Oliver Twist

Tusil som, ze Roman Polanski vdaka svojim rozpravacskym schopnostiam dokaze z Olivera Twista vytvorit putavy film. A tak sa aj stalo. V prvom rade som rad, ze do role Fagina tvorcovia obuli prave Kingsleyho, idealna volba. Pacil sa mi aj maly Oliver v podani Barneyho Clarka, chalan ked bude chciet caka ho prijemna buducnost, uvidime. Celych 130 minut som sa nadmieru dobre bavil. Styri ako vino. (31.12.2007)

Já, jakožto člověk románem nepolíbený nemám oprávnění hodnotit veškeré odchylky. Co ale hodnotit můžu je naprosto okouzlující prostředí tehdejšího Londýna a hlavně precizní kostýmy všech postav. Film velmi pěkně vykreslil tehdejší dobu. Nicméně tohle podání příběhu mi nepřišlo nijak závratně zajímavé, tudíž jsem se i několik úseků vyloženě nudil. Lepší * * *. (14.02.2011)

Žiadnu adaptáciu slávnej knižnej klasiky klasík som ešte nevidel, nepočítajúc akýsi seriál z mladosti, kde som bol platonicky zaľúbený do jednej z postáv. Takže nemám s čím pororvnávať a je to dobre, pretože som v podstate o deji nič nevedel a tak som si ho mohol užívať bez toho, aby som sa zaoberal myšlienkou, čo Polanski vynechal, alebo pozmenil oproti predlohe a iným adaptáciám. Púšťal by som ho deťom na školách v rámci "povinného čítania" namiesto povinného čítania z knižiek. (25.06.2012)

Jednim slovem nuda. Ale za to muze predloha, protoze pribeh je prakticky o nicem, silene se tahne, vsichni furt jen kecaj a nic moc se nedeje. A s tim nic nenadela ani tak dobrej reziser jako je Polanski. Co se na filmu povedlo je hudba, ktere by ale mohlo byt vic a hlavne kulisy, skutecne to vypada jak starej Londyn. Co se tyce hercu, Kingsley to zvlad vcelku dobre, ale Oliver v podani Barney Clarka pusobi dojmem neskutecnyho pochcanka, kterej furt jen breci. Skoda, ze to tvurci nepojali jako komedii, sceny na zacatku s pridanim jidla nebo u soudu byli aspon vtipny a kdyby byl takovejhle celej film, mozna bych dal vyssi hodnoceni. Takle to je jen 2 hodiny kecu o nicem. (07.12.2007)

Roman Polanski se pokusil zachovat charakteristické znaky Dickensových románů vycházejících na pokračování, takže i jeho film se nejdříve věnuje několika pro samotnou zápletku podružným epizodám, které končí de facto otevřeně (přesunem hlavního hrdiny někam jinam) a postupně konstruují obraz nevinného hrdiny zmítaného osudem. Komplexně rozvíjený narativ tak začíná až kolem čtyřicáté minuty s příchodem do Londýna, kdy se film dostává na nový začátek a divák se může konečně začít orientovat v prostoru, v čase a v postavách. Na jejich spletitých vztazích je film postaven a všechny jsou ve skutečnosti mnohem důležitější než sám hrdina, který svůj osud není schopen ovlivňovat, ale je jím sám zmítán. Vzhledem k předchozím Polanského hrdinům, kteří se vždycky snažili změnit svůj osud, Oliver Twist je zajímavým popřením hlavní postavy ve vztahu ke zdánlivě vedlejším persónám kolem, jejichž spletitými vztahy je Oliver vlastně průvodcem. Nedokáže ovlivnit svůj osud (když se o to pokusí, je postřelen), ale radikálně ovlivňuje osudy všech ostatních a nutí je dělat fatalická rozhodnutí, která s sebou většinou nesou tragické důsledky (vražda, šílenství, oběšení), ačkoliv dosud žili v poměrně klidném stavu bez konfliktů. Oliver Twist představuje především katalyzátor událostí, hitchcockovského „McGuffina“. Přes všechnu pasivitu a naivitu budí malý Oliver Twist diváckou spoluúčast, především skrze bezmocnost a nespravedlnost: neustálé křivdy, kterých se Oliverovi pořád dostává, když do jeho nevinné (chtělo by se říci prázdné) mysli padouchové vkládají vlastní uvažování. Křivdy, bezmoc a nesmyslné přívaly násilí jsou tu prezentovány jako nedílná součást života, před níž nelze utéct. Nádherně natočený film navíc vsugerovává podobně intenzivní pocit identifikace s prostorem, jaký Polanski vytvořil v Pianistovi. Evidentními digitálními triky nezploštělý Londýn (postavený v Praze) podobně jako v Pianistovi žije se svými postavami a kopíruje jejich momentální rozpoložení. (30.06.2010)