Golfová palica

Tak. Konečně jsem narazil na film jihokorejské nové vlny, který mě bezezbytku nadchl. A to možná právě proto, že není v zásadě nijak zásadně jihokorejský - nebýt asijských herců a interiérů domů, mohl by se příběh odehrát v kterékoli zemi. Ticho, které pohladí, mír, myšlenka, poselství... 3 Iron na mě působil dojmem vynikajícího díla Evropy šedesátých let, hodného formátu maestra Antonianiho. A víc... 90% (12.12.2007)

Další film Ki-duk Kima, ve kterém se opět slovy neplýtvá. Ve srovnání s paterem ročních období je tenhle počin zcala jednoznačně horší, a to rovnou po všech stránkách. To ROManitka mě za srdíčko jaksi nechytila. Panovi režisérovi je však třeba vzdát hold, protože jeho tvorba je minimálně zcela orginální. Je si genialitou svých filmů tak jist, že necítí sebemenší potřebu podávat je divákovi ve složitější podobě, než by bylo nutné. Ani pořádně nedokážu popsat, čím si tedy film získal moji pozornost. Asi tam špetka geniality skutečně bude. Nepřehánějme. 2*. (14.11.2012)

Můj první Ki-duk Kim. O tomto režisérovi jsem slyšel hodně, tak jsem byl zvědavý, jestli se mi bude líbit. A světe div se, celkem i jo. Ze začátku jsem si říkal, že tohle vypadá zajímavě, postupem času mě to začalo nudit. Jenže pak přišel závěr, kde mě jedna věta zcela odrovnala. A já pochopil. Nemám co víc, bych napsal, snad jen - 80 %. (22.04.2010)

Celá ta Ki-duk Kimova estetika násilí a odkazy k asijskému posunu v jejím vnímání oproti vnímání evropskému má jistě hluboké kořeny v tradičním naladění východní společnosti, kolektivistické reflexi jedince a jiné životní a kulturní zkušenosti tamní civilizace. Navíc Ki-duk Kimovo spojení klasické filmové poetizace násilí s euroatlantickými vlivy symbolizující fenomén golfu je jistě novátorský a neotřelý. Až potud je vše v pořádku. Trojka železo je ale hůl určená spíše k dlouhým driveům, tenhle film mi ale přišel spíše jako nějaký obyčejný chip - přihrávka na green... (11.07.2007)

Každého vnímavého diváka tento film jistě okouzlí. Je to zážitek sledovat film, kde dialogy skoro nenaleznete, jen sledujete reakce, pohyby a gesta postav a je to vše neuvěřitelně zábavné. Důležité byly pohledy kamery, ale Kim Ki-duk si s tím parádně vyhrál a kamera je úžasná. I po několika měsících co jsem film viděl mám film stále před očima a jen smekám Kim Ki-dukovy. Čistota, krása, smutek, to vše jsem pociťoval a byl pohlcen od začátku do konce, nemohu jinak než dát 5 hvězdičkové hodnocení... (17.03.2007)