Deň po

Stupidita lidstva se dotýká nebes. Těžko hledat realističtější a děsivější film a jaderném běsnění, než je tento (řekl bych neprávem opomíjený) snímek. Scéna výbuchu jaderných bomb mě opravdu zamrazila, a to i přes efekty, které můžou vyznít trochu televizně a old-schoolově, ale neztrácí na působivosti. A není jediná, film je plný děsivých a odstrašujících záběrů. (10.06.2011)

Nemohu si pomoci, ale mě se to nelíbilo. Je sice moc hezké, že nám tvůrci dokázali přiblížit celý ten proces jaderné války celkem důvěryhodně, ale to dokáže i leckterý hraný dokument, trvající necelou hodinu. Tohle bylo zdlouhavé, nudné drama, se špatně napsanými postavami a mizerným scénářem. Dalo se to natočit mnohem lépe. 30% (16.08.2013)

Neodkážu to okomentovat jinak, než neustálým srovnáváním s Vlákny, což je dost podobný film se stejným námětem a ze skoro stejného roku. Oba ty filmy se mi totiž líbily stejně, akorát každý kvůli něčemu jinému, takže se na ta srovnávání připravte. Jestli oba tyhle filmy něco mají vyloženě společného, tak je to postupný vývin děje. Tedy aspoň v tom smyslu, že první půlka ukazuje to, co se dělo předtím, pak přijde ta rychlá atomová válka druhá půlka ukazuje vše poté. Zatímco ale první půlka mi přišla silnější tady, zobrazení atomové války mi přišlo povedené stejně a druhá část je zase silnější ve Vláknech. Den poté u mě pak zase dominuje co se týče scénáře a práce s postavami, jenže Vlákna jsou víc autentická a hlavně mají silnější konec, který jde i do trochu vzdálenější budoucnosti a díky tomu je značně údernější, zatímco Den poté by klidně mohl pokračovat dál. Působivost a vážnost vyznění je ale stejná všude, takže i tady dám stejné hodnocení jako u Vláken - a to slabé čtyři hvězdy. Oba ty filmy mají své klady i zápory, kladů samozřejmě víc, ale zápory tam pořád jsou. Slabé 4* (08.10.2022)

Dost možná to tak jednou dopadne, protože lidstvo je nenapravitelné a nepoučitelné a můžeme použít slova, která ve filmu zazní, avšak v opačném slovosledu - lidé nejsou blázni, ale šílenci. Den poté je dost depresivním snímkem, sugestivní ukázkou blížící se jaderné války a jejích destruktivních následků. Mě osobně tento počin zaujal více než Vlákna, která se mi tenkrát jevila zdlouhavě. Podobných filmů by mohlo být i více. (08.12.2014)

Je to víc jak 12 let, co jsem to viděl (pozdě vnoci, když to dávali na čt a nebylo mi ani deset), ale přesto si spoustu scén pamatuju dodneška. A to i tak nedůležitý scény, jako jak Steve pustí po schodech konzervy do sklepa, když se tam chce schovat a ukazuje, že je vyžírat nebude, že jídlo má. Prostě síla. Jen víc takových filmů, třeba pak to tlačítko ten někdo kvůli nim nestiskne, třeba se zamyslí. (o 15 dní později) Právě jsem to opět viděl po mnoha letech a zapůsobilo to na mě snad ještě víc. a nejen ten film, ale vůbec ta situace. Tohle by všem politikům typu George Bush měli pouštět před spaním každej den, aby viděli, co můžou udělat. A nejhorší je, že ten film neukazuje ani desetinu toho, jak by to skutečně vypadalo. Vlastně pochybuju, že by tuhle válku přežil někdo kromě i ve filmu zmiňovaných švábů. A kdyby, nikdo si neumí představit, jak by to vypadalo. Nejen z hlediska tělesnýho zdraví lidí, ale i z duševního. Nebo společenskýho zdraví. Pochybuju, že by se taková společnost vůbec někdy dala do dnešního pořádku, protože by tam bylo tolik samovládců a uzurpátorů, že by obnova nebyla v celkovém měřítku možná. Navíc, aby mohl existovat stát, musí tu být nějaká možnost vynucení dodržování právního řádu (neboli schopnost potrestat porušení) a to při polovině světa spálený na prach a druhý polovině nemocný z ozáření dost dobře nejde. Byl tam taky zajímavě zachycenej postoj americké vlády, mám na mysli prezidentův proslov o zachování stars'n'stripes. vyznělo to pěkně ironicky. Škoda jen, že na začátku měli příliš dobově podbarvenou propagandu, protože tu válku v tomhle filmu rozpoutalo Rusko. To mi vadilo, protože ve skutečnosti by to udělali všichni dohromady. A hodně mi to připomíná britský film Threads, kterej je ještě mnohem hrůznější, protože tam je ukázaný i jak to vypadalo 14 let po válce. Se všemi špatnými důsledky druhého jaderného úderu (tedy posledního úderu na zničení nepřátel, aby "nevyhráli"). Pokud jste byli zhrozeni z tohoto filmu, z tamtoho budete mít chuť jít okamžitě vykopat atomovej kryt a zastrčit hlavu a nevylízt jako Brendan Frazer padesát let. (01.12.2005)