06
Obsahy(1)
Sara a Thomas se setkávají prostřednictvím erotické linky. Jejich hovory jsou stále více surové, nestydaté a dokonce i zlověstné – oba se totiž zoufale snaží setkat. Otázkou zůstává, jestli se k tomu kdy odváží. Linka 06 z dílny Theo van Gogha je rozhodně víc než jen obyčejná konverzace. Dva osamělí lidé se setkají skrz erotickou linku a začnou se pravidelně scházet, tedy přes telefon. Jejich hovory jsou plné erotiky, zábavy, ale i frustrace. Přesto, že pravidla jsou pevně dána – nesmějí se setkat osobně, ani si sdělit jakékoli detaily o své identitě – oba zoufale touží po intimním kontaktu. Linka 06 je provokativní a sexuálně nabité zkoumání hranic lidské představivosti, fantazie a energie. 06 je ekvivalentem amerického 900, jež značí tamní erotické linky (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (6)
Teo van Gogh mal svoj typický rukopis 1. Dotýka sa pálčivých a tabuizovaných tém bez bázne a hany - vyzbrojte sa teda toleranciou. 2. V zásade diváka zahltí jedným nekonečným dialógom, čím si priazeň priemerného konzumenta nezíska - chce to trpezlivosť. 3. Nič strhujúco dynamické sa neudeje. Toto sú fakty, ktoré v mojich očiach nielen tento jeho film odsúvajú na hranicu mojej (ne)záujmovej sféry. ()
Zdaleka to není porno, i když to erotikou jiskří. Ve skutečnosti je to jemná a citlivá studie ženské a mužské osamělosti. Originální je samotný nápad a originální je i provedení, a to ve všech směrech. ()
Sklamaný bude každý, kto navnadený posterom, očakával erotický film. Sklamaný bude každý, kto si na profile ČSFD prečítal, že ide o romantický film. Linka 06 nie je ani romantický, ani erotický film. Je to smutná dráma dvoch osamelých ľudí, ktorí si na začiatku hry stanovili pravidlá a tie ich uväznili v priestore, z ktorého niet úniku. Dvojici hercov, v dvoch bytoch s telefónom sa podarilo iba z dialógov vystavať dramatický príbeh, ktorý má šancu zaujať aj divákov, ktorí od filmu očakávali niečo úplne iné. ()
Jsem velmi potěšen takovým minimalisticky silným dílkem! ()
2 herci, 2 telefony, 2 byty, jinak nic. A přesto po celou dobu zábavné a každý čtvrtek překvapující, o čem si ty dva dokázali povídat. I když většinou šlo o sexuální dialogy, bylo jasné, že je zatím něco víc a právě ty rozhovory, kde se o sexu přímo nemluvilo, byly nejvíc znepokojující. Úplně se mi stýská po té anonymitě, kdy jsem nemusel mít fotku na facebooku, aby se se mnou lidi začali bavit :-) ()
Nekonvenční a otevřeně, až nekompromisně realistický. Takový byl ve své tvorbě Theo Van Gogh. Jeho dílo mě vždycky fascinovalo. Dokáže přinést vnímavému divákovi trvalé podněty k přemýšlení, jakožto i silné vizuální a filmařsky působivé zážitky. Já sám bych jeho filmy řadil jistě mezi to nejzajímavější, co bylo stvořeno v evropském filmu posledních dvou dekád. V tomto filmovém kousku se před námi otevírá velmi dobrá psychologická sonda zkoumající rozdílné vnímání sexuality u žen a mužů, ale i různé pohledy na vztah mezi mužem a ženou obecně. Zajímavé, že v tomto případě (možná ne náhodně) z tohoto vztahu podle van Gogha vychází muž snad jako ten čistší a vztahu více upsaný, cenící si. Ženu tady vzrušuje, když jí muž vypráví o své práci a své všeobecně prospěšné životní náplni, muž je zase nejvíce vzrušen lesbickými představami, sám se však ženě snaží telefonicky i pomáhat z psychických problémů. Muž se musí o ženině náklonosti dozvídat skrze vlastní přestíranou smrt, zatímco žena tají kostlivce ve skříni v podobě tajemné svatební fotografie... ()