Podivné okolnosti

Československý televizní film natočený podle stejnojmenné povídky Jána Pappa vyprávějící o osudu dvou lidí, jejichž život poznamenala válka. Mladý partyzán hodnosti četaře Emil (Š. Kožka) se vrací z války do své rodné obce a najde domov opuštěný a zpustlý. Když vše opravil a uvedl do původního stavu, nebyl si jist, co dál podniknout se životem. Potkává a postupně se sbližuje s temperamentní a životem zklamanou válečnou vdovou (E. Matejková), jež ho sice na jednu stranu přitahuje, ale na druhou se k ní a jejím dvěma dětem nechce tak snadno nechat připoutat. Když však vdova sežene četařovi pracovní místo u železnice, jiným způsobem o něho pečuje, dává mu opatrně najevo svou náklonnost a na závěr se k němu bez jeho vědomí přestěhuje, muž podléhá situaci a spojí s ní a jejími dětmi svoji budoucnost. Při prvním setkání a rozhovoru s Emilem plného nespravedlivých výčitek bych této uznávané slovenské herečce dle jejího utrápeného výrazu a celkové úpravě zevnějšku tipoval mnohem vyšší věk, než jaký v době natáčení skutečně měla (32). Na netradiční, ale osudové seznámení těchto dvou osamělých osob je zřejmě poukazováno v názvu snímku. Jednoduchý hodinový příběh z bratislavského televizního studia Koliba v režii Igora Ciela vyjadřuje pomalý návrat k předválečnému stavu na slovenském venkově jak ve společnosti, tak u jednotlivců. (13.07.2018)

Wow, bravo! Jemne, citlive a zaroven take smutne.. takto by mali vypadat slovenske filmy, z nasho prostredia, nasej historie, nasej duse. Velmi ludsky pocin, tvrdy a zaroven ludsky jemny. Krasna hudba, vyborna kamera, minimalisticky pribeh, temer ziaden, skvele vykreslena beznadejna atmosfera povojnoveho Slovenska. 4* (08.03.2022)

Tesne po vojne panovali veľmi podivné okolnosti, každý sa pretĺkal životom ako vedel. Vojak zostal bez velenia, a keď zavelila žena, rozkaz prijal, a bolo vybavené. Za hodinu filmu sa to inak ako bleskovým tempom nedalo stihnúť. Ako normálny film to mohlo byt silnejšie, aj s nejakým zoznámením s postavami a plynulejším záverom. –––– Väčšie som vláčila cez vojnu, kým vy ste sa tam hrali na vojakov a žrali náš chlieb! –––– Nikto mi nič nedovolil. Prinútili ma okolnosti. (13.09.2018)

Chlapi sa vracajú z vojny. Ženatí k svojim rodinám a slobodní si mali z čoho vyberať, veď dievčat a vdov bolo neúrekom. Niektorí z nich si ale vybrať nestihli a tie šikovnejšie si ich uchmatli. Ako aj čatára Emila, ktorý sa vrátil do rodného a nik ho nečakal. Len vdova Gabika s dvoma postihnutými dievčatkami smúti za svojim padlým manželom už dva roky. Tá prvý kontakt s čatárom zhodnotila takto „ Väčšie veci som musela zvládnuť za vojny, keď vy ste sa hrali na vojakov, žrali náš chlieb a nezodpovedne umierali..“ Ale železo sa musí kuť za horúca a tak predala svoj dom, vyrovnala dlhy a na Vianoce sa nasťahovala k čatárovi. Cez dobre jedlo a zlaté jej deti sa dopracovala aj k Emilovi. (26.05.2015)

Vojnová tématika ma zaujíma, aj keď film už nie je priamo o vojne, ale príbeh sa odohráva tesne po nej. Videl som krátku upútavku na svt2, preto som neodolal a musím povedať, že to rozhodne nebolo zlé. Dosť škoda, že film má iba skromných 60 minút , pretože herci to slušne potiahli a príbeh sa kľudne dal nejakou linkou navyše obohatiť, natiahnuť o nejakých 20-30 minút a splniť tak limit pre celovečerný film. 70%. (28.02.2016)