Oliver Twist

Žiadnu adaptáciu slávnej knižnej klasiky klasík som ešte nevidel, nepočítajúc akýsi seriál z mladosti, kde som bol platonicky zaľúbený do jednej z postáv. Takže nemám s čím pororvnávať a je to dobre, pretože som v podstate o deji nič nevedel a tak som si ho mohol užívať bez toho, aby som sa zaoberal myšlienkou, čo Polanski vynechal, alebo pozmenil oproti predlohe a iným adaptáciám. Púšťal by som ho deťom na školách v rámci "povinného čítania" namiesto povinného čítania z knižiek. (25.06.2012)

Veľmi pekne natočený film v ktorom mi bez urážky v ústrety predlohe vadil najmä dej, ktorý postrádal napätie a schopnosť vtiahnuť ma do deja. Ono prvých 20 minút vyzeralo veľmi snubne no potom sa film snažil držať na tej istej hladine a začalo to byť trošilinku otravné. Takisto by nezaškodilo atmosfére londýna minulosti keby sa viac popracovalo na efektoch, pretože v niektorých momentoch boli až príliš badateľné. Proste priemer , ktorý síce nesklame ale ani neočarí.2,5* (03.09.2006)

Obrazově velmi hezké a už od prvního záběru je patrné, že Roman Polanski snad poprvé ve své režijní kariéře dá hodně na exteriéry a atmosféru filmu založenou na místě, kde se odehrává. Opravdu mě překvapilo, jak jsou ulice "Londýna" skvělé a herci pana režiséra poslouchají snad jenom v dobrém, protože tu nikdo nehraje špatně ani průměrně. Všichni jsou tu výborná, hudba potěší a skoro si není na co stěžovat. Možná jedině na můj pocit jisté prázdnoty tohoto díla, které na mě dýchalo každou minutu. Jako by nám bylo pouze vyprávěno, bez duše a nebo snahy, aby jsme porozuměli. Chybí mi tam ten pocit, kdy se divák nechá pohltit a vcucnout a sám se prochází uličkami, kde se oddávají prostitutky své práci a malý caparti strkají své špinavé pracky do cizích kapes... (06.11.2007)

Polanskemu sa krásne podarilo vytvoriť atmosféru doby, s ktorou sa vie divák stotožniť aj keď ju nikdy nezažil. Kingsley v značne nedôstojnej úlohe (na svoje pomery) obstál s prehľadom. Chlapec, ktorý stvárnil hlavného hrdinu, bol dostatočne presvedčivý a choval sa prirodzene vydesene v situáciách, ktoré by dieťa nikdy nemalo zažiť. Len škoda sympaticky kyprej redhead Nancy, ktorá sa snažila Olivera Twista zachrániť a sama na to doplatila. Toľko k postavám, resp. tvorcom. Dejom sa nechajte už uniesť sami... (30.11.2011)

Roman Polanski se pokusil zachovat charakteristické znaky Dickensových románů vycházejících na pokračování, takže i jeho film se nejdříve věnuje několika pro samotnou zápletku podružným epizodám, které končí de facto otevřeně (přesunem hlavního hrdiny někam jinam) a postupně konstruují obraz nevinného hrdiny zmítaného osudem. Komplexně rozvíjený narativ tak začíná až kolem čtyřicáté minuty s příchodem do Londýna, kdy se film dostává na nový začátek a divák se může konečně začít orientovat v prostoru, v čase a v postavách. Na jejich spletitých vztazích je film postaven a všechny jsou ve skutečnosti mnohem důležitější než sám hrdina, který svůj osud není schopen ovlivňovat, ale je jím sám zmítán. Vzhledem k předchozím Polanského hrdinům, kteří se vždycky snažili změnit svůj osud, Oliver Twist je zajímavým popřením hlavní postavy ve vztahu ke zdánlivě vedlejším persónám kolem, jejichž spletitými vztahy je Oliver vlastně průvodcem. Nedokáže ovlivnit svůj osud (když se o to pokusí, je postřelen), ale radikálně ovlivňuje osudy všech ostatních a nutí je dělat fatalická rozhodnutí, která s sebou většinou nesou tragické důsledky (vražda, šílenství, oběšení), ačkoliv dosud žili v poměrně klidném stavu bez konfliktů. Oliver Twist představuje především katalyzátor událostí, hitchcockovského „McGuffina“. Přes všechnu pasivitu a naivitu budí malý Oliver Twist diváckou spoluúčast, především skrze bezmocnost a nespravedlnost: neustálé křivdy, kterých se Oliverovi pořád dostává, když do jeho nevinné (chtělo by se říci prázdné) mysli padouchové vkládají vlastní uvažování. Křivdy, bezmoc a nesmyslné přívaly násilí jsou tu prezentovány jako nedílná součást života, před níž nelze utéct. Nádherně natočený film navíc vsugerovává podobně intenzivní pocit identifikace s prostorem, jaký Polanski vytvořil v Pianistovi. Evidentními digitálními triky nezploštělý Londýn (postavený v Praze) podobně jako v Pianistovi žije se svými postavami a kopíruje jejich momentální rozpoložení. (30.06.2010)