Tajomstvo slov

Podobne namety mam rad, film me bavil. Prostredi ropne plosiny je vyborny zaklad pro dobre drama. Toto je o nahodnem setkani dvou odlisnych lidi, z nichz jeden potrebuje docasnou pomoc. Dobre natocene a zahrane. Ale je pravda, ze po precteni obsahu jsem cekal jeste vice. Zvlast, kdyz si divak behem sledovani vzpomene na filmy Mluv s ni nebo Prolomit vlny, ty jsou svou kvalitou, zpracovanim a pribehem o poradny kus lepsi. (10.12.2022)

Tajemství slov, aneb jak hodně mluvit a nic moc nevykecat. [Symptomaticky ženské.] Přestože může představa filmu o konverzaci hluché se slepým nabávat rysů anekdoty, moc se nepobavíme - a když, jen do pláče, jak by řekl Jára Cimrman. Snímek neponechává nic náhodě - počinaje vynikajícím soundtrackem [Byrne, Waits, Antony & The Johnsons a mně dosud neznámé kontinentální subjekty], přes skvělou, osvědčenou volbu jednoty místa a času na fotogenické těžební plošině, po působivou práci s dialogy, slovy, která se derou na povrch příběhu z hloubky, jejíž podobu nám dávají jen tušit, protože stejnou měrou milosrdně zahalují [snad jsem nevykecal pointu]; přesto snímek disponuje explicitními momenty, z nichž vstávají zbytky animálního zasrstění hrůzou. Z ústředního hereckého dua podává přesvědčivější výkon Sarah Polley. Čím dál víc mi připomíná moji kamarádku Marthu a její [Sarah, ne Marty] pomalu odbourávanou izolaci je radost sledovat. (03.01.2013)

Od začiatku človek cíti, že bude nasledovať niečo neobyčajné. A tiež aj nasleduje napriek tomu, že kulisy príbehu i počet zúčastnených sú redukované na najnižšiu možnú úroveň. Príbeh je dobre vystavaný, s patričnou gradáciou, herci hrajú uveriteľne, posolstvo fimu je silné a dlho nevyprchá z pamäte. (22.08.2009)

Tajemství slov ze začátku klame tělem, ale brzy člověk pochopí a odhadne konec. Jenže předvídatelnost překvapivě nevadí, intenzita emocí převálcuje vše, i ty slabší místa. Dojetí nebylo vynucené, prostě přirozeně přišlo, protože s takovým silným osudem to ani jinak nejde. Předvedli se dva hlavní představitelé, velmi šťastná režisérčina ruka, ostatní ani nedostali moc prostoru, měli v podstatě za úkol vyplňovat pauzy v konverzačce. Doporučuji jít do tohoto filmu tabula rasa jako já, i proto to na mě možná tak dolehlo, strašně rychle to uteklo a o to delší to má dojezd;-) 90% (10.04.2012)

Isabel Coixet nudí. A to tak, že pod ťarchou ubíjajúceho tempa spoľahlivo vyšumí významný odkaz, tejto inak konvenčnej drámy. Osudové stretnutie dvojch "životom postihnutých" ľudí postráda jediný výraznejší prvok, ktorý by trochu zamaskoval direkt k očakávanému záveru. Zisťujem, že podobné "pomalé-ambientné" snímky (Code 46, Lost In Translation) idú jednoducho mimo mňa. (26.11.2006)