec nedostalo. I přesto však určitě kvalitní film. ()
Pro člověka muzikálově odkojeného na Moulin Rouge! a Hairspray je tenhle výlet do pravěku dost velká facka. Režie mi přišla hrozně unylá a pomalá, co stačilo, a jistě působilo "šokantně" v roce 1956 je dnes jenom přespříliš naivní pohádka. Ale v roli krále je Yul Brynner opravdu skvělý. 50 % ()
Pozrite si Kráľa a ja po sérii experimentálnejších filmov, alebo aspoň francúzskej novej vlny. Film je totiž ukážkou pravého opaku. Neviditeľný kontinuálny strih, anti-autorstvo, prirodzene neprirodzená načančanosť. A tróni tu Yul Brynner. Hlavne to neberte ako faktografický historický film, naivita podporená a motivovaná pesničkami je súčasťou hry. Podstatná je chémia medzi hlavnými predstaviteľmi a tá je vďaka rozdielnosti ich názorov takmer dokonalá. Vrcholom filmu je Hamletovské divadlo. ()
Galéria (76)
Zaujímavosti (13)
- Natáčení trvalo šest měsíců za stálých rozporů mezi režisérem Walterem Langem a Yulem Brynnerem. (vesper001)
- Při práci na scénáři tvůrci zvažovali i variantu, ve které by král byl raněn bílým slonem, místo aby onemocněl. Narazili však na tvrdý odpor Yula Brynnera, který trval na tom, aby se filmové zpracování drželo divadelní předlohy. (vesper001)
- Snímek slavil v Americe mimořádný úspěch, v Siamu, dnešním Thajsku, byl ale zakázán. Thajcům totiž připadalo, že krále Mongkuta, kterého považují za otce vlasti, film zobrazuje jako panovačného barbara, kterého musela představitelka západní kultury přijet zcivilizovat. (vesper001)
Reklama