Réžia:
Fernando MeirellesScenár:
Jeffrey CaineKamera:
César CharloneHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Ralph Fiennes, Rachel Weisz, Hubert Koundé, Danny Huston, Gerard McSorley, Pete Postlethwaite, Bill Nighy, Donald Sumpter, Nick Reding, Juliet Aubrey (viac)Obsahy(1)
Adaptácia románu slávneho autora špionážnej literatúry, bývalého príslušníka britskej tajnej služby Johna le Carrého. V odľahlej časti Kene nájdu brutálne zavraždenú mladú aktivistku Tessu Quayle. Údajne ide o zločin z vášne, jej manžel Justin, člen britskej diplomatickej misie v Nairobi, však tejto verzii neverí a rozhodne sa vyšetriť manželkinu smrť na vlastnú päsť. Jeho pátranie ho privedie ku sprisahaniu, ktoré je väčšie a nebezpečnejšie, ako si kedy dokázal predstaviť. (STV)
(viac)Videá (4)
Recenzie (430)
Smrtelně závažné téma, váha viny na ramenou na zisk orientované hrstky bezohledných (ne)lidí. Film sám o sobě, ač trefuje do černého, se táhne snaží se skrze emoce získat empatii k hlavnímu hrdinovi, nicméně takto příliš vláčné a natažené v naší zrychlené době (třebaže bohužel) nezaujme tak, jak by nejspíš mělo. Prostředí zkorumpované Afriky od horních pater sedících na židli nejnižší a nemocné vrstvy lidí... ()
Z té celé řady novějších "politických drama", vyjadřujícím se k současným civilizačním problémům, patří tenhle film mezi ty nejlepší (spolu třeba se Syrianou, když vzpomenu na podobné filmy z poslední doby). Tentokrát na paškál přicházejí problémy dnešní Afriky, vzrůstající vliv nadnárodních farmakoceutických společností a škodlivé zasahování do činnosti nevládních organizací ze strany zkorumpovaných úředníků a vládních činitelů. Na rozdíl od trochu divácky odtažité a chladné Syriany je Meirellesovo dítko vyprávěno srozumitelněji (žádné "topení" se ve jménech nehrozí) a díky velkému tématu lásky až za hrob i emocionálnější, včetně působivého konce, který výsledný dojem zvedl na absolutno. Výkon Rachel Weisz se mi na Oscara nezdál, ale scény s ní jsem měl před očima i po skončení filmu. Že bych se zamiloval? :o) ()
Iba ďalšia z konšpiračných teorií. Téma je zaujímavé, no na city tlačí viac pohľad na africké deti a biedu, ktorá je tu neustále v popredí, ako na hlavnú dejovú líniu. Zväčša sa tuna nič nedeje, mnoho postáv, ktoré stále niečo vysvetľujú (dokopy nič). Od Fernanda Meirellese som po Meste Bohov čakal oveľa viac. Nie je to nič v štýle akčných thrillerov. Réžia sa snaží o niečo, čo sa nedá len tak vykresliť. Herci mi nesadli, ale snaha zrejme bola. Ide o slabý priemer. Nepodarilo sa Fernando... 5/10 ()
Nepohodlný je opět jeden z filmů, který rozhodně nepatří na pole filmové zábavy. Což se ostatně už díky zajímavě obsazené režisérské stoličce dalo čekat, a bylo to i naplněno. Film je syrové, téměř dokumentární politické drama. Taky je to film o lásce, podivné. Hra barev, podivných úhlů záběru, hluchých scén (doslova), záměrných kontrastů, podivného štěstí v neštěstí (procházka po keňském slumu) a také herecký koncert pro „zahradníka“ Ralpha Finiese a jeho ženu „aktivistku“ Rachel Weisz, která sice na plátně příliš dlouho nepobude, nicméně zanechá nesmazatelnou stopu pochyb a hádanek, které nás provází až do definitivně smrtelného finále. Film ukazuje, že lze najít v hnusném prostředí, alespoň trochu krásy, lidskosti, ač nad vším vládne krutá ruka nelidskosti a nadnárodních společností, na straně druhé je v něm cítit jasná rezignace a marný boj s penězmi svrchu. A že všechno je ve výsledku zapříčiněno zmatenými a obranými tahy pěšáků, kteří si myslí jak veledůležití jsou (ve výborném podání britského kvarteta Huston, McSorley, Nighy, Postlethwaite – mimochodem). Nepohodlný by byl zcela emotivně nekoukatelný, kdyby do něj nebyla přimíchána polívčička oddaného mažela, a tentokrát to nemyslím ironicky, protože to, co drží hlavu hlavního hrdiny nad vodou - vzpomínky, byť třeba trochu přimalované- drží nad vodou i diváka. Jinak by byl film čistě dokonalým a fiktivně chladným dokumentem. ()
Super farma firmy v akcii. Pfizer obzvlášť. Pokusy v Afrike na ľuďoch, biznis s liekmi, sranie na ľudí, hlavne nech sa točia prachy. Známe to už je desaťročia, takéto filmy pribúdajú, no stačí vystrašiť pandémiou a nikto s Pfizerom nemá problém. Dokonca ani herci, ktorí po účasti na tomto projekte firmu a celkový farma biznis ostro kritizovali. Ešte aj oscarové nominácie to malo. Všemocným korporáciám na ľuďoch nezáleží a zlodeji v bielych rukavičkách sú ti najhorší. Keby len zlodeji, ale vlastne aj vrahovia. Stačí so zobrať firmu Bayer, ktorá vyrába pesticídy a aj lieky na rakovinu. Teda najprv otrávia ľudí a potom ich liečia, ale radšej celkom nevyliečia, lebo by sa biznis zastavil. Tento film mal otvoriť oči mnohým. Ale aj po skoro 20 rokoch ostáva v podstate v zabudnutí. ()
Galéria (49)
Fotka © Focus Features
Zaujímavosti (22)
- Film je adaptací stejnojmenného románu bývalého příslušníka britské zpravodajské služby, nyní světoznámého autora bestsellerů Johna le Carrého. (Olík)
- Původně se měl film točit v jižní Africe - do Keni, kde se děj odehrává, odjel štáb jen na tři dny "nasát atmosféru". Poté už ale filmaři středoafrickou zemi neopustili a do řady rolí obsadili i místní neherce. (Specs)
- Ralph Fiennes sám obsluhoval kameru, která snímala příběh z perspektivity jeho postavy. (imro)
Reklama