Moje matka

Film o dítěti, které má dvě matky a přitom duši sirotka ve mně probudil úvahy nad neláskou, která je sice opakem lásky, ale ne tak jako nenávist. Nenávidět lze jen toho, kdo je pro nás důležitý a koho si všímáme. Nemilovat je možné mnohem snáz, nestojí to skoro žádné síly - stačí druhému nevěnovat pozornost, neusmát se na něj, neobejmout. Nenávist je ohnivá, neláska chladná. Snímek Moje matka dokáže tento chlad doléhající na dětské srdce skvěle ukázat. Jinak na mě však působil příliš uhlazeně, strojeně, místy pateticky. Zejména velkolepá hudba překáží - za celé dvě hodiny téměř nepřestane znít; přitom by se hodila spíš pro výpravnou fantasy než pro komorní drama. (11.06.2009)

Několik tisíc dětí je z Rusy bombardovaného Finska posláno do sousedního neutrálního Švédska. Tam na ně čeká buď dočasný pobyt v náhradních rodinách nebo dětský domov. Mezi nimi je i devítiletý hlavní hrdina filmu Eero. Ocitá se na švédském venkově v osudem těžce stíhané rodině.Po počátečních rozpačitých reakcích, především ze strany náhradní švédské "maminky" Stige, vznikne mezi oběma velmi silné citové pouto. Možná silnější než Eero chová ke své skutečné matce... Velmi citlivě natočený snímek, nádherná severská krajina, výborná hudba. (01.08.2008)

Severské dějiny u nás nejsou moc známé. A to ani záchranná akce pro děti podobná té Nicholase Wintona. Možná by se mělo místo točení dokumentů o ní zkusit natočit něco podobného, protože se mě tento způsob zpopularizování líbil. Nechci tím říct, že se by o Wintonově akci nevědělo, ale bylo by zajímavé podívat se na tu látku zpracovanou podobně jako tady, očima dítěte. Každopádně já o této akci do vidění tohoto filmu nevěděl.Takže, jen víc takových snímku zpracovávajících témata, kterých se tolik neví. (04.08.2016)

Hodnotenie tohto pre mnohých stále neznámeho filmu bolo vysoké a ja ho musím potvrdiť. Potešilo ma obsadenie M. Nyqvista, ktorého teraz už poznáme mnohí, ale tento príbeh adoptovaného chlapca ma vážne chytil za srdce. Chlapec určite odviedol solidný herecký výkon, ale film stojí predovšetkým na postave a hereckom výkone matky Signe. Jej spočiatku odmietavý postoj a nenávisť sa postupne pretaví do materského citu a divákovo srdce môže explodovať. Príbeh je budovaný s citom, bez akejkoľvek pochybnej scény, dialógy sú plné ľudskosti a do toho znie jemný klavír... Dojalo ma to. Krásny film, ktorý dokazuje, že na kvalitný a nezabudnuteľný film netreba obrovský rozpočet. 100%. (22.07.2012)

Citlivě natočené drama tentokrát o finském chlapci, kterým zmítají události druhé světové války - musí opustit matku a jet k cizí rodině do neutrálního Švédska. Od porozumění s novou rodinou jej dělí nejen jazyková bariéra, ale především nezahojené rány.. Zase jednou příběh o jehož okolnostech se tolik nemluví, plus především pro ty, kteří mají rádi filmy z tohoto období, ale už jsou přesyceni koncentračními tábory a holocaustem. Přestože já k takovým lidem nepatřím, jsem ráda za každý "nový" úhel pohledu. Tempo je sice pomalejší a slov je poskrovnu, ale z příběhu musí být snad každý divák pohnutý. Jen ty scény s dopisy probíhaly pokaždé stejně. V závěru tedy nejsem nadšená, ale dojatá rozhodně ano. (21.06.2013)