Reklama

Reklama

I na královském dvoře se chodí do školy. Yul Brynner a Deborah Kerrová v hlavních rolích slavného amerického muzikálu, oceněného pěti Oscary... Proslulý americký herec Yul Brynner (1920–1985) je u nás patrně nejznámější postavou pistolníka Chrise z legendárního westernu Sedm statečných. Pravdou ovšem je, že jeho nejslavnější rolí byl siamský panovník Mongkut v muzikálu Král a já dvojice Richard Rodgers-Oscar Hammerstein II. Jeho premiérové nasazení se odehrálo na Broadwayi v letech 1951–54 a obnášelo celkem 1246 představení. Mimořádný divácký úspěch této inscenace korunovala i různá ocenění, mj. pět prestižních cen Tony (z nichž jedna byla i pro hlavního představitele). Brynner se s touto rolí na broadwayské jeviště ještě dvakrát vrátil (1977; 1985) a samozřejmě byl prakticky jediným kandidátem i do připravované filmové verze. Ta vznikla v produkci hollywoodského studia 20th Century Fox v roce 1956 ve scenáristické úpravě Ernesta Lehmana a v režii zkušeného specialisty Waltera Langa, který vedle Brynnera použil i další tvůrce z jevištní verze (mj. choreograf Jerome Robbins a kostýmní výtvarnice Irene Sharaffová). Jeho partnerku ve filmu hrála britská herečka Deborah Kerrová, neboť divadelní představitelka Anny Leonowensové, známá diva Gertrude Lawrenceová, už v době natáčení nežila. 
(Česká televize)

(viac)

Recenzie (35)

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

Mám slabost pro starší filmové kousky a zároveň si umím představit, že v roce 1956 to muselo být zjevení... Očima dnešního diváka to může být místy úsměvné a možná i příliš divadelní, ale mně to vůbec nevadilo... Yul Brynner je jako král Siamu úžasný, jeho ohromné a krásně mužné charisma mě dostalo, no a k němu půvabná Deborah Kerrová v roli učitelky Anny, která přináší nový vítr do plachet.. Pro mě velice příjemné pokoukání... ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

Jako mocný vládce Siamu a přilehlých vesmírů si dovoluji tvrdit, že musím mít hlavu nejvýš ze všech, že Lincolnovi chybí k úspěšnému vedení války sloni a že Britové nejsou dost na úrovni, aby jedli hůlkami. A taky si troufnu tvrdit, že Yul Brynner je jako vědecky mazaný král prostě dokonalý - i v těch srandovních pumpkách. Jenže to kolem jedinečného krále je celkem průměrné - děj, písničky, neposlušná Anna, více či méně poslušné manželky, jejich 106 dětí, et cetera, et cetera, et cetera. ()

Reklama

otík 

všetky recenzie používateľa

Příběhově a herecky moc hezké a kvalitní, po muzikálové stránce však pro mně osobně o ničem. Ani jediná píseň se mi nelíbila, taneční výstup pouze jediný, a to ještě skočná polka (tedy nic vizuálně zajímavého). Filmu by spíše slušel klasický vypravěčský formát bez písní. Jsem až překvapen, jak mě to vůbec nedostalo. I přesto však určitě kvalitní film. ()

neoBlast 

všetky recenzie používateľa

Pro člověka muzikálově odkojeného na Moulin Rouge! a Hairspray je tenhle výlet do pravěku dost velká facka. Režie mi přišla hrozně unylá a pomalá, co stačilo, a jistě působilo "šokantně" v roce 1956 je dnes jenom přespříliš naivní pohádka. Ale v roli krále je Yul Brynner opravdu skvělý. 50 % ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Pozrite si Kráľa a ja po sérii experimentálnejších filmov, alebo aspoň francúzskej novej vlny. Film je totiž ukážkou pravého opaku. Neviditeľný kontinuálny strih, anti-autorstvo, prirodzene neprirodzená načančanosť. A tróni tu Yul Brynner. Hlavne to neberte ako faktografický historický film, naivita podporená a motivovaná pesničkami je súčasťou hry. Podstatná je chémia medzi hlavnými predstaviteľmi a tá je vďaka rozdielnosti ich názorov takmer dokonalá. Vrcholom filmu je Hamletovské divadlo. ()

Galéria (76)

Zaujímavosti (13)

  • Natáčení trvalo šest měsíců za stálých rozporů mezi režisérem Walterem Langem a Yulem Brynnerem. (vesper001)
  • Při práci na scénáři tvůrci zvažovali i variantu, ve které by král byl raněn bílým slonem, místo aby onemocněl. Narazili však na tvrdý odpor Yula Brynnera, který trval na tom, aby se filmové zpracování drželo divadelní předlohy. (vesper001)
  • Snímek slavil v Americe mimořádný úspěch, v Siamu, dnešním Thajsku, byl ale zakázán. Thajcům totiž připadalo, že krále Mongkuta, kterého považují za otce vlasti, film zobrazuje jako panovačného barbara, kterého musela představitelka západní kultury přijet zcivilizovat. (vesper001)

Reklama

Reklama