Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Anna Holm (Joan Crawford) měla v životě smůlu. Když jí bylo pět let, její otec alkoholik založil v domě požár, jemuž padl za oběť, Annu se podařilo zachránit, ale po zbytek života měla na obličeji památku na tuto událost. Okolí na ni hledělo s odporem, následkem čehož se uzavřela do sebe a rozhodla se proti okolí bojovat. Protože nemohla získat žádnou práci, dala se na vydírání. Na povrchu chladná a bojovná, uvnitř ale touží po životě normální ženy, která by mohla založit rodinu. Překvapením je pro ni chování záhadného Torstena Barringa (Condar Veidt), který k ní přistupuje jinak než ostatní, nehledí na ni s odporem, naopak ji chce za svého partnera. Její život se zcela promění po setkání s doktorem Gustafem Segertem (Melvyn Douglas), který jí nabídne operaci, po níž by mohla vypadat jako ostatní krásné ženy. (fleurette)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (9)

liquido26 

všetky recenzie používateľa

Příběh je celkem netradičně zasazen do Švédska. Joan Crawford zde vytvořila opravdu zajímavou postavu ženy, která je od požáru v dětství znetvořená a živí se vydíráním, ale po setkání s plastickým chirurgem dostane šanci začít znovu. Příběh podávaný formou flashbacků v podobě svědectví u soudu je poměrně vtahující a zajímavým způsobem se vyvíjí. (ty scény ze soudní síně to trochu brzdí, ale to je spíš jen detail.) ()

Flego 

všetky recenzie používateľa

Celý príbeh je v podstate súdnou rekonštrukciou prípadu vraždy a obvinenou je mladá žena. Nikdy to nemala v živote ľahké, jej pravá strana tváre je poznamenaná hroznou tragédiou z detstva, ale jazvy na duši sú vážnejšie ako tie telesné. Svedkovia, aj ona samotná, nám rozprávajú svoj príbeh, výpoveď, a divákovi sa postupne odkrývajú tajomstvá prípadu. George Cukor je výborný režisér a dokázal vo svojom filme skĺbiť thriller s psychológiou. Vytvoril kompaktný fungujúci celok a pomohli mu k tomu aj herci. Mna osobne zaujal najviac diabolský manipulátor Conrad Veidt v úlohe Torstena. ()

Reklama

majo25 

všetky recenzie používateľa

Klasický noir, ktorý je zaujímavý tým, že je situovaný do Švédska (stereotypne zasneženého). Z filmu celkovo ale cítiť takú staromódnosť až zastaralosť, ešte z dôb, kedy čo i len pri namierení zbrane diváci (či skôr diváčky) híkali a dvíhali sa zo sedadiel. Začiatok ma adekvátne nenaladil, súd s flešbekovými výpoveďami svedkov, rovnako aj vydieračská minulosť odsúdenej hl. hrdinky mi neprišli ktovieako zaujímavé a skôr nudili. Postupom času sa ale z toho vykľula celkom podarená dráma, až v závere okorenená o jemne trilerový prvok. Atmosférou ani spracovaním by som film však určite neradil k trilerom. Čo sa týka Crawfordovej v hl. úlohe, úloha pre ňu sediaca, možno by tam zapadla ešte aj Betka Davisová. Douglas s jemnými fúzikmi zasa ako klasický rytier, ktorý i napriek "temnej" minulosti hrdinky v nej stále vidí neobrúsený diamant hodný frézovania. ()

vitekpe 

všetky recenzie používateľa

Joan, ikona hollywoodu, a jedna z nejkrasnejsich herecek vsech dob, ve spickovem thrilleru (zenskem nioru?) s radou vtipnych mist a zadnym hloupym. Uzasnu nadale nad krasou teto pani, a reknu to asi takhle - i s tou spalenou pulkou obliceje je krasnejsi nez vetsina tech co potkavam na ulici. :-) Radost pokoukat, krasny film. P.S.: jedna se o remake puvodniho, o tri roky starsiho filmu s Ingrid Bergmanovou. ()

mikulem 

všetky recenzie používateľa

Všechny thrillery mají společný problém v tom, že expozice příběhu bývá málokdy zajímavá a stejně tak bývá často neúměrně dlouhá, takže na vlastní "thriller" nezbude moc času, byť by byl sebelepší. V Tváři ženy je tomu naopak. Expozice nám nabídne neokoukanou, dramatickou postavu zahořklé ženy s vadou v obličeji, navíc v podobě Crawfordové, jejíž kreace je prostě dechberoucí. Kdykoliv se objeví, sevře se mi hrdlo. Má oblíbená scéna je přistižení Crawfordové v domě lékaře. Problém paradoxně nastane v momentě, kdy dojde na "thriller", který svou tuctovější zápletkou a volnějším tempem zkrátka nedokáže předchozí sekvenci vyvážit. Přesto ale ve mně zůstal pocit z čehosi mimořádného. --- Joan nedostala nominaci na Oscara kvůli vnitřní politice MGM a byl to jeden z důvodů, proč studio v roce 1943 opustila. ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (2)

  • Režisér George Cukor chcel, aby Annin recitál životného príbehu pôsobil únavne, a tak nechal herečku opakovať násobilku znova a znova, až kým nezískal monotónny tón, ktorý hľadal. Potom spustil kamery. (Reverse01)

Reklama

Reklama