Nepohodlný

(1001) Já teda vím, že pořád blábolím o tom, že budoucnost kinematografie leží ve slučování neslučitelných žánrů, ale když se doprostřed politického/korupčního thrilleru vloží čtyřminutová scéna, během které šedý muž za sklem brečí, protože přes sklo vidí do růžové zamilované minulosti, kde on a jeho růžová zamilovaná žena leží v posteli a říkají si růžové zamilované věci (což už jsme navíc v jednom předcházejícím flashbacku všechno viděli!!!), tak si jako divák připadám obtěžovaná záměrem polidšťovat postavy za každou cenu a manipulovaná k soustředění se na krávoviny místo na ty věci, které jsou důležité. Což se přirozeně projeví mou hněvivostí a pohrdáním směrem k celému filmu. Zkrátka provedení je hodně líbivé, což mě znechucuje, protože při pohledu na třeba Tinker Tailor Soldier Spy lze spatřit, že to jde i jinak. (09.03.2014)

"Nothing in his life became him like the leaving it." Macbeth? Anglický pacient? Ne, jen anglický diplomat se sklony k zahradničení, do něhož je zaseto semínko nejistoty, co nakonec houževnatě vyklíčí v ušlechtilou rostlinu vytlačující plevel.. Skvělá práce s flashbacky, místy rušivá ruční kamera, v délce poněkud rozmělněná naléhavost a skličující obraz bídy, bezmoci a beznaděje. Myslím si, že točit film s podobnou tématikou mainstreamovým způsobem je pokrytectví, ale na druhou stranu, každý počin, který nám ukáže, že planeta Afrika je pro nás "so far, so close", má svou cenu. Stejně tak stojí za povšimnutí poznámka autora novely Johna le Carré v závěrečných titulcích: „Nikdo v tomto příběhu, ani zájmová skupina nebo společnost není, díky Bohu, založena na fyzické osobě nebo zájmové skupině v reálném světě. Ale mohu vám říci, že jak pokročila má cesta napříč farmaceutickou džunglí, uvědomil jsem si, že v porovnání se skutečností je můj příběh krotký jak pohlednice z dovolené..“ Zahradník jednu rostlinu plevele odstraní, kousek dál vyroste deset dalších… (07.08.2012)

Příběh konspirace a korupce, který se rozvíjí na pozadí milostné linky… divákovi je brzy jasné, že ve skutečnosti nejde o film o tom, jak se muž vydává po stopách své mrtvé manželky, aby odhalil její nevěru. Tajemná minulost odkrývá mnohem víc a vše je mnohem komplikovanější. Jde o téměř detektivní příběh a film si diváka vede… nicméně, paradoxně je zřejmé, že scénář není napsaný tak, aby udržel diváka v obraze. V tom vidím achillovu patu filmu, jelikož pro příběh zásadní informace nebo důležité spojitosti jsou ve filmu často zmíněny pouze jedinkrát, navíc mnohdy v rychlém sledu konverzace, nebo jen tak mezi řečí. Divákovi tak velmi snadno něco unikne. Nemluvě o tom, že orientaci v příběhu nepomáhá ani to, že vyprávění není chronologické (častá promíchanost pořadí scén). Z těchto důvodů je film velmi náročný na sledování a vyžaduje velké soustředění, jinak se může stát, že se ztratíte. Osobně jsem byla obzvlášť zpočátku docela zmatená, avšak ani později film divákovi nic neulehčuje a není příležitost polevit v soustředění. Vcelku šlo o kvalitní film se dvěma výbornými herci v čele, avšak osobně si mě tento film nezískal - téma dobré, jen to zpracování zkrátka nebylo mým šálkem kávy. Určitě bych dokázala vyjmenovat pár filmů o korupci a komplotu, které jsou za mě lepší. ~(3,3★)~ (20.09.2023)

Diplomat Justin ve službách jejího veličenstva se seznámí s mladou a naštvanou Tessou a krátce na to (trochu mi to připomnělo The Girl in the Café) spolu odjíždějí, už jako manželé do Keni. Krásná příroda a všudypřítomná chudoba země, která nutně potřebuje pomoc a léky. Země, ve které je jeho žena brutálně zavražděna. Zoufalý a zmatený Justin se probírá vzpomínkami. Byl podváděn? Nebo někomu jeho žena překážela? A rozhodne se pravdu zjistit. Prvotřídní herci ve výborně natočeném sociálně politickém thrilleru. „Všude se najdou farmaceutické firmy, testující své léky na lidech, kteří jsou podle nich postradatelní.“ „Nezabíjíme je, i bez toho by byli mrtví. Koukni se na statistiky. Nikdo už je nepočítá.“ (30.01.2006)

Snímek se mi zaryl jemně pod kůži, především to zapříčinil konec, který jej absolutně podtrhl. Respektive posledních 30 minut. Nepohodlný se opírá o pravdivou situaci v Africe, která je rok od roku horší. Tolik skrytých přírodních krás, obdivuhodných tradic tamních obyvatel zůstává v pozadí díky faktu, že lidský život nic neznamená. Nejeden člověk už tuto problematiku četl, či viděl v dokumentech. Nepohodlný nejde sice až do detailů, přesto zručně vypovídá svědectví a zachovává si po celou dobu roušku napětí. Právoplatný držitel Oscara, díky Rachel Weisz. Nezbývá než smeknout, tak neamerický film se nevidí často. (24.10.2009)