VOD (1)
Obsahy(1)
Film o živote tučniakov cisárskych, ktorí sa každý rok vydávajú na dlhú a strastiplnú cestu naprieč antarktickým ľadovcom, aby sa mohli rozmnožovať. Znesením vajíčka sa však útrapy, ktoré musia podstúpiť pri zrode nového života zďaleka nekončia. Poetický film francúzskeho režiséra Luca Jacqueta získal množstvo ocenení a nominácií, medzi nimi i Oscara v kategórii Najlepší dokument. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (157)
Veľmi podarený dokument, kde sa tvorcovia už samotným dabingom snažili trošku vybočiť z tejto kategórie a niekoľkými hlasmi nadabovať tučniakov a priblížiť sa tak aj detskému divákovi. Za tých asi 80 minút sa o tučniakoch dozviete všetko podstatné, navyše tá ľadom pokrytá krajina je síce chladná, ale v svojej krutosti stále nádherná. 80%. ()
Takový normální dokument, který se snaží hrát si na víc než ve skutečnosti je - pár tisíc metrů záběrů z mrazivého pólu a už se nám na něj vrhají experti z postprodukce: stále stejné záběry tučňáků jsou jednou podbarveny kabaretní hudbou, aby nějaký ten spadnuvší tučňák vypadal srandovně, potom rychlé dynamické stříhání z tučňáka na tučňáka navodí akci a napětí a pomalá smyčcová hudba naopak vzbudí lítost nad jiným spadnuvším tučňákem, ještě přidejme jedoduchou zápletku, kterou rozvineme díky voice-overovému komentáři a máme tu dokument, který vás tu hodinu a půl dokonce i zabaví. ()
Příroda dokáže být stejně krásná jako krutá. Toto omleté, avšak pravdivé klišé nám dokument Luca Jacqueta představuje v tak nádherném provedení až se tají dech. Musím říct, že pokaždé, když mám depku, nejraději bych na Antarktidě žila, tam totiž funguje úplně jiný žebříček hodnot, člověk jako by byl blíže přírodě, ale hlavně tolikrát hledanému nadpozemskému ráji - ticho, klid, led, vítr, polární záře. Tady zbývá poslední nedotčený kout země, tady se lze ukrýt před člověkem. O to víc pak zamrzí, jak to ten člověčí komentář tučňákům kazil. Tady by snad nebylo potřeba jediného slova, celá nepopsatelná krása filmu by v tichu přerušovaném jen zvuky přírody ještě více vynikla. ()
Úžasná pastva pro oči... Smekám před kameramanem, že v takových polních podmínkách dokázal něco tak dokonalého. Trochu mě ovšem rozhodil záměr tvůrců doplnit děj komentářem mužského, ženského a dětského hlasu jako že "za tučňáky" - ta snaha po sentimentální roztomilosti mě dost rušila. Ale viděla jsem to zatím jenom v české verzi. Tiše doufám, že ta původní snad není tak šílená. Zajímavá hudba. ()
Tento dokumentární snímek má pro mě propastný rozdíl v jeho dvou verzích - ta francouzská verze s hudbou Emilie Simon (tuhle verzi jsem viděl v kině) mi moc neseděla. Ovšem americká verze (i když mě svrbí prsty psát, že něco amerického přebilo něco francouzského) s hlasem Morgana Freemana a nesmírně citlivou hudbou Alexe Wurmana (která tam pasuje jak tučňák na Antarktidu) učinila teprve z tohoto snímku ten pravý požitek. Okamžitě to vystřelilo soundtrack Alexe Wurmana do mých TOP soundtracků. ()
Galéria (30)
Fotka © Buena Vista International
Zaujímavosti (6)
- Část týmu se během natáčení ztratila, když je přepadla vichřice na cestě k základně. Byli nalezeni o 3 hodiny později. Jelikož měli omrzliny a další zranění, museli být na základně ošetřeni a léčeni a natáčení bylo na měsíc přerušeno. (Witta)
- Rychlost větru místy dosahovala hodnoty až 150 km/hod. V těchto případech musela být kamera zatěžována, aby neodletěla. (Witta)
- Natáčení probíhalo 13 měsíců v drsných podmínkách Antarktidy, při teplotách kolem -30° C. Z toho 9 měsíců byli všichni v absolutní izolaci od okolí. (Witta)
Reklama