Štěstí

Bohdan Sláma drží monopol na filmy o hnusných lidech žijících svůj těžký život v zapadlém vidlákově, stranou vystaljovaných vzdělaných příslušníků vysokopříjmové skupiny žijící ve velkých městech. Povinně bych takové filmy pouštěl pražským redaktorkám lifestylových magazínů, které své čtenářky obšťastňují stále dokola těmi samými články o tom, že fusekle v sandálích jsou nejhorší věc na světě (tedy až po zpocených chlapech v tramvajích), aby viděly, že život je mnohem pestřejší, než se jim jeví z jejich sociální bubliny. Skvělý a poctivý film, u kterého je neveselo na duši, i přes optimistické vyznění závěru. P.S. Při novém zhlédnutí po letech se mi ŠTĚSTÍ líbilo snad ještě více než prve. Je to krásný film, který na mě hluboce působí a inspiruje k mnoha podnětným myšlenkám. Jediné, co mě na něm mrzí, jsou dvě věci: obsazení okoukanými hereckými tvářemi (vážně už jsem z Geislerové a spol. unavený) a otevřený konec, který chápu téměř jako zločin na divákovi a který neodpouštím. Proto nemohu dát plný počet. (20.04.2011)

Musím říct, že po dlouhé době jsem viděla perfektní český film, který svým obsazením a příběhem mě doslova ohromil. Toto silné a působivé drama bylo skvělé hlavně kvůli hlavním hercům, protože Vilhelmová, ta hrála snad jen očima a Liška byl přirozený a upřímný a hlavně díky této dvojci, která k sobě vyloženě sedla byl příběh opravdu reálný ! Silné a zarážející prostředí donutí přemejšlet nad životem, jaký je, aby sme si vážili svého ,,luxusu ". Dvojce, která k sobě nepatří podniknou obdivuhodnou oběť pro děti, které jsou ,,jen" kamarádky, která je zfetlá a nezajímá se o nikoho a začíná být schizofrení. Musím podotknout, že Geislerová to hrála skvěle, věřila jsem ji každý slovo a hrála tak důvěřivě, až byla odporná. Láska která rozrostla mezi těma dvěma, byla pochopitelná, ale na druhou stranu neměla moc vyhlídky. Sice byli chudí, ale dokázali, že dokáží být šťastní, i bez kariéry. Naprosto mě ten příběh zasáhl, skvěle zahrané, i menší role tomu dodávaly naprostou bezprostřednost a přirozenost. Celkově na mě tenhle snímek zapůsobil jako jen natočený život dvou mladých lidí, které by pro děti udělali všechno a žili vlastně jeden pro druhého. Opravdu ŠTĚSTÍ. (26.07.2009)

Tenhle film ve mně vyvolal takové znechucení, že jsem v podstatě absolutně bezradná, jak to mám ksakru udělat s hvězdičkami. Na filmu jsem neviděla nic, za co bych je udělila, ale zase mi nepřijde úplně vhodné tam vrazit odpad. Uvažovala jsem nad dvěma, ale potom jsem naznala, že ty dávám ještě filmům, které se mi líbí. To se o Štěstí rozhodně říct nedá. Já prostě nerada vidím ty namaskovaný pražáky jak šaškujou na polorozpadlým sídlišti a hrajou "obyčejného" člověka. (11.01.2010)

U tohoto filmu se nebojím napsat, že je "jako ze života." Asi jsem čekal něco trošku víc, ale nejsem moc zklamán. Nicméně všechno je zde opravdu skutečné - od byznysmena, který se nechce vrátit zpět do ČR, až po všechny ty venkovské postavy. Z herců mě nejvíce zaujal Bolek Polívka (nezaměstnaný stárnoucí muž - přesné vystižení) a Marek Daniel. Řekl bych, že Liška, Vilhelmová a Geislerová odvádějí "jen" svůj standard. Čeho si ale na snímku nejvíce cením, je jeho nejednoznačný konec. Uvidíme podruhé. (22.11.2005)

Na Štěstí jsem byla hodně zvědavá, ale zároveň jsem se bála avizovaného "za dobrotu na žebrotu" a kolem dvd chodila doma velkým obloukem. Černobílost ženských povah jsem sice úplně nezbaštila, ale Toník "ať půjdeš kamkoli a uděláš cokoli, vždycky tě budu milovat a budu tu pro tebe" si mě omotal kolem prstu řádsky. Bála jsem se zbytečně, Štěstí bylo prosté, lidské a velmi poctivé. (14.09.2006)