Chino
Valdez, il mezzosangue
Caballos salvajes
Chino
Valdez Horses
Obsahy(1)
Mladičký Jimmie Wagner jezdí po kraji a hledá práci. Zastaví se na osamělém ranči, kde ho Gino Valdez sice nevítá s otevřenou náručí, protože je uzavřeným samotářem a nemůže mu zaplatit za práci, ale pozve ho ke stolu a nabídne mu nocleh. Gino dělá do koní a v ohradě má několik krásných mustangů. Druhý den musí Gino dopravit několik koní do města, kde je prodá. Jimmie mu pomáhá a je vidět, že s koňmi umí zacházet. Mladíkovi se moc nechce pokračovat v putování a Gino, který si na něho rychle zvykl, mu přece jen nabídne, aby zůstal na ranči jako pomocník. Nemluva Gino a Jimmie oplývající mladickým elánem tvoří trochu bizarní pár, ale spojuje je láska ke koním a dobře si rozumějí. Žili by na ranči s mustangy v klidu a pohodě, nebýt majitele půdy Morelly, s nímž dochází neustále k rozepřím. Gino se umí postavit přesile Morellovy bandy, ale je to krajní řešení, do něhož se mu nijak zvlášť nechce. Konfliktní vztah se vyostří, když se Gino seznámí s Morellovou nevlastní sestrou, krásnou a jemnou Kathrin (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (50)
Western, ve kterém hráli hlavní role "neherci", a "herci" se museli notně snažit, aby se jim vyrovnali, a mnohdy, byli stejně jenom komparsem. Přitom neherci a herci hrají své vlastní příběhy, které se prolínají jen částečně, přičemž příběh neherců je zajímavější. Neherci tvoří semknutou organizovanou společnost, herci mají problémy, protože na scéně jsou dva vůdčí herci, a jen jeden může zůstat. Nakonec (po nezdařených námluvách) podlehne ten sympatičtější a odchází sám do divočiny (pravděpodobně k Indiánům, kteří rovněž tvoří organizovanou společnost). Pozn.: "Valdézovi koně" jsou asi tak maximum, co nám může nabídnout ČT2. ()
V roce 1971 vznikl slavný Lancasterův Valdez přichází. Nemůžu si pomoci, ale toho, kdo tento film zná, musí okamžitě napadanout alternativní název pro tento film, a to "Valdez odchází". Může to být náhoda, ale minimálně soutěž o co nejnečekanější závěr se rozhodně konala. Jinak se jedná o jeden z ne tak častých evropských "vážných" westernů, který na typicky evropský způsob řeší westernové téma sedmdesátých let - vztahy mezi drsným samotářem a krásnou, emancipovanou dívkou, nejlépe sestrou či dcerou úhlavního nepřítele hrdiny. Zdejší nečekaný konec mě však spíše popudil, patrně proto že se k němu vůbec, ale vůbec nenachylovalo. Bronson si ale rozhodně odehrál svůj standard a film bych nijak nezatracoval. ()
Nenechajte sa pomýliť tým, že sa jedná o taliansko-španielsku koprodukciu. Ak budete očakávať divoký spaghetti-western, v ktorom zaznie viac šteknutí koltov než ľudských slov, unudíte sa k smrti. Ak však budete mať náladu sledovať pozvoľna rozprávaný, solídne napísaný, dobre zahraný a postupne gradujúci western, ktorý sa vyhrotí až v záverečnej štvrťhodine, nebude to pre vás stratený čas. Napokon, Bronson tu síce nemá harmoniku, ale na winchestrovku hrá takisto pekne. ;-) Áno, od Sturgesa sme už videli onakvejšie a napínavejšie filmy, ale ani toto nie je zavrhnutiahodná hovadina. ()
Charlie a jeho knírek o třech chloupcích v hlavní roli nezklamal jako vždy. Navíc tajtrdlíkoval za zvuku líbivého benja a harmoniky a to prostě do prostředí westernu patří. Sekundující mlaďas byl zajímavým protihráčem a Valdézovým šemíkům tak vybojoval třetí v hodnocení... o klasiku na kolty to tady ale prostě není ()
Realisticky pôsobiaci western, kedže je skôr pohodový ako akčný, hodí sa na popoludňajší oddych. A aj keď má pomalšie tempo a nejednoznačnú zápletku, vôbec nenudil. Za čo vďačí dobre napísanému scenáru s realisticky pôsobiacimi charaktermi postáv, ale aj ťahúňovi v podobe Bronsona. A v takýchto osobných minipríbehoch majú aj komicky ladené scény svoj veľký význam. Klobúk dole aj pred netradičným a nečakaným záverom, v ktorom hl. hrdina vie, kedy má skloniť hlavu a neísť ňou proti múru. ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (6)
- Scenár je napísaný podľa románu Lee Hoffmana "The Valdez Horses", ktorý bol prvýkrát publikovaný v roku 1967. (m.a.t.o.)
- Dej filmu sa odohráva v Novom Mexiku, USA, no v skutočnosti sa natáčalo v španielskej Andalúzii. (m.a.t.o.)
- Postava Jill Ireland bola v kinoverzii pomenovaná ako Catherine, no v iných verziách filmu vystupuje pod menom Louise. (m.a.t.o.)
Reklama