Putá vojny

Válečný film, který svými 140minutami dokáže odvyprávět krásný a v důsledcích zničující příběh dvou bratrů. Dokonale se dokážete ponořit do atmosféry válkou zmítané Koreji a do obou bratrů, kteří jsou nuceni opustit vše co mají a bojovat za svou vlast. Jak už to tak bývá, jeden z bratrů musí být ten "silný" co ochrání toho "slabšího". Postupem času a dospíváním obou hrdinů se tyto dvě pozice mění. Film se nebojí krve, ani lehké kritiky a proto se stává dost realistickým ve chvílích, kdy to je od válečného dramatu třeba. Jsou tu slabší pasáže, ale na celkový dojem nemají takový vliv. Je těžké srovnávat tento Korejský počin s čímkoliv natočeném ve zbytku světa. Každý film je jiný ať jsou to zmiňovaná Apokalypsa, Full Metal Jacket nebo Thir Red Line. Každý snímek se snažil ukázat něco jiného a tento vítězí v ukázce bratrské lásky napříč diktátem strany, která dokáže rozdělit i na první pohled nerozdělitelné. (15.03.2007)

Pouta války patří k tomu absolutně nejlepšímu, co lze v žánru "válečné drama" vidět. Bohužel to však neplatí ve všech aspektech filmu, nýbrž hlavně po formální stránce, která je naprosto fenomenální. Dočkáme se prakticky dokonalého spojení dynamiky a rychlosti (Black Hawk Down) a síly a intenzity (Saving private Ryan). (27.07.2005)

Nádherný silný příběh, který je pohledem na korejskou válku z té druhé strany. Zaujme od prvního okamžiku a už vás nepustí až do konce. Válečné scény jsou velmi drsné (slabším povahám nedoporučuju), vykreslení charakterů postav velmi dobré, hudba výborná. Dlouho se mi nestalo, že by mi na konci filmu tekly slzy. (13.08.2005)

Když už válečný film, tak něco takového! Líbí se mi, když ve válečných filmech nejde jen o ty akční bojové scény a válečnou vřavu či tragédii, ale o lidské vztahy a lidskou náturu pod nátlakem války. Právě v tomhle tkví síla tohoto filmu. A tím, že vykresluje jednotlivé postavy se vším všudy - s pozitivními i negativními aspekty jejich psychologie - získává velmi na důvěryhodnosti a opravdovosti. Člověk může být v jádru velkým dobrákem, ale válečná zkušenost zkrátka udělá své. A je skvělé, že se tvůrci soustředili právě na onu opravdovost, protože to ani ve skutečnosti není o tom, že by jedna válečná strana byli "ti zlí" a druhá strana "ti dobří". Život a spory mezi lidmi a národy jsou mnohem komplexnější. Abych to shrnula, přestože obyčejně na válečné snímky nekoukám, tenhle mě svým lidským prvkem opravdu zaujal. A myslím, že i díky tomu zde ony válečné záběry působí o to realističtěji a syrověji. ~(4,2★)~ (15.06.2018)

Film skončil a ja som ho ešte dobrých pár hodín po pozretí nemohol dostať z hlavy. Taegukgi (alias Brotherhood of War) osobne považujem za jeden z najlepších vojenských filmov, ktoré som kedy videl a to aj napriek tomu, že ani zďaleka nedosahuje filozofickej hĺbky Coppolovej Apocalypsy, Kubrickovej Full Metal Jacket alebo Malickovej Thin Red Line. Z hľadiska kvality to vôbec nevadí, pretože snímka doslova kopíruje (v dobrom) rozprávaciu štruktúru Spielbergovho Saving Private Ryan, pričom v mojom hodnotení, ale Taegukgi Ryana prekonáva v každom smere minimálne o jeden kvalitatívny stupeň (dokonca aj v zobrazovanej krutosti vojny - to čo Spielberg ukázal v prvej dvadsaťminútovke je v Taegukgi prítomne takmer počas celého filmu). Kórejská vojna je nám priblížená na osude dvoch bratov. Čo mňa osobne potom dostalo viac ako akékoľvek dokonalé realistické podanie hrôz vojny bolo hodnoverné ukázanie čo" toto najväčšie zlo" dokáže spraviť s ľudským charakterom. Navyše tam, kde Spielberg v závere využíva postavy k silnej a patetickej národnej proklamácii, režisér Taegukgi svoje postavy neopúšťa kvôli oslave národnej hrdosti, ale ostáva koncetrovaný na ľudí a ich príbeh. Vzťah k filmovým postávam a celkový "zážitok" z filmu ako výsledok tohto postupu je potom oveľa intenzívnejši. (19.02.2005)