Obsahy(1)
Řadová opereta, natočená volně podle francouzské předlohy, slibovala na počátku 30. let mírně pikantní zábavu, která těží z přihlouplých dvojsmyslů a narážek. Dnes z toho všeho zůstal jen doklad o tom, jak kdysi vyhlížela ryzí (pseudo)lidová taškařice, opírající se o osvědčené typy - záletného pána, nevěrné manželce a nadmíru rozverné komorné. Zejména ženské role dnes vnímáme jako notně přepjaté a překřičené. Překvapí obsazení Františka Smolíka, jenž se tu směje, tančí, zpívá a dokonce šermuje. Tehdejší operetní diva Mařenka Zieglerová si zahrála ruskou majitelku masérského salonu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (21)
začalo to nie príliš dobre niečo ako argentínska telenovela, kde hneď od začiatku filmu ide o podvádzanie v manželstve, potom to prešlo skorej na tragikomédiu podľa skutočných udalostí ale po tomto dlhšom úvode z toho bola brutálne skvelá komédia a stále som sa smial, takto by mali byť všetky komédie, super naozaj vtipné scény a koniec vyzeral, že bude zase vážnejší ale zachránila to Ljuba Hermanová tak som sa mohol ešte naposledy zasmiať a koniec :) ()
Jeden z nejdivočejších českých filmů vůbec. Celku vévodí několikeré variování šlágru Veselé Anduly: "Jsem holka s čertem v těle a žár je v očích mých, mám zájem o ctitele jen z příčin rodinných..." Podobnou jízdou je pak Pán na roztrhání rozehraný obdobným ensemblem. Skvělé jsou i dva výstupy legendární Mařenky Zieglerové, její první ve zvukovém filmu. ()
Komedie Karla Antona, od kterého je to pro mě úplně první jeho shlédnutý film neboť jsem o něm nikdy neslyšel, je skutečně hodně frivolní. Když pominete cokoli jiného, tak v tomto snímku se na první republiku a její i filmové zvyklosti hovoří dost otevřeně o sexu, erotický podtón je cítit v řadě scén, máme tu nevěry a pijatiky zobrazené tímto způsobem a také dost odhalené ženy. Je to nezvyklý film. O to více ale vtipnější, hlavně ve své druhé půlce až se to celé rozjede. Typická komedie vhodná i na divadelní prkna, kde by se se správnými herci rozhodně diváci nenudili. Pro mě trochu překvapivě zábavná podívaná. Tím spíš, když krom Smolíka, který jinak hrál většinou distingované pány, a Baárové jsem nikoho jiného neznal. Například o neznámém herci Pavlu Trojanovi se toho moc neví a tu se jednalo o jeho poslední filmovou roli. ()
Tak ze zápletky by se určitě dala uplést velmi slušná komedie, bohužel by to ale chtělo jiné herecké obsazení. Pochvalu si zaslouží v podstatě jen Mařenka Zieglerová jako ruská majitelka masážního salonu Nataša. "Divoká jízda" Smolíka, Veverky (bohužel ne Bedřicha, kterého jsem původně očekával) a Hermanové působí dost křečovitě a trapně. Zbývá Baarová, která nikdy nebyla žádná velká komička, a její milenec Trojan, jehož zvláštní zjev i hlas mi většinu času šel hrozně na nervy... ()
Režisér Karel Anton se až příliš brzy rozloučil s českým zvukovým filmem a barrandovskými ateliéry. Po natočení této operety přesídlil na tři léta do Francie, kde se mu podařilo úspěšně etablovat. Pro své rozloučení si zvolil lehce rozvernou divadelní hru Leo Marcheze, kterou do podoby bulvární operety upravil scénárista Emil Artur Longen. Do hlavních rolí si vybral krásky Ljubu Hermanovou a Lídu Baarovou a překvapivě a nečekaně i dva členy pražského Národního divadla Františka Smolíka a Ludvíka Veverku. Anton pak koncem roku 1936 získal lákavou nabídku od německých sousedů, kteří mu připravili nejlepší zázemí pro jeho další tvůrčí kariéru. V Německu nakonec zakotvil natrvalo a až do poloviny šedesátých let zde natočil řadu filmů. Antonův odchod z Československa, práce v zahraničí i nechuť vrátit se zpět způsobily několikaleté nespravedlivé přehlížení jeho jména a průkopnických zásluh v dobách němé a počátku zvukové éry české kinematografie. Tento nezájem však stále přetrvává. Bohužel. ()
Reklama