Reklama

Reklama

Následky lásky

  • Česko Následky lásky (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Päťdesiatnik Titta vedie extrémne rutinný a nezáživný život v jednom švajčiarskom hoteli. Jeho každodenný stereotyp nemenných úkonov však naruší láska a všetky následky, ktoré so sebou prináša. Vizuálne fascinujúci film jedného z najtalentovanejších svetových režisérov súčasnosti Paola Sorrentina s hviezdnym Tonim Servillom v hlavnej úlohe bol nominovaný na Zlatú palmu na MFF v Cannes a získal viac ako 10 ďalších ocenení. (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (160)

gogo76 

všetky recenzie používateľa

"Vy ste mi ukradli život, ja vám kradnem kufor..." Sorrentinovi musím uznať talent, aj keď ho naplno rozvinul až vo svojich posledných filmoch. Jeho rukopis je však jedinečný a nezameniteľný. Má to štýl, má to atmosféru, no príbeh trochu zaostal. Záver s obetovaním mi prišiel trochu nepochopiteľný, zvlášť v momente, keď sa tak trochu "zamiloval" do čašníčky a otvárala sa mu nová etapa života. Život v hoteli pod dohľadom mafiánskych očí asi nie je pre neho lákadlo do budúcnosti, ale čakal som optimistický záver. S tragickým koncom nemám problém, práve naopak, dokonca aj smrť bola efektná, ale inštinkt mi vravel, že to šlo urobiť inak. Celkovo pútavý a atmosferický film, ale chyby sa nájdu. Slabé štyri hviezdy. 70%. ()

Šakal 

všetky recenzie používateľa

Filmy P. Sorrentina by se daly přirovnat k následujícímu: přijdete poprvé do restaurace, o které zhola NIC nevíte. Ihned u dveří se vás ujme příjemná obsluha, nevtíravě vám pomůže se usadit ke stolu a následně vám splní sebemenší přání jako tu největší samozřejmost. Pokračuje to vynikajícím způsobem upraveným steakem a tím nejkvalitnějším vínem ( jehož lahodná chuť se vám po celou dobu převaluje v ústech ), ATMOSFÉRA útulná ( téměř domácí ), následuje přesun domů a to nejlepší možné milování s partnerkou ( ženou, milenkou...dosaďte si každý, jak je libo). Po čase byste tento večer rádi zopakovali, ale bojíte se, že napodruhé ( vzhledem k očekáváním) to nemůže již takto dopadnout. Téměř se bojíte to zopakovat, nicméně vám to samozřejmě nedá :o) Přesně takovéto pocity jsem zažíval JÁ ( po shlédnutí jeho filmového skvostu Božský ) . Sbíral odvahu a krotil očekávání. Paolo, totiž na film nahlíží jako na CELEK. Tzn. jde o dokonalé souznění obrazové, zvukové, herecké a režijní stránky a váš zážitek ještě umocňující působivý hudební doprovod. Při sledování jeho snímků nemám pocit, že koukám na FILM, ale před očima se mi rodí umělecké dílo. ( Takovéto pocity jsem naposledy zažíval u Kieslowskiho Tři barvy: červená ). Opět je tu Toni Servilo coby 50- ti letý Titty Di Girolama ( na první pohled chladný chlapík bez emocí, jak ten první pohled ale klame). BTW zkuste si toto zahrát. Dotyčný se s tímto nelehkým úkolem popasoval vkutku grandiózně. Potom tu máme kameru. Dovolte mi použít přízviska z Paolova posledního snímku..BOŽSKÁ, zejména ten jeho smysl pro DETAIL. Následuje další důležitý prvek a to sice hudební doprovod. Neskutečné, jak s měnícím se tempem snímku, jde ruku v ruce i ta nejlepší možná variace hudby. Na ZÁVĚR jsem si nemohl nechat nic jiného než smeknout před samotným P. Sorrentinem a jeho volně plynoucí ( nikam nespěchající ) režií, která nechává divákovi dostatečný prostor o všem přemýšlet a vše patřičným způsobem vstřebávat. Jestliže na maličkou chviličku jsem ( možná ) během snímku zapřemýšlel nad 4* hodnocením, tak( závěr,posledních cca 20 vteřin, poslední záběr) to rozhodl za mě! Ostatně, to již uživ. pet.lid napsala zcela výstižně " za mě ". NÁDHERA! p.s. již teď se nesmírně těším a netrpělivě očekávám tuto spolupráci http://www.csfd.cz/film/278447-this-must-be-the-place/zajimavosti/ . Samotné téma i herecké obsazení slibují mnohé. Troufám si tvrdit: o tomto režisérovi se v nedaleké budoucnosti bude ještě hodně mluvit a skloňovat jeho jméno.... p.p.s víte jaká otázka nejvíce nasere INSOMNIAKA po ránu? Vyspal jste se dobře pane? :o) ()

Reklama

Aelita 

všetky recenzie používateľa

Všechny italské filmy lze rozdělit na čtyři druhy: 1. klasické, jež jsou jako velké romány, 2. komedijní, jež jsou jako tržiště a cirkus, 3. surrealistické, jež jsou jako vykonstruované obrazy Picassa, nikoliv jako snivé obrazy Dalího, 4. spaghetti westerny, jež jsou jako špagety. Tento film je prvního druhu, ačkoliv se tváří jako třetí druh. Navíc má zavádějící název, protože to, co ukazuje, není následkem lásky, ale následkem dvou rozhodnutí. Prvním rozhodnutím hrdiny příběhu byla volba pro koho pracovat. Druhým rozhodnutím bylo konečně se přestat bát smrti, které přichází při pohledu na pohřební spřežení, kdy si padesátiletý Titta Di Girolamo uvědomuje, že je již dávno mrtvý. Celý příběh je následkem těchto rozhodnutí. ()

emma53 

všetky recenzie používateľa

Nepatřím mezi ty uživatele, kteří mohou srovnávat tento snímek s jeho jinými filmy, ale jedna věc je jistá, že Paolo Sorrentino patří mezi ty, kteří vědí jak na sebe upozornit. Je to jeden z mála filmů, který mě od začátku nutil být soustředěný a vnímavý vzhledem k vyvíjejícím se událostem příběhu o osamělém muži Titti Di Girolama, který vedl velmi zvláštní způsob života. Možná jako já si budete dost dlouho klást otázku proč působí celou dobu tak odtažitě, bezútěšně a zasmušile. Odpovědi se vám dostane, ale mně žel konečný vývoj událostí až tak neuspokojil a vyvolal ve mně trochu protichůdné pocity. Ale to je také mé jediné minus celého filmu, který byl jinak velmi vyjímečný, originální a navíc s výbornou kamerou. A zcela určitě se musím podívat ještě na nějaký jiný Sorrentinův film.75% ()

Matty 

všetky recenzie používateľa

Muž bez fantazie, bdění bez snění, tvář bez výrazu. Svět mimo hotelový pokoj pro něj již neexistuje. Život a smrt, komedie a tragédie probíhá tam venku. Náhlá změna stylu během převozu peněz je jenom jedním z režisérových ironických vtípků. Také z tohoto oživení se následně vyklube rutina, další z pravidelností, jimiž Titta di Girolamo žije, jež společně s opakujícími se pohyby kamery udávají jeho životu přesný rytmus. Vystoupit ze zvyku pro něj znamená riskovat všechno. Plynulé přechody mezi záběry, choreograficky domyšlené tance po horizontální i vertikální ose, vydávání objektivních záběrů za subjektivní a vytváření falešného napětí, udržují diváka přejedeného klasickým stylem neustále čilého. Bohatost formy důmyslně kontrastuje s „nudnou“ náplní hrdinova života. Záměrný nesoulad mezi dlouze neměnným „o čem“ a proměnlivým „jak“, Sorrentinovi umožňuje odpoutat se od veškerých vyprávěcích konvencí, promlouvat obrazy a pohybem, nacházet poetické v profánním. Drobná změna ve výrazu Servillovi pokerové tváře, sotva postřehnutelné pozvednutí koutků, značí velký pokrok ve vývoji postavy a zároveň spiklenecké zamrkání tvůrce, který se dokáže bavit tak, aniž by přestal bavit druhé. V podstatě jako Tarantino, jen trochu dospěleji. 85% Zajímavé komentáře: O*R*I*N, FlyBoy, iNKa 1104 ()

Galéria (35)

Zaujímavosti (1)

  • Kniha, ze které dívka v kavárně předčítala, je „Voyage au bout de la nuit" z roku 1932 od autora Louis-Ferdinand Céline. (Kritiq)

Reklama

Reklama