Reklama

Reklama

Zdrcující drama, jehož kořeny jsou ve skutečném životě. Překvapující pohled přímo do noční můry každého z nás. The Day After - Den po nukleární katastrofě... Jen střípky naděje uprostřed radioaktivního pekla. Drama lidí, kteří přežili atomový výbuch, napínavý pohled na sebezničení, které není možno ignorovat. Den poté - poslední dějství života na planetě Zemi. (ATTACK FILM VIDEO)

(viac)

Recenzie (251)

Slartibarkfast 

všetky recenzie používateľa

Kdysi dávno, jako malý kluk, jsem tenhle film viděl a neuvědomoval jsem si o co přesně v něm jde. Po letech jsem ho shlédl znovu a málem si otírám slzy z očí. Srdce se člověku svírá, když si představí, jak strašné by to mohlo být. Neskutečná bolest a nepopsatelná míra hlouposti.. beznaděj a hrůza, kterou by člověk prožíval.. Silně na vás zapůsobí tenhle snímek. I když se do něj zub času zakousl velmi hluboko a některé efekty již postrádají odstrašující hrůzu skutečnosti, zakousne se i tenhle film hluboko do vaší duše. Je to poselství budoucím generacím a zhmotnění událostí, které se snad nikdy nestanou. 85% ()

dobytek 

všetky recenzie používateľa

Stejně jako několik dalších hodnotích, tak i já tady budu trochu porovnávat s filmem Threads (Vlákna). Kdybych neviděl Threads, tak Den poté dostane ode mě určitě 5 hvězdiček. Jenže já jsem jako první viděl Threads a ty jsou prostě o dost lepší. Tady se celá druhá polovina filmu odehraje během několika málo dnů a sledujeme jenom osudy několika postav na poměrně malym území, zatimco Threads nám nabídnou dalších cca 14 let a dozvíme se, co by se tak zhruba odehrávalo v celý Británii. Navíc Threads jsou opravdu drsnější a tady je akorát na konci takovej dovětek ve smyslu, že v případě atomový války by to bylo ještě horší. Tak se akorát ptám, proč to teda nebylo horší i ve filmu. Tady je znát, že to asi nemělo až tak šokovat... Nicméně mezi katastrofickými filmy je Den poté rozhodně extra třída. ()

Reklama

Thomassi 

všetky recenzie používateľa

Zatraceně. Tak trochu scifárna, ale tak napínavá a realistická, že mě s toho mrazilo. Vypukla třetí světová válka, když Sověti napadli Západní Německo. Poté jsou odpáleny řízené střely, které míří jak do USSR, tak do USA. Příběh se odehrává v okolí Kansas City, kde měli Američané odpalovací základny těchto střel a sleduje osudy několika lidí. Všechny ty zprávy nenechávají lidi v klidu, ta bezmocnost, pak panika. A pak to příjde. Bum. A další a další. Kansas City už není. Poté je to o tom, jak se lidé snaží zachránit - je to o naději. Ve druhé půlce tempo trošičku upadá, ale pořád to má takový zvláštní náboj. Ke konci filmu jsou k vidění opravdu drastické záběry lidí. Tento film rozhodně stojí za zhlédnutí a přejme si, aby se to nikdy nestalo. ()

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Neuvěřitelně depresivní a sugestivní film. Pokud trpíte utkvělou představou konce světa nebo se obáváte jaderný války, tak na to radši vůbec nekoukejte. Pokud máte blbou náladu, tenhle film vám jí nezvedne. Musíme jenom doufat, že v reálu se to nestane a pokud ano, tak věřím, že by to bylo nějak takhle.85% ()

BoredSeal 

všetky recenzie používateľa

Kultovní sci-fi. Ani radši nechci myslet na to, jak se cítili američtí diváci, když ve své době poznamenané studenou válkou měl tenhle TV snímek premiéru. Že je to americká propaganda? Jestli byl někdo hrr zmáčknout v 80. letech "červené tlačítko", byli to spíš namachrovaná komunistická velmoc Rusko. Že obsahuje rodinné scény přetékající patosem? Tak si představte vaší rodinu v takové katastrofě, jak by se chovala pateticky a směšně. Prostě pět hvězdiček. ()

Galéria (24)

Zaujímavosti (27)

  • Jedinou zemí východního bloku, která tento film vysílala před rokem 1989, bylo Polsko. (nopud)
  • Nicholas Meyer tvrdí, že počas nakrúcania tohto filmu trpel vážnymi príznakmi podobnými chrípke. Keď lekári nenašli dôvod na jeho chorobu, nakoniec zistili, že Meyer trpel ťažkou klinickou depresiou, ktorú Meyer pripisuje tomu, že musel tak hlboko čeliť hrôzam jadrovej vojny. (Arsenal83)
  • Jméno japonského doktora - Mičihiko Hačija - patří skutečnému lékaři, který přežil nukleární výbuch v Hirošimě a své paměti sepsal v poutavém románu "Deník z Hirošimy", kde líčí hlavně péči o nemocné v prvních dnech po výbuchu. (PRobin)

Reklama

Reklama