Slnečný štát alebo hrdinovia robotníckej triedy

Přijemny filmeček z Ostravska, kde se nehraje na nějake velke techtle mechtle, ale na normalni životy normalnich občanu z tej nižši třidy. Tož takovy Igor Bareš je Ostravak jak poleno, ten nemusi nic hrat, ten stači jen na place stat. Sem tam někomu po hubě dat. I když de jen o barvoslepeho cigana. Ten Navratil taky neni špatny, tož nebyl vidět tak často jako Bareš ale co, hlavně že nic nekazil. A vubec, nikdo nic nekazil. Cele je to take přijemne, po skončeni zustal blaženy škleb na tvaři. Tož ale cosik mi tam k tej pate hvězdě chybělo. Možna to bylo moc kratke, možna se tam zbytečně cpala komedie, jako drama by byl film lepši. Co už, čtyry hvězdy taky neni malo, ne? Pyčo (28.08.2008)

Je mi líto, ale prostě mě to nezaujalo. Šulíka mám dost rád, ale tohle se podle mě moc nepovedlo. Postavy zajímavé, ale příběhy nezajímavě podané a na tom to právě hodně padá. Navíc kamera je taky celkem na nic, sice se sem tam nějaký záběr dost povede, ale proboha, proč ty rádoby akční přibližovačky a oddalovačky? Dojem to neudělá, maximálně to bude jenom taková otravná vložka. A to je kameramanem Martin Štrba, který je snad podepsaný u každého Šulíkova filmu... Komediální vložky tu musí zachraňovat Oldřich Navrátil, zbytek je takový nijaký. Jinak ale herci hrají dobře, aspoň hlavní čtveřice. Pak se mi ještě hodně líbil konec, to je tak vše. Ale jinak to docela nudí a nejhorší na tom je ten fakt, že Šulík mi dokázal, že z "příběhů o ničem" dokáže udělat zajímavý příběh. Jo, neznat Šulíka a nevědět, že je fakt dobrý, dám 3*. Takhle je to jenom na 2*. (22.06.2018)

Nemám rád filmy slovenského režiséra Martina Šulíka. Posmešne som si ho prekrstil zo Šulíka na Šulína. Pretože točí samé kokotiny. Post hippiesácke čurácke kokotiny. Jediný jeho film, ktorým ma dokázal aspoň trocha zaujať bol snímok, ktorý zrežíroval v roku 2005. "Slnečný štát alebo hrdinovia robotníckej triedy" je dosť drsná sociálna dráma o štyroch kamarátoch, ktorí sa rozhodli, že budú spolu podnikať. No nedopadne to podľa ich očakávania. Je to neveselá realistická tragikomédia. *** (03.04.2018)

Když člověk dostane nečekaně výpověď a má jisté závazky k uživení vlastní rodiny, tak to není právě snadné. Čtyři typově odlišní kamarádi (s různým zázemím) se v takové situaci ocitli a ač se snaží sebevíc, další jejich osudy budou pořádně bolet. Sociální (a beznadějná) komedie Martina Šulíka sází na realistické prostředí ostravského života (včetně tamního dialektu) - ironický vhled na něj nám zprostředkovává pomocí vynikajícího hereckého obsazení. Tak kvalitního, že to za poslední roky nemá v tuzemské kinematografii obdoby. Trefně apeluje na kriminalitu, alkoholismus, pošramocené mezilidské vztahy. Šulík neždímá emoce, sází na přirozenost, syrově rozehrává další osudy (i když té chudoby a zoufalství je na jeden film až moc) a neuhýbá zásadním otázkám. (25.08.2006)

Jo, jo veruze som nasiel suzvuk s vystudovanymi filmovymi teoretikmi - elitarmi. Najprv som si urobil na lofasovi pred projekciou 3 uzly abych nechodil chcat a aby som konecne pochopil, preco to kurva tie vystudovane filmove teoretiky tak brutalne nadhodnocuju. A jo, no jasne, v 22. minute som vo filme objavil integralnu absenciu profundalnych filozofickych paradigmat a v 55. minute sa mi vo filme zjavila aj frustna interpretacia behavioralnych predispozicii singularnych charakterov. A vo filme som objavil aj take zakodovane odkazy a skryte inotaje, o ktorych nemaju najmensieho tusenia nielen reziser, ale ani herci 10 % (29.01.2013)