Putá vojny

Neurážela bych tento film srovnáváním s emerickým Ryanem. Pouta války také mají své mušky, mnohdy příliš tlačí na city, ale nelze jim upřít tak jednoznačný protiválečný kontext, že méně než čtyři hvězdičky dát nemohu. Škoda, že testosteron nejde odoperovat, kdyby jeho nadbytek šel léčit, nemusely by být války, z nadbytku estrogenu se takové pitomosti nedělají. (08.05.2012)

Poctivou (místy i moc) dávkou sentimentality nabitý válečný epos, který pochopitelně nutí ke srovnání se Spielbergem a jeho Saving Private Ryan. I zde jsme svědky rozpomínání si starého muže na válečné události z poloviny 20.století. Spolu s ním a jeho bratrem se vracíme do běsnění korejské války, kam byli oba násilím odvedeni. Bitevní pole ukazuje odlidštěnou tvář člověka, kde neexistují žádná pravidla pro přežití. Starší a ráznější z bratrů se ovšem (aby zároveň dosáhl bratrova propuštění) stává vražedným strojem a válečnému peklu zcela propadá. Efektní bitevní sekvence (stejně jako u Spielberga), rovněž četná ruční kamera, končetiny ne zrovna tam, kde mají obvykle být, krev, beznaděj. Upřímně mi jen místy chyběl silnější příběh, dalo se čekat, jak to asi celé skončí, forma jednoznačně obsah převyšuje!! (28.09.2006)

Na kórejcov dosť mainstreamová záležitosť. Spomedzi nefilozofických vojenských filmov určite spička s trochou tohou tlačenia na city. Musím ale priznať, že si ma film úplne získal a aj veci ktoré by mi pripadali ináč patetické som mu jednoducho zblajzol. A konečne sa vydaril distibútorom aj preklad názvu a celkom vystihuje o čom je vojna, ktorú nám tu Kang servíruje. Veľmi príjemné prekvapenie ! (24.06.2005)

Film skončil a ja som ho ešte dobrých pár hodín po pozretí nemohol dostať z hlavy. Taegukgi (alias Brotherhood of War) osobne považujem za jeden z najlepších vojenských filmov, ktoré som kedy videl a to aj napriek tomu, že ani zďaleka nedosahuje filozofickej hĺbky Coppolovej Apocalypsy, Kubrickovej Full Metal Jacket alebo Malickovej Thin Red Line. Z hľadiska kvality to vôbec nevadí, pretože snímka doslova kopíruje (v dobrom) rozprávaciu štruktúru Spielbergovho Saving Private Ryan, pričom v mojom hodnotení, ale Taegukgi Ryana prekonáva v každom smere minimálne o jeden kvalitatívny stupeň (dokonca aj v zobrazovanej krutosti vojny - to čo Spielberg ukázal v prvej dvadsaťminútovke je v Taegukgi prítomne takmer počas celého filmu). Kórejská vojna je nám priblížená na osude dvoch bratov. Čo mňa osobne potom dostalo viac ako akékoľvek dokonalé realistické podanie hrôz vojny bolo hodnoverné ukázanie čo" toto najväčšie zlo" dokáže spraviť s ľudským charakterom. Navyše tam, kde Spielberg v závere využíva postavy k silnej a patetickej národnej proklamácii, režisér Taegukgi svoje postavy neopúšťa kvôli oslave národnej hrdosti, ale ostáva koncetrovaný na ľudí a ich príbeh. Vzťah k filmovým postávam a celkový "zážitok" z filmu ako výsledok tohto postupu je potom oveľa intenzívnejši. (19.02.2005)

V tomhle válečném filmu, kde šikmoocí bojují proti šikmookým, nechybělo snad nic .. láska, napětí, krev, zrada, pomsta, kapesníček .. ale přesto jsem měl chvílemi pocit, že tam chybí úplně všechno, hlavně emoce (rozumějte pro mě, protože jinak jich tam bylo přehršel), takže jsem jen tak znuděně sledoval všechen ten mumraj, občas sebral urvanou haksnu a hodil ji zpět na bojiště a čím dál častěji koukal po hodinách, kdy že už bude konec .. (01.07.2013)