Smrtihlav

A pak že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Jestliže původní Proyasova Vrána byla temná, depresivní, zajímavě stylizovaná a příběhově "nevšední", o Dark City to vše platí v podstatě dvojnásob. Velmi pochmurná a nepříjemná vize světa ovládaného plešatými mimozemšťany, kteří jsou alergičtí na světlo, umí ohýbat fyziku ve svůj prospěch a mají motiv, který i po delším zamyšlení nepůsobí nelogicky a nesmyslně. Samozřejmě, single hrdinu předurčeného k provedení revoluce a poražení neporazitelných už jsme párkrát viděli, ale pokud je vše okolo natolik vkusně načančané, promyšlené a neokoukané, malé klišé nikdy nemůže uškodit. A Jonesův soundtrack nemá v rámci žánru chybu :)) 85% (24.12.2013)

Sice lehce Béčkové, ale i tak velmi zajímavé temné sci-fi které stejně jako Matrix vychází z narušování lidského vnímání reality, resp. přímo odtržení mysli lidí od skutečného světa. Ale zatímco Matrix se více drží kyberpunkového Neuromancera od Williama Gibsona, ve Smrtihlavovi jsem vyloženě viděl paranoidní vize P. K. Dicka s jeho neustálými pochybnostmi o existenci objektivní reality a vidinami o působení "cizích" a "nadpřirozených" vlivů. 7/10 (07.01.2008)

Pro mnohé kult, pro mě místy nesnesitelná záležitost. Naštěstí Proyas z námětu vytěžil maximum a hlavně jeho neotřelý vizuální styl a do extrému dovedená depresivní atmosféra tu a tam přikovávají. Je to ale zvláštní, že jsem hned od začátku tušil, že něco není v pořádku a že si mě Smrtihlav jednoduše nezíská. Holt přes nesporné filmařské kvality je myšlenkově i emocionálně mdlý, a to bude asi ten zásadní problém. Bohužel.. (01.07.2011)

Od Dark City jsem nic nečekal. A jak už to tak chodívá, když od něčeho nečekáte zhola nic, a pak to shlédnete, tak vás to nadchne, někdy mírně, někdy více. Dark City mě rozhodně nadchlo, pro své pojetí a příběh. Není to sice sci-fi postavené na tricích, ale to vůbec nevadí. Ty triky, co tam jsou bohatě stačí a dotvářejí dark amtosféru. (24.03.2005)

Rádoby totalitní, velmi propracovaná, dokonce i stylově zakončená sci-fi/krimi naháněčka, která se odehrává ve fiktivním, naprosto depresivním, tmou zahaleném městě. Abych zmírníl slovo "naháněčka", žádnou zběsilou jízdu nečeknejte, film se místy vleče a spíše se prodialogovává kupředu. Město je zpracované na můj vkus dokonale, vyznívá jako poválečné Chicago. Co mně brání dát tomuto dílku plný počet, je jeho neschopnost vtáhnout mě do děje, protože mi bylo úplně jedno, co se hlavním hrdinou stane. Rufus Sewell nehrál dobře tehdá, nehraje dobře ani teď. Přidám ještě pár odkazů: - Kvality Brazilu to nedosahuje. - Finální fight inspiroval vyvrcholeni Matrixu. - Něco málo si půjčilo také Equilibrium, které má jiné přednosti a nedostatky, ale kvalitativně je srovnatelné. A bych nezapomněl 10% přidávám za uhrančivou songu Sway v ještě uhrančivějším podání Jennifer Connelly. Btw. Ten, kdo vymýšlí ten český překlad, by zasloužil pověsit za koule do průvanu. 85% (12.12.2012)