Mladí lvi

Když jsem chodil do školy, patřily (proti)válečné romány Mladí lvy, Hlava XXII a Král Krysa (ale i další) k povinné četbě - a s filmy to bylo podobné. Zatímco první dva romány jsou (musely být) pro svůj rozsah značně zredukovány a bylo z nich zachováno jen základní dějové a psychologické schéma, Krále Krysu se podařilo převést na plátno asi nejlépe. Tmavý Indián Marlon Brando v roli plavovlasého důstojníka Wehrmachtu a další mladí lvi (koho je možno mezi ně počítat?) na druhé straně procházejí válkou jako přerodem: někteří k lepšímu (to budou asi ti naši lvi) a jiní k horšímu (to budou asi ty krysy). Postavit člověka do situace, kdy musí poslouchat, a přesto nedokáže přestat vnímat, cítit a myslet - to je to obecné zlo války. (21.09.2015)

Film zaujme hlavne hviezdnym hereckým obsadením: Brando, Clift, Snell, Martin, v menšej roli mladý Van Cleef. Z dvoch liniek z dvoch rôznych táborov, ktoré sa (sčasti) navzájom stretnú iba na začiatku a na konci, bola pre mňa zaujímavejšia tá v Európe s Brandom. Pokus o prerod nacistického vojaka nebol síce takým, akým by sme ho čakali v dnešnej dobe, vo svojej dobe (13 rokov po vojne) to ale asi bolo netypické. "Americká" linka bola viac romantická a zaujala skôr pobytom vo výcvikovom tábore. Mužské oko zasa potešili viaceré pekné herečky. Nepotešila obria stopáž - zostrihanie by len pomohlo. (22.06.2020)

Charakterově hnané (proti)válečné drama, kterému vévodí netradičně správňácký Brando. Pohled na válku je v jeho provedení pohlcující. Americké momentky jsou obyčejné a nenabízí nic co už jsme neviděli jinde. Konec moc neladí k celkové náladě snímku a určitě mohl mít větší dopad, s trochou snahy. Přesto stojí za vidění. (23.02.2015)

Hvězdně obsazené válečné drama, které i přes svoji stopáž nenudí a prakticky pořád servíruje divákovi něco, co poutá jeho pozornost, tedy střídavě příběhy německého vojáka ztvárněného Marlonem Brando a spojeneckých vojáků Deana Martina a Montgomeryho Clifta. Je jasné, že jejich příběhy se musí nějak propojit, k čemuž také na konci dochází a jedná se o poměrně silnou scénu, která musí divákům utkvět v paměti. Ze snímku je opravdu cítit antimilitarismus, zejména prostřednictvím postavy Marlona Branda. (09.05.2015)

Vyťažili z toho koľko vedeli, chceli či mohli. Koniec koncov ani predloha netvorí pilier svetovej literatúry, je "iba" hrdým zástupcom vydarených vojnových románov, poľahky stráviteľnou, veľkolepou a predsa civilnou drámou s dobrodružnými prvkami a povinným humanistickým vyznením. Viac než pochopiteľné vypustenie niektorých línií a šťastný koniec mi tak nakoniec vadia zmeny v charaktere nemeckého dôstojníka Christiana. Chápem, že v roku 1958 už boli USA s Nemeckom kamaráti, ale vidieť Marlona Branda stvárniť taký plastický portrét, aký je v predlohe, tú zmenu, akou si Christian v knihe prejde, to by už len bolo niečo! A môžeme si byť istí, že Brando by to ochotne dal, až by sme skučali blahom. (07.09.2016)