Réžia:
Klaus HäröKamera:
Jarkko T. LaineHudba:
Tuomas KantelinenHrajú:
Topi Majaniemi, Marjaana Maijala, Maria Lundqvist, Michael Nyqvist, Esko Salminen, Aino-Maija Tikkanen, Kari-Pekka Toivonen, Brasse Brännström (viac)Obsahy(1)
Finsko-švédské drama v režii Klause Häröa vypráví o osudu malého chlapce, zmítaného válečnými událostmi. Když je Finsko vtaženo do 2. světové války, otec devítiletého Eera narukuje. Slíbí mu sice, že se brzy vrátí, ale netrvá dlouho a z fronty přichází smutná zpráva. Otec padl, chlapcova matka se zhroutí a posílá ho do neutrálního Švédska, kde nehrozí takové nebezpečí. Chlapec to nechápe a přestože ve Švédsku nachází náhradní rodinu, zoufale se mu stýská po domově. Dlouho očekávaný dopis není určen jemu, ale jednoho dne se mu dostane do rukou. Je to však psaní, které nikdy neměl číst. V průběhu rusko-finské války bylo více než 70 000 dětí z Finska evakuováno do Švédska. Film byl natočen podle stejnojmenného románu Heikki Hietamiese, hrají Topi Majeniemi, Marjaana Maijalaová, Maria Lundquistová, Michael Nyquist a Esko Salminen. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (51)
Áno silný dojímavý príbeh chlapca ... v cudzej krajine ... túžiaceho za mamou ... v prostredí studenom klímou ale aj vzťahov. Kde sa musí pri príchode naučiť vyzúvať, kde si musí brhliť do štipľava ruky s kefou , kde ho cudzia mama nemá rada, de musí kŕmiť sivé husi .... Herečka stvárňujúca švédsku mamu hrala excelentne ... scénická clivá symfonická hudba dobre podfarbovala dej. Neváham dať plný počet bodov. ()
Patrně jen válka píše příběhy, které by se za normálního běhu života těžko přihodily... mezi nimi má své místo i tahle dvoumatková záležitost, ze které si malý Eera odnáší celoživotní dilema - která z nich byla ta pravá? Ačkoli se bez krabice s kapesníky dá jen těžko obejít, plnohodnotnému ponoru brání nešikovná skladba časových přeskoků, která nechává emoce vyprchat dřív, než mohou plně zasáhnout. ()
Film o dítěti, které má dvě matky a přitom duši sirotka ve mně probudil úvahy nad neláskou, která je sice opakem lásky, ale ne tak jako nenávist. Nenávidět lze jen toho, kdo je pro nás důležitý a koho si všímáme. Nemilovat je možné mnohem snáz, nestojí to skoro žádné síly - stačí druhému nevěnovat pozornost, neusmát se na něj, neobejmout. Nenávist je ohnivá, neláska chladná. Snímek Moje matka dokáže tento chlad doléhající na dětské srdce skvěle ukázat. Jinak na mě však působil příliš uhlazeně, strojeně, místy pateticky. Zejména velkolepá hudba překáží - za celé dvě hodiny téměř nepřestane znít; přitom by se hodila spíš pro výpravnou fantasy než pro komorní drama. ()
O vývoji ve válečném Finsku mám celkem slušný přehled, ale o této švédské pomoci jsem nikdy neslyšel. O to víc byl pro mě film zajímavý. Tvůrci se tématu chopili tím správným způsobem, vytvořili velice slušné drama na pozadí válečných událostí, a přestože příběh zrovna neoplýval akcí, nemohl jsem se od něj odtrhnout. Týmy Suomi a Tre kronor u mě touto fúzí jasně zabodovaly. ()
Několik tisíc dětí je z Rusy bombardovaného Finska posláno do sousedního neutrálního Švédska. Tam na ně čeká buď dočasný pobyt v náhradních rodinách nebo dětský domov. Mezi nimi je i devítiletý hlavní hrdina filmu Eero. Ocitá se na švédském venkově v osudem těžce stíhané rodině.Po počátečních rozpačitých reakcích, především ze strany náhradní švédské "maminky" Stige, vznikne mezi oběma velmi silné citové pouto. Možná silnější než Eero chová ke své skutečné matce... Velmi citlivě natočený snímek, nádherná severská krajina, výborná hudba. ()
Reklama