Veľká úzkosť

THIS FILM IS DEDICATED TO THE “MASTER OF SUSPENSE” (Pánovi napätia) ALFREDovi HITCHCOCKovi, a presne takto začína Melov famózny, komediálny počin, v ktorom som ale bohužiaľ postrehol (to sa nedalo nevšímnúť si !) jeden očividný, do očí bijúci: „faux pas” , a tak najmä kvôli nemu som Brooksovi nenapálil plný počet hviezd, kde tomu už naozaj veľa nechýbalo. Ešte rád by som doplnil obsah filmu od (Peta_N) i o ďalší parodovaný snímok, ktorým bezpochyby je-Na sever severozápadnou dráhou, pretože postava hraná Melom Brooksom, alias Richard H. (H je Harpo, podľa Marxa) Thorndyke má charakteristické črty práve s Rogerom Thornhillom (Cary Grant a jeho slávne úteky)+skomolené priezvisko je toho aj jasným dôkazom, že sa taktiež odkazovalo k tejto nefaľšovanej klasike, keď napríklad dôjde i na Vertigo, kedy má “Harpo” neuveriteľný strach z výšok, postupujeme cez Psycho a legendárnu sekvenciu zo sprchy, ale tentokrát s maximálnymi záchvatmi smiechu, za ktoré sa môžem poďakovať Barrymu Levinsonovi, ktorý bol ich bezprostrednou súčasťou, až po známy útok operencov, ktoré si vtedy riadne zgustli na nežnej blondýnke Tippi Hedren, keď si dajú opäť repete, ale ešte s oveľa väčšou účinnosťou a parádnou gradáciou, až to nie je normálne pekné ! _ Mel Brooks je génius v tom, čo ho napĺňa, baví a zaujíma, keď svoje dané možnosti ešte o čosi zdoláva, prekonáva. Naštudoval si filmovú tvorbu režisérskej legendy kinematografie Alfreda Hitchcocka, robí si z nich aj požehnanú srandu, paróduje o dušu, ale všetko sa deje predovšetkým v „rámci normy” , aby poprípade úmyselne neznevažoval tieto vážené počiny, ktoré sú prostredníctvom jeho chytrej réžie a množstva skvelých filmových perličiek otočené o 360 stupňov, čiže úplne postavené na hlavu, a na tom je to najväčšie čaro, že je to hore-nohami ! (26.10.2019)

Může být parodie zároveň poctou parodovaného díla? V podání Mela Brookse je možné všechno. Závrať dokonale kopíruje režijní styl mistra Hitchcocka a přitom nepřestává být pošahanou taškařicí. Třeba takový průlet skrze sklo, nebo přesná rekonstrukce legendární sprchové scény (akorát s novinami namísto nože) rozesmějí i ty, kteří o Hitchových filmech jenom slyšeli. Mnoho scén však ocení jenom lidé znalí většiny Hitchcockových filmů (a většina zde představuje vskutku úctyhodné číslo). Pro někoho to tedy pravděpodobně bude občas nuda, ale přinejhorším nuda velmi stylově zrežírovaná. 80% (09.10.2006)

Na tohle jsem se jako velký Hitchcockův fanoušek koukal trošku s obavami; spojení Brooksovy komiky a Hitchcockova napětí se mi zdálo nemožné. Brooks mě ale neskutečně překvapil a razantně utlumil svůj humor. Vtipné, občas roztomile dementní scény tu jsou (pacient pes), nechybí ani running joke (držím... nedržím). Jsou tu citace i z jiných filmů (trenér z Rockyho, Čelisti z Bondovek, vrchní sestra z Přeletu) a samozřejmě naprosto skvostné a přitom vtipné citace nejslavnějších scén z Psycha, Ptáků či Vertiga. Namísto nonstop humoru je tu ale celkem napínavý příběh, za který by se Hitchcock rozhodně nemusel stydět. Psychiatr s hrůzou z výšek přijíždí do blázince, kde se dějí podivné věci. Doktoři na slovo poslouchají děsivou sestru, poslední primář záhadně zemřel, procento vyléčených se blíží nule... navíc na něj nastraží vraždu. Nemá to nějakou geniální pointu, ale napínavé scény (telefonní budka) i skvostné finále (věž) tu nechybí. Brooks okopíroval (a zparodoval) i různé kamerové fígle (průlety oknem či stěnou :D) a sám si střihl výbornou Sinatrovskou titulní písničku. Mistr byl spokojen, já jsem taky spokojen a dávám silné 4* a překvapivě krimi/thriler roku 1977. (19.06.2023)

Nový poměrně hloupý ředitel staré psychiatrické léčebny poblíž LA mívá skutečnou Závrať naruby, High Anxiety, což jediné ho odlišuje od jejích ostatních poměrně hloupých zaměstnanců, kteří se ho snaží poměrně hloupě zbavit. Scenáristé Rudy De Luca, Barry Levinson a též režírující Mel Brooks jim navíc kladou do cesty roztodivné poměrně hloupé překážky včetně jedné krásné poměrně hloupé blondýnky a všechno proto dopadne dobře až nakonec. P.S. To je zpráva o příběhu, ne o filmu z něj. www.macguffin.cz (19.07.2021)

S Melem Brooksem, resp. s jeho tvorbou jsem měl, mám a budu mít jeden zásadní problém. Nebohý Mel musel mít v životě smůlu na nechápavé lidi, kterým nestačí naznačit, nasměrovat a naťuknout a tak se naučil ty nebožáky pořádně nakopávat a podávat jim to pěkně po lopatě. Řada jeho vtipů má slušný potenciál, jenže je podává tak přehnaně, že pro mě ztrácejí veškerý půvab. Nedokáže vystihnout tu jemnou linii mezi parodií a křečí. Ale možná je chyba ve mě a tu hranici mám nastavenou příliš vysoko. V Závrati, kde si bere na mušku nebohého Hitchcocka, se ještě drží zpátky a netlačí na pilu tak, jako nedej Bože v Drákulovinách, jenže ani tak to nevytáhnu na výš, než 40 % celkového dojmu. (19.08.2008)