Putá vojny

Bez nadsázky se dá říct, že Tae Guk Gi - The Brotherhood of War je korejským vojínem Ryanem. Monumentální válečný film zasazen do rámce současnosti. ____ Jin-tae a Jin-seok jsou bratři, první je starší a stará se o rodinu, protože otec zemřel. Navíc si má brzy vzít Young-shin. Jin-seok je naopak student a naděje rodiny - takhle to alespoň vypadá v roce 1950. Nedlouho později ovšem armáda Severní Korey napadne Jižní Koreu a oba bratři jsou donuceni odejít s dalšími naverbovanými. Protože Jin-tae chce zajistit, aby se bratr dostal domu brzy a živý, hlásí se dobrovolně na nebezpečné mise. Časem ho ovšem válka změní... ____ Pokud pominu sentimentální začátek a konec (ano, citlivější povahy budou potřebovat kapesník), je film poměrně krutý a brutální - co v Ryanovi se jen mihlo nebo bylo naznačeno, tady dostává mnohem víc prostoru - jednotlivé boje, ale i proměnování zprvu vystrašených či nadšených vojáků v chladné vraždící stroje. Nevraživost mezi civilisty, nenávist jižanů ke komunistům, popravy bez soudu. ____ Technické stránce není co vytknout - boje jsou natočeny skvěle a působivě, obrovský rozpočet se rozhodně neztratil. Herci v hlavních rolích též velmi dobří. ____ Celkově se jedná výtečné válečné drama, kterému toho Oscara budu přát. (21.11.2004)

Slabší a pomalší začiatok, lepší a rýchlejší koniec. Zo začiatku ma to moc neoslovilo. Teda aby som sa presnejšie vyjadril, neviem čo som čakal, ale prvá pol hodinka mi k tomuto hodnoteniu nepasovala. Potom to začalo šlapať čoraz viac. Vlastne som mal s tohto filmu podobný pocit, ako keď som raz išiel na party, bola tam dosť nuda a alkohol začne účinkovať asi tak po pol hodine a vtedy už začala sranda. Divné prirovnanie ja viem, ale príde mi to trefne. No, a podobne mi to prišlo aj v tomto filme. Na začiatku sledujeme dvoch bratov, potom obkecavačky keď už sú na fronte a neskôr konečne prišlo aj na kvalitnú akciu a na vyhrotenie vzťahov dvoch bratov, vtedy to skutočne začalo šlapať na plné obrátky. Niečo ako keby ste už mali dosť, ale dali by ste si ešte ďalší pohárik. Ja som si ho samozrejme dal a nakoniec to skončilo v tak trochu smutno-hrdinskom zakončení. A keď to skončilo, nakoniec sa mi ani nechcelo isť s tej party preč. Okrem dobrých akcii by som vyzdvihol aj pôsobivý strih a skvelú hudbu. 80% - 4* (18.04.2015)

Co se patosu týče, Pouta války si nijak s Ryanem a další plakátovou produkcí made in USA nezadá, všechny ty strojené věty, naivní zpomalované retrospektivy... přesto je tu zásadní rozdíl. Patos nesměřuje k propagaci vlajky, ale k vykreslení vztahu dvou bratrů, jejichž vztah brutálním způsobem poznamená válka. Takřka sadomasochisticky zapletená epopej možná občas oplývá až zbytečným množstvím pastelových barev a křiklavostí emocí, ale to ve své podstatě není nijak na závadu. Nejde tu o ideologii, ale o čiré humanistické poselství o síle lásky a ceně obětování. Jednotlivé strany korejského konfliktu vypadají v Kangově filmu stejně šeredně, propagandisticky tupě a tmářsky. Velký svět prostě vytváří obludnou kulisu malému lidskému příběhu, který je velmi sympaticky opentlen adrenalinovými bojovými sekvencemi. Ruční kamera, křečovité škuby, zmatek boje muž proti muži a občas okaté CGI doplňky. Ber jak ber, pohltil mě jak příběh lidský, tak válečný, sice bych v obou rovinách uvítal trochu míň vypočítavosti a efektu, nicméně Pouta války narozdíl od amerických melodramat představují velmi povedený obraz války a člověka. (20.04.2007)

Srovnání s Ryanem mě během filmu také napadlo, ale není na místě. Vždyť krom stejného střihu jižních uniforem s ním nemá nic společného. Příběh je naprosto odlišný, nikdo nikoho nezachraňuje, pouze se válčí a poukazuje na hrůzy války. Nad Ryanem navíc vítězí v poukázání, že většina vojáků ve válce, káže vodu a přitom pije víno (masakry neozbrojených na každé straně a odsuzování těch druhých). Ryan šel přímo na věc a ukazoval válku z pozice vojáků mimo frontu, zde se jede pěkně v hlavní vlně. Pravdou zůstáva, že z příběhu dvou bratrů v půlce filmu stane pohádka, která je tak zmatená a překombinovaná, že by jí omlouval pouze fakt, že film čerpal ze skutečných událostí (o tom ale dost pochybuji). Vytýkat filmu hollywoodský střih je nesmysl, každý se inspiruje továrnou na sny, ale jen někdo má peníze na to, aby to dokázal přenést na plátno (my o tom víme své). Korejci předvedli, že filmy točit umí, tak směle dál. 90% (29.12.2008)

Pouta války patří k tomu absolutně nejlepšímu, co lze v žánru "válečné drama" vidět. Bohužel to však neplatí ve všech aspektech filmu, nýbrž hlavně po formální stránce, která je naprosto fenomenální. Dočkáme se prakticky dokonalého spojení dynamiky a rychlosti (Black Hawk Down) a síly a intenzity (Saving private Ryan). (27.07.2005)