Nepohodlný

Obsahově důležitý i s několikaletým časovým odstupem, bohužel formálně však naprosto selhávající. Zmatečná chronologie příběhu celkem nudí včetně ruční kamery. Racheliny úsměvy ve flashbacích jsou kouzelné, nikoliv oscarové...Takže celý ten chaotický a nezáživný kolotoč konspirací, vydírání, nevěry a vyšetřování je z mého pohledu jen dalším příspěvkem do sbírky snímků s nápisem "promarněný potenciál". (23.07.2021)

Na prvý pohlad niečo podobné ako Mesto bohov, myslím žhavá téma nespravodlivosti a tretí svet. Lenže tu je Meirelles aj romantický, je subtílnejší a na príbehu dvoch ľudí sa snaží vyjadriť názor a kitiku k dalšej z mnohých píkladov arogantnosti nás západných polobohov a chudákov v treťom svete. Na vraždu nie je žiadne ospravedlnenie, ani v záujme vyššieho princípu. Som zvedavý, akým smerom sa pán režisér vyberie ďalej. Super obsadenie a (ne)prekvapivo depresívny záver. Meirelles je v dobrom slova zmysle nepohodlný režisér. (25.08.2009)

Společensko-kritické drama zasazené do prostředí subsaharské Afriky, kam bohaté země rády vyvážejí svůj odpad a své problémy. V zásadě nepovažuju filmový motiv za přehnaný, byť je nutné zdůraznit, že nasazovat oslí hlavu farmaceutickým firmám není vždy moudré. Výzkum nových léků je zatraceně nákladná a nejistá záležitost, takže např. široce rozšířené jánošíkovské představy o tom, že by společnosti své výrobky měly distribuovat nejlépe zdarma, by vedla ani ne tak k poklesu zisku (ten by si firmy zajistily jinak), jako spíš k zastavení vývoje nových léků. Pokud jde o obcházení přísných bezpečnostních opatření při výzkumu, na jejich omezení mají často zájem sami pacienti, aby se zkrátila doba čekání a pomoc přišla včas. Zatímco Ralph Fiennes je jako herecký chameleon ve své roli přesvědčivý a sledovat ho je místy opravdu radost, naráží Rachel Weisz na limity svých hereckých možností a chemie mezi manželským párem nefunguje podle mě tak, jak by měla. Mám problém i s chováním filmových hrdinů, např. závěrečný akt rezignace a pasivního čekání na popravu jaksi nedává smysl. Je to slušný film, ale o čtyřech hvězdičkách jsem ani jednou nezauvažoval. Kromě výše uvedeného by si film zasloužil i kritičtější střih - z těch 130 minut by šlo minimálně 15 snadno obětovat. Celkový dojem: 60 %. (26.01.2013)

Při sledování tohoto pěkného filmu s výnikajícími Ralphem Fiennesem a Rachel Weisz je velice důležité pečlivě sledovat dějovou linii. Nenechat se ničím vyrušit a dávat velký pozor při postupném pátrání raněného manžela po pravdě. Překousne-li divák tento fakt, či dokonce vyhledává-li podobné inteligentní, náročné a spletité thrillery, celkové vyznění snímku pak nemůže zklamat. Já osobně jsem sice ihned po shlédnutí uvažoval na zlatou střední cestou co se hodnocení týče, ovšem po střízlivém rozležení zážitku v hlavě musím konstatovat, že toto dílko stále více překvapujícího režiséra (Město bohů, Slepota) Meirellese je opravdu skvost. Bohužel ale zatím ještě nejspíše nepatřím do oné skupiny výše zmiňovaných potencionálních diváků, a tak jsem se v ději zejména v první půlce docela ztrácel. Ještě štěstí, že všechny kousky skládačky do sebe nakonec perfektně zapadnou, a já si tak na tento snímek uchovám moc hezkou vzpomínku jako na zručně natočené, inteligentní napínavé drama s parádními hereckými výkony o boji dvou lidí proti zkaženým, chladně kalkulujícím korporacím. (25.06.2009)

„To, čo ona začala, ja dokončím.“ Nie, nie je to druhé MESTO BOHOV, ale napriek prítomnosti hviezd Ralpha Fiennesa (ako vždy skvelý) a Rachel Weiszovej (výborný oscarový výkon, to musia uznať i tí, ktorí ju nemajú v láske) sa podarilo výbornému režisérovi do svojho nepokojného politického/romantického trileru prepašovať dostatok vlastnej tváre a kinetickou energiou (napriek melancholickým kalóriám) oplývajúceho drajvu na to, aby nikto nemohol drístať o tom, že mu Hollywood zobral tvár. (26.01.2007)